Konstantin Nikolajevič Ruský

Konstantin Nikolajevič Ruský, velkokníže Romanov-Holstein-Gottorp (rusky Константин Николаевич Романов; 9.jul./ 21. září 1827greg., Petrohrad13.jul./ 25. ledna 1892greg., Pavlovsk) byl syn ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský generál admirál a hlavní velitel ruského válečného námořnictva v letech 1855-1881 a v období od června 1862 do 31. října 1863 byl místodržitelem (namiestnikem) Polského království.

Konstantin Nikolajevič Ruský
velkokníže Konstantin Nikolajevič, Franz Krüger, polovina 19. století
Narození 21. září 1827
Zimní palác, Petrohrad, Ruské impérium
Úmrtí 25. ledna 1892 (64 let)
Pavlovsk, Petrohrad, Ruské impérium
Manželka Alexandra Sasko-Altenburská
Potomci Nikolaj Konstantinovič Romanov
Olga Konstantinovna Romanovová
Věra Konstantinovna Romanovová
Konstantin Konstantinovič Romanov
Dmitrij Konstantinovič Romanov
Vjačeslav Konstantinovič Romanov
Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov
Otec Mikuláš I. Pavlovič
Matka Šarlota Pruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyznamenání

Velkokníže byl držitelem mnoha vyznamenání – Řád sv. Ondřeje, Řád sv. Alexandra Něvského, Řád sv. Vladimíra 1. a 3. stupně, Řád Bílého orla, Řád sv. Anny 1. stupně, Řád sv. Stanislava 1. stupně a mnoha dalších.

Potomci

Konstantin Nikolajevič Romanov
Fotografie velkoknížete Konstantina a jeho rodiny

Konstantin se v roce 1848 oženil s dcerou sasko-altenburského vévody Josefa, Alexandrou (1830 – 1911). Ta mu porodila šest dětí:

Kromě těchto šesti legitimních dětí měl Konstantin ještě nejméně dalších pět dětí nemanželských.[1]

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Petr III. Ruský
 
 
 
 
 
 
Anna Petrovna
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Kristián August Anhaltsko-Zerbstský
 
 
Kateřina II. Veliká
 
 
 
 
 
 
Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
 
 
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
Marie Fjodorovna
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
Konstantin Nikolajevič Ruský
 
 
 
 
 
August Vilém Pruský
 
 
Fridrich Vilém II.
 
 
 
 
 
 
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
Alexandra Fjodorovna
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Marie Leiningensko-Falkenbursko-Dagsbursá
 

Literatura

  • FIDLER, Jiří. Za víru, vládce a vlast (Ruští a sovětští maršálové). 1. vyd. Brno: Jota, 2005. 290 s. ISBN 80-7217-354-5.

Reference


Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.