1801

1801 (MDCCCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

2. tisíciletí

◄ 18. stol. • 19. století • 20. stol. ►
◄◄ ◄ 1797 • 1798 • 1799 • 1800 • 1801 • 1802 • 1803 • 1804 • 1805 ► ►►

Události

Svatá říše římská a teritoriální zisky Francie po podpisu Lunévilleského míru v roce 1801

1. ledna – V platnost vešel Zákon o Unii, kterým byl zrušen irský parlament v Dublinu a Irsko s Velkou Británií vytvořily Spojené království Velké Británie a Irska.
18. ledna – Rusko anektovalo Gruzii.
9. února – Mírovou dohodou z Lunéville uznala habsburská monarchie všechny francouzské územní zisky v Německu a francouzské sesterské republiky (Ligurskou, Helvétskou a Batávskou.
27. února – Kongres USA přijal Ustavující zákon Kolumbijského distriktu, kterým se území Washingtonu, D.C. dostalo pod správu Kongresu.
4. března – Do úřadu nastoupil třetí americký prezident Thomas Jefferson.
21. března – V Toskánsku vzniklo Etrurské království.
23. března – V Petrohradě byl zavražděn ruský car Pavel I. a na trůn nastoupil jeho syn Alexandr I.
2. dubna – V bitvě u Kodaně se střetla britská flota pod vedením Horatia Nelsona s dánsko-norskou flotou.
20. května–9. června – Španělsko podporované Francií zvítězilo v Pomerančové válce nad Portugalskem.
27. června – Část francouzské armády se v Káhiře vzdala osmanským vojskům. Zbylá část se stáhla k Alexandrii.
září – Z Egypta byly odsunuty francouzské vojenské jednotky.
16. listopadu – Alexander Hamilton začal vydávat deník New York Post.
Hrabě Rudolf Vrbna založil v Hořovicích první řepný cukrovar v českých zemích, a tak byly položeny základy českého cukrovarnictví.
Napoleon Bonaparte uzavřel s papežem Piem VII. konkordát.
Byl založen pivovar v Žatci
V letech 1800 a 1801 probíhají první přesná sčítání lidu.

Probíhající události

1791–1804 – Haitská revoluce
1792–1802 – Francouzské revoluční války
1798–1801 – Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie

Vědy a umění

1. ledna – Italský astronom Giuseppe Piazzi objevil první planetku a pojmenoval ji podle římské bohyně plodnosti a úrody Ceres.
V Olomouci vyšla první česká učebnice pivovarnictví Počátkové základního naučení o vaření piva, kterou napsal sládek František Ondřej Poupě.
Německý fyzik Johann Wilhelm Ritter objevil ultrafialové záření.
Španělsko-mexický přírodovědec Andrés Manuel del Río objevil chemický prvek vanad
Britský chemik Charles Hatchett objevil chemický prvek niob.
Španělský malíř Francisco Goya namaloval obraz Rodina Karla IV.
Německý skladatel Ludwig van Beethoven složil klavírní sonáta č. 14.

Narození

Česko

František Škroup (* 3. června)

30. ledna – Carl Maria von Bocklet, česko-rakouský klavírista, houslista a hudební skladatel († 15. července 1881)
19. února – František Dittrich, zakladatel vltavské paroplavby a purkmistr Prahy († 21. října 1875)
21. února – Jan Křtitel Václav Kalivoda, houslista a skladatel († 3. prosince 1866)
26. února – Josef Tadeáš Lumbe, profesor přírodních věd († 1. června 1875)
11. května – Alois Jelen, skladatel († 15. října 1857)
3. června – František Škroup, hudebník († 7. února 1862)
13. června – Josef Kranner, architekt († 19. října 1871)
5. června – Karl Egon Ebert, básník, spisovatel a novinář († 24. října 1882)
29. června – Petr Faster, vlastenec a revoluční politik († 19. listopadu 1868)
1. září – Johann Baptist Riedl, pražský velkoobchodník († 20. prosince 1858)
24. října – Josef Šmidinger, kněz, šiřitel knih († 2. února 1852)
9. listopadu – Theodor von Pachmann, profesor práv († 11. února 1881)
13. listopadu – Josef Vorel, kněz a hudební skladatel († 19. prosince 1874)
? – Josef František Smetana, přírodopisec a historik († 1861)

Svět

Vincenzo Bellini (* 3. listopadu)

20. ledna – Hippolyte Bayard, francouzský fotograf a vynálezce († 14. května 1887)
22. ledna – Lars Johan Hierta, švédský novinář a politik († 20. listopadu 1872)
24. ledna – Stipan Krunoslav Ivičević, rakouský spisovatel, novinář, jazykovědec a politik chorvatské národnosti († 16. prosince 1871)
1. února
- Thomas Cole, anglicko-americký malíř († 11. února 1848)
- Jean Théodore Lacordaire, belgický entomolog († 18. července 1870)
19. února – Saint-Marc Girardin, francouzský politik a literární kritik († 1. ledna 1873)
21. února – John Henry Newman, britský anglikánský a katolický teolog († 11. srpna 1890)
14. března – Kristjan Jaak Peterson, estonský básník († 4. srpna 1822)
21. března – Marie Tereza Toskánská, sardinsko-piemontská královna a savojská vévodkyně († 12. ledna 1855)
27. března – Josef Kalchegger von Kalchberg, ministr obchodu Rakouského císařství († 27. dubna 1882)
6. dubna – William Hallowes Miller, velšský mineralog, krystalograf a fyzik († 20. května 1880)
8. dubna – Karolína Ferdinanda Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně a saská korunní princezna († 22. května 1832)
12. dubna – Josef Lanner, rakouský skladatel († 14. dubna 1843)
2. května – Michael Karel z Althannu, rakouský a pruský šlechtic a politik († 16. května 1881)
21. května – Žofie Vilemína Švédská, švédská princezna, bádenská velkovévodkyně († 6. července 1865)
1. června – Brigham Young, americký mormonský vůdce († 29. srpna 1877)
5. června – Armand Marrast, francouzský novinář († 10. března 1852)
30. června – Frédéric Bastiat, francouzský liberální ekonom († 25. prosince 1850)
21. července – Jules Pierre Rambur, francouzský lékař a entomolog († 10. srpna 1870)
27. července – George Biddell Airy, anglický matematik († 2. ledna 1892)
28. srpna – Augustin Cournot, francouzský filosof a matematik († 31. března 1877)
7. září – Hortense Allart, francouzská spisovatelka († 28. února 1879)
13. září
- Alfred François Donné, francouzský bakteriolog a lékař († 1878)
- Stefan Witwicki, polský básník a novinář († 15. dubna 1847)
21. září – Moritz Hermann Jacobi, německý a ruský fyzik († 10. března 1874)
30. září – Zachariáš Frankl, česko-německý rabín a teolog († 13. února 1875)
16. října – Josip Jelačić, chorvatský generál a bán († 20. ledna 1859)
23. října – Albert Lortzing, německý skladatel, dirigent a zpěvák († 21. ledna 1851)
3. listopadu – Vincenzo Bellini, italský hudební skladatel († 23. září 1835)
13. listopadu
- Amálie Augusta Bavorská, saská královna († 8. listopadu 1877)
- Alžběta Ludovika Bavorská, pruská královna († 14. prosince 1873)
17. listopadu – Eduard Gurk, rakouský malíř († 31. března 1841)
22. listopadu – Vladimir Dal, ruský jazykovědec a lexikograf († 4. října)
7. prosince – Johann Nepomuk Nestroy, rakouský dramatik a herec († 25. května 1862)
12. prosince – Jan I. Saský, saský král († 29. října 1873)
22. prosince – Richard Beard, anglický fotograf a podnikatel († 7. června 1885)

Úmrtí

Česko

24. února – František Martin Pelcl, historik a spisovatel (* 11. listopadu 1734)
25. května – Ferdinand Kindermann, pedagog a katolický biskup (* 27. září 1740)
3. července – Jan Nepomuk Vent, houslista, hobojista a hudební skladatel (* 27. června 1745)

Svět

Pavel I. Ruský († 23. března)

4. ledna – Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská, dědičná sasko-gothajsko-altenburská princezna (* 19. listopadu 1779)
11. ledna – Domenico Cimarosa, italský hudební skladatel (* 17. prosince 1749)
7. února – Daniel Chodowiecki, německý grafik a malíř (* 16. října 1726)
14. března – Ignacy Krasicki, polský prozaik (* 3. února 1735)
16. března – Alexandra Pavlovna Ruská, ruská velkokněžna, rakouská arcivévodkyně (* 9. srpna 1783)
23. března – Pavel I., ruský car * 1. října 1754)
24. března – Didak Josef z Cádizu, španělský kněz, kazatel a spisovatel, blahoslavený (* 30. března 1743)
25. března – Novalis, německý básník a prozaik (* 2. května 1772)
28. března – Ralph Abercromby , britský generál (* 7. října 1734)
1. května – Murad Bej, mamlúcký emír a místodržitel Egypta (* 1750)
8. července – Andreas Everardus van Braam Houckgeest, nizozemský obchodník a diplomat (* 1. listopadu 1739)
14. července – Lorenzo Mascheroni, italský básník a matematik (* 13. května 1750)
26. července – Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský, německý šlechtic a duchovní (* 8. prosince 1756)
31. srpna – Nicola Sala, italský hudební skladatel a pedagog (* 7. dubna 1713)
9. listopadu – Karel Stamic, německo-francouzský skladatel českého původu (* 7. května 1745)
27. listopadu – Darja Saltyková, ruská šlechtična a sériová vražedkyně (* 11. března 1730)
28. listopadu – Déodat Gratet de Dolomieu, francouzský mineralog a geolog (* 23. června 1750)
19. prosince – Francesco Saverio de Zelada, italský kardinál (* 27. srpna 1717)

Hlavy států

Americkým prezidentem se stal Thomas Jefferson

Francie – Napoleon Bonaparte (1799–1814)
Habsburská monarchie – František I. (1792–1835)
Osmanská říše – Selim III. (1789–1807)
Prusko – Fridrich Vilém III. (1797–1840)
Rusko – Pavel I. (1796–1801) do 11. března / Alexandr I. (1801–1825) od 23. března
Spojené království – Jiří III. (1760–1820)
Španělsko – Karel IV. (1788–1808)
Švédsko – Gustav IV. Adolf (1792–1809)
USA – John Adams (1797–1801) do 3. března / Thomas Jefferson (1801–1809) od 4. března
Papež – Pius VII. (1800–1823)
Japonsko – Kókaku (1780–1817)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu 1801 na Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1801:

Krameriusovy císařské královské vlastenské noviny (vyd. Václav Matěj Kramerius) — ročník 13 rok 1801

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.