Ludwig Leichhardt

Friedrich Wilhelm Ludwig Leichhardt (23. října 1813 Trebatsch - 1848 ?) byl pruský cestovatel a přírodovědec, proslul hlavně díky průzkumu střední a severní Austrálie.

Ludwig Leichhardt
Narození23. října 1813
Tauche
Úmrtí1848 (ve věku 34–35 let)
Austrálie
Povoláníbadatel
OceněníMedaile patrona (1847)
Nábož. vyznáníluteránství
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Leichhardtova první expedice

Mládí

Narodil se ve městě Trebatsch v Prusku (asi 90 km jihovýchodně od Berlína) jako čtvrtý syn a celkově šestý z osmi dětí Christiána Hieronyma Matthiase Leichhardta (statkáře a královského inspektora) a jeho ženy Charlotty Sophie.[1] V letech 1831–1836 studoval filosofii, jazyky a přírodní vědy na univerzitách v Göttingenu a Berlíně, nezískal však žádný akademický titul. Roku 1837 se přestěhoval do Anglie, kde na různých místech včetně Britského muzea v Londýně pokračoval ve studiích přírodních věd. V rámci dalších studií podnikl i cesty do Paříže, kde strávil nějaký čas studiem v Jardin des plantes, do Itálie a do Švýcarska.

Průzkumník

V roce 1842 odcestoval do australského Sydney. Vedl tři velké expedice do střední a severní Austrálie. Na první z nich (financovanou výhradně z vlastních zdrojů) se vydal 1. října 1844 z Jimbouru v oblasti Darling Downs (jihovýchodní Queensland) se sedmi muži a po téměř 4800 km dlouhé cestě napříč kontinentem došel 17. prosince 1845 do Port Essingtonu na Poloostrově Cobourg v dnešním Severním teritoriu.[1] Do Sydney se vrátil lodí a byl přivítán jako hrdina. Svá putování popsal v Deníku výpravy napříč Austrálií, z Moreton Bay do Port Essingtonu (The Journal of an Overland Expedition in Australia, from Moreton Bay to Port Essington, a Distance of Upwards of 3000 Miles, During the Years 1844–1845).

Druhá expedice, financovaná z vládního grantu, ale i ze soukromých zdrojů, byla vypravena opět z Darling Downs v prosinci roku 1846 a jejím cílem bylo západní pobřeží australského kontinentu, respektive Swan River a Perth. Kvůli silným dešťům, malárii a hladu byla tato výprava zakončena po "pouhých" 800 km pochodu. Poté, co se Leichhardt zotavil, strávil šest týdnů průzkumem řeky Condamine a přechodem pustiny ležící někde mezi trasou jeho první expedice a trasou výpravy, kterou vedl Thomas Mitchell.

V březnu roku 1848 se znovu vypravil na cestu k řece Swan do Západní Austrálie. Naposledy byl spatřen 3. dubna 1848 ve stanici McPherson v oblasti Darling Downs. Zdá se, že jeho výprava se nadobro ztratila kdesi v pustinách Velké písečné pouště v australském vnitrozemí,[2] navzdory rozsáhlému pátrání je však její osud zahalen tajemstvím.

Hledání Leichhardtovy expedice

Čtyři roky po Leichhardtově zmizení vyslala vláda Nového Jižního Walesu záchrannou expedici pod vedením Hovendena Helyho. Expedice však našla pouze jedno opuštěné tábořiště se stromem, na němž byla vyryta písmena "L" a "XVA".

Roku 1858 byla vypravena další pátrací výprava, tentokrát pod vedením Augusta Gregoryho. Ani tato výprava nenašla nic jiného, než pár stromů označených písmenem "L".[1]

V roce 1864 našel Duncan McIntyre dva stromy s vyrytým písmenem "L" na řece Flinders v oblasti Carpentarského zálivu. Po svém návratu do Victorie (15. prosince 1864) telegrafoval do Královské geografické společnosti a informoval o tom, že našel "dva, přibližně 15 let staré stromy označené písmenem 'L'".[3] Na základě tohoto nálezu mu bylo svěřeno vedení další pátrací expedice, ta však již po Leichhardtovi nenašla žádné další stopy. Roku 1869 se vládě Západní Austrálie donesly zprávy o místě, kde byly spatřeny pozůstatky mrtvých mužů a koní, prý zabitých domorodými Austrálci. Na základě těchto informací byla vyslána další výprava vedená Johnem Forrestem, ani ta však nic nenašla a vláda tak došla k závěru, že zmíněné pozůstatky byly možná jen kostry koní zanechaných v nehostinných pustinách výpravou Roberta Austina roku 1854.

Tajemství Leichhardtova osudu vzrušovalo průzkumníky a cestovatele celá léta: roku 1896, během výpravy Davida Carnegieho do Velké písečné a Gibsonovy pouště se členové expedice setkali s domorodci, u kterých našli stanový kolík, plechové víčko a kovové součásti sedla. Carnegie se domníval, že tyto předměty možná původně patřily do vybavení Leichhardtovy expedice.

Roku 2006 zkoumali australští historikové měděnou plaketu s vyrytým Leichhardtovým jménem, která byla kolem roku 1900 nalezena domorodým honákem poblíž Sturt Creeku na hranicích Západní Austrálie a Severního teritoria. Plaketa byla původně připevněna k pušce schované v útrobách baobabu označeného iniciálou "L". Plaketa byla uznána za autentickou a je dnes součástí sbírek Australského národního muzea.

Odkaz

Leichhardtovo jméno nese dnes čtvrť v západní části Sydney a ve městě Ipswich poblíž Brisbane. Je po něm pojmenována také silnice v Queenslandu.
Jeho poslední výprava inspirovala Patricka Whitea k napsání románu Poušť Johanna Vosse[4].

Reference
  1. Online životopis
  2. Ken Eastwood, ''Cold case: Leichhardt's disappearance', Australian Geographic Archivováno 7. 8. 2010 na Wayback Machine, AG Online, accessed online August 7, 2010
  3. Memoirs of the Queensland Museum, Vol 25, Part 1, Oct 1987, p9
  4. Česká bibliografická databáze

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.