Tikal

Tikal jsou nejrozlehlejší ruiny starověkého mayského města. Nacházejí se na severu Guatemaly v departementu Petén v Mezoamerice. Celá oblast byla vyhlášena jedním z 21 guatemalských národních parků a je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.

Tikal
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státGuatemala Guatemala
Tikal
Souřadnice17°13′20″ s. š., 89°37′25″ z. d.
Typkulturní i přírodní dědictví
Kritériumi, iii, iv, ix, x
Odkaz64 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení1979 (3. zasedání)

Vznik a historie

Tikal byl založen v 6. století př. n. l. a byl střediskem největšího a nejdéle trvajícího mayského státu. Vznikl v oblasti s dostatkem surovin a kvalitního materiálu, jak pro stavbu obydlí, tak i výrobu zbraní. Kolem 10. století n. l. město ze záhadných důvodů zaniklo. Důvodem mohlo být znečištění vody.[1] V době jeho slávy zde žilo více než 50 000 obyvatel. Vedly se zde obchody se vzdálenými městy jako byl například Teotihuacán. Je zde zhruba na 3000 paláců, pyramid, hřišť a dokonce i termální lázně, svědčící o originalitě, architektonických a uměleckých dovednostech jejich tvůrců.

Mayové jako první objevili čokoládu a přednosti mízy stromu chicle, předchůdkyně žvýkačky.

Pyramidy

Pyramidy v Tikalu byly dříve pokryty barevnými štuky, které znázorňovaly výjevy z náboženského života. Stély na Velkém náměstí byly dříve červené a zobrazují portréty 26 panovníků, kteří Tikalu vládli. Archeologický výzkum byl zahájen v roce 1956 a i přes to, že je doposud spousta staveb pokryta pralesem[2].

Chrám Velkého Jaguára

Chrám Velkého Jaguára (Chrám č. 1) je nejzajímavější z náboženských budov, postaven na počest 26. pána z Tikalu – Jasaw Chan K´awiil I., dříve známého jako Ah Cacao (682–734). Je to pyramida postavená v 8. století n. l. a vysoká 44 m. Na jejím vrcholu se nachází svatyně, která byla kdysi tvořena vyřezávaným architrávem, který zobrazoval třináct království mayského ráje. Také zde byla objevena hrobka panovníka s pohřební výbavou z nefritu, zlata a perel.

Panovníci

Pozdní předklasické období
  • Yax Ehb' Xook (asi 60 př. n. l.)
  • Siyaj Chan K'awil Chak Ich'aak (Bouřlivá obloha I) (asi 2. století)
  • Yax Ch’aktel Xok – (asi 200 n. l.)

Brzké klasické období
  • Balam Ajaw (Okrášlený jaguár) (292)
  • K'inich Ehb' (kolem roku 300)
  • Ix Une' B'alam (Královna Jaguár) (317)
  • "Panovník leydenská destička" (320)
  • K'inich Muwaan Jol (zemřel roku 359)
  • Chak Toh Ich’ak I (Jaguáří tlapa) (asi 360–378)
  • Nun Yax Ayin (370–411)
  • Siyah Chan K'awil II (Bouřlivá obloha II) (411–456)
  • K'an-Ak (??? Kanec) (458–486)
  • Ma'Kin-na Chan (asi konec 5. století)
  • Jasaw Chan K´awiil I. (Ah Cacao, "Král čokolády") (682–734)

Reference
  1. https://phys.org/news/2020-06-ancient-maya-reservoirs-toxic-pollution.html - Ancient Maya reservoirs contained toxic pollution: study
  2. KREJČÍ, Aleš. Záchrana památek v tropických lesích [online]. Panorama KPVU, 2013. Dostupné online.

Související články

Literatura
  • Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích, 8. svazek, skupina autorů, vydavatel Diderot, 1999, Praha
  • Světové poklady UNESCO starověké civilizace, Marco Cattaneo a Jasmina Trifoni, vydavatel Alpress, 2006, Frýdek Místek

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.