Správní obvod obce s rozšířenou působností Krnov

Správní obvod obce s rozšířenou působností Krnov je od 1. ledna 2003 jedním ze tří správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Rozšířenou přenesenou působnost státu v něm vykonává Městský úřad Krnov. Správní obvod zahrnuje města Krnov, Janov a Město Albrechtice a dalších 22 obcí. Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Krnov jsou 3 správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Krnov, Město Albrechtice, Osoblaha).

Správní obvod obce s rozšířenou působností Krnov
Území
Správní obecKrnov
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Zeměpisné souřadnice50°9′ s. š., 17°34′ v. d.
Vznik1. ledna 2003
Základní informace
Rozloha574,45 km²
Počet obyvatel39 792 (2021)[1]
Hustota zalidnění69,3 obyv./km²
Počet POÚ3
Počet obcí25
z toho 3 města
Počet k. ú.67
Další údaje
Kód SO ORP1724
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Seznam obcí

Poznámka: Města jsou vyznačena tučně. V závorce jsou uvedeny evidenční části obce, pokud se na ně obec člení.

Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Krnov

Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Město Albrechtice

Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Osoblaha

Geografie

Poloha

SO ORP Krnov se nachází na severovýchodě Česka při státní hranici s Polskem, v podhůří Jeseníků, cca 55 km od ostravské aglomerace. Centrum mikroregionu Krnovsko, město Krnov, má v rámci SO ORP Krnov asymetrickou polohu. SO ORP Krnov tvoří 35 % rozlohy okresu Bruntál a žije v něm 41 % obyvatel okresu Bruntál. Krnovsko má charakter průmyslově zemědělské oblasti.[2]

Fyzickogeografické poměry

SO ORP Krnov leží na styku dvou geomorfologických provincií, České vysočiny a Středoevropské nížiny. Většina území patří k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské), celkům Nízký Jeseník, Zlatohorská vrchovina (polsky Góry Opawskie) a Hrubý Jeseník (část Heřmanovic). Část SO ORP Krnov patří k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina, celku Opavská pahorkatina (polsky Płaskowyż Głubczycki), podcelkům Osoblažská nížina (část Osoblažska) a Poopavská nížina (část Úvalna a část Krnova). Dle publikace Vyšší geomorfologické jednotky České republiky je nejvyšším bodem geomorfologického celku Opavská pahorkatina vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Vrch Hradisko/Přední Cvilínský kopec má 441 m n. m. a nachází se 2,5 km jihovýchodně od města Krnov v okrese Bruntál.[3] Hydrologicky patří SO ORP Krnov do povodí Odry, do dílčích povodí Opavy a Osoblahy. Na řece Opavě v obci Nové Heřminovy v SO ORP Bruntál je naplánovaná stavba protipovodňové nádrže Nové Heřminovy.[4]

Chráněná území
Související informace naleznete také v článcích Seznam chráněných území v okrese Bruntál a Seznam památných stromů v okrese Bruntál.

SO ORP Krnov též přímo sousedí s PP Úvalenské louky v okrese Opava, s polskou CHKO Góry Opawskie a s polskými přírodními parky (PřP) Rejon Mokre - Lewice a Las Głubczycki

Jádro a periferie

Jádrovou oblastí – hlavním střediskem osídlení – je město Krnov a některé další navazující obce. Okrajovou (periferní) oblastí je Osoblažsko. Osoblažský výběžek je vztahově nekompaktním územím, podléhající střediskům mimo území.[5]

Rozvojové osy a venkovské oblasti

Okres Bruntál byl v usnesení vlády ČR č. 560 ze dne 17. května 2006 pro léta 2007 až 2013 ČR klasifikován jako hospodářsky slabý region, jelikož „na základě ukazatelů hospodářského a sociálního rozvoje vykazuje podstatně nižší úroveň rozvoje, než je průměrná úroveň v České republice“.[6]

Severozápadní část ORP Krnov patří dle Politiky územního rozvoje ČR 2008 do Specifické oblasti SOB 3 Jeseníky – Králický Sněžník.[7][8] SOB3 Králický Sněžník – Jeseníky je spojena s Rozvojovou oblastí OB 2 Ostrava v osách Opava – Krnov – Osoblaha (ve vazbě na rozvojovou osu nadmístního významu OS-N1), resp. Opava – Horní Benešov – Bruntál.[9][10]

Obec Úvalno a město Krnov leží na Regionální rozvojové ose nadmístního významu OS N1 Ostrava - Opava - Krnov.[11] a na Nadregionální rozvojové ose OR1 Olomouc – Šternberk – hranice Olomoucký kraj/Moravskoslezský kraj - Moravský Beroun - Bruntál – Krnov – hranice Česko/Polsko - Opole.[10][12][13] Zbytek území ORP Krnov patří mezi periferní venkovské oblasti.[14]

Sociogeografická regionalizace

Geograf Ludvík Mištera charakterizuje Jesenickou podoblast Severomoravského kraje (Smk) jako území vyznačující se převažujícím horským reliéfem, v němž orografické jednotky vymezují pět obvodů. Jesenická podoblast Severomoravského kraje nemá však žádné hlavní středisko a inklinuje proto k ostravské průmyslové oblasti. Obvodními středisky jsou Šumperk, Jeseník, Krnov, Bruntál a Rýmařov.[15] Dle sociálního geografa Petra Šindlera zahrnuje pohraniční region severní Morava a Slezsko okresy Šumperk, Bruntál, Opava, Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek.[16] Dle sociálního geografa Martina Hampla tvoří okresy Šumperk, Jeseník a Bruntál pohraniční region homogenního (zonálního) typu. Tento pohraniční region Jesenicko má regionální spád k vnitrozemskému centru Olomouc, resp. v případě okresu Bruntál i k Ostravě a Opavě.[17] Dle Martina Hampla náleží s. o. ORP Krnov do vyššího mezoregionu Ostrava a v rámci mikroregionálního řádu je podřízen středisku Opava.[18]

Obce SO ORP patří dle sociálního geografa Martina Hampla kromě oscilačních území do sociálněgeografického mikroregionu Krnovsko, jenž náleží do sociálněgeografického mezopregionu Ostravsko. V roce 1980 patřila obec Heřmanovice do mikroregionu Jesenicko (sociálněgeografický mezoregion Olomoucko).[19] V roce 1991 patřily obce Heřmanovice, Petrovice a Janov do sociálněgeografického subregionu Zlatohorsko[20] (sociálněgeografický mikroregion Jesenicko, sociálněgeografický mezoregion Olomoucko). Do sociálněgeografického mikroregionu Krnovsko patřila v roce 1991 i obec Sosnová.[21] V roce 2001 patřila obec Heřmanovice do sociálněgeografického mikroregionu Bruntálsko (sociálněgeografický mezoregion Ostravsko).[22]

Subregiony

V roce 2008 vymezili sociolog Jiří Musil a sociální geograf Jan Müller na území SO ORP Krnov (mikroregion Krnovsko) 9 subregionálních jednotek (subregionů, dříve generelové jednotky). Jsou to subregionální jednotka Krnov (obce Krnov, Býkov-Láryšov, Úvalno, Hošťálkovy), subregionální jednotka Brantice (obce Brantice, Krasov), subregionální jednotka Zátor (obce Zátor, Čaková), subregionální jednotka Lichnov (obec Lichnov), subregionální jednotka Město Albrechtice (obec Město Albrechtice), subregionální jednotka Holčovice (obce Holčovice, Heřmanovice), subregionální jednotka Třemešná (obce Třemešná, Liptaň), subregionální jednotka Jindřichov (obce Jindřichov, Vysoká, Janov, Petrovice) a subregionální jednotka Osoblaha (obce Osoblaha, Slezské Pavlovice, Hlinka, Dívčí Hrad, Bohušov, Rusín Slezské Rudoltice).[23]

Středisková soustava osídlení

V rámci Střediskové soustavy osídlení patřila od 70. let 20. století do začátku 90. let 20. století pod středisko obvodního významu (SOOV, SOV) Krnov střediska místního významu (SOMV, SMV) Krnov, Jindřichov, Město Albrechtice, Osoblaha a Zlaté Hory (s nestřediskovým sídlem trvalého významu Heřmanovice). Nestřediskové sídlo trvalého významu (NSTV) Lichnov patřilo pod středisko místního významu Horní Benešov a pod středisko obvodního významu Bruntál.[24]

  • středisko obvodního významu Krnov
    • středisko místního významu Krnov
      • nestředisková sídla trvalého významu: Brantice, Hošťálkovy, Krasov, Krásné Loučky, Úvalno, Zátor, Loučky
        • nestředisková sídla ostatní (NSO):
    • středisko místního významu Jindřichov
      • nestředisková sídla trvalého významu: Janov, Vysoká
        • nestředisková sídla ostatní:
    • středisko místního významu Město Albrechtice
      • nestředisková sídla trvalého významu: Holčovice, Hynčice, Liptaň, Třemešná
        • nestředisková sídla ostatní:
    • středisko místního významu Osoblaha
      • nestředisková sídla trvalého významu: Bohušov, Dívčí Hrad, Hlinka, Rusín, Slezské Rudoltice
        • nestředisková sídla ostatní:
    • středisko místního významu Zlaté Hory
      • nestředisková sídla trvalého významu: Heřmanovice, Ondřejovice, Rejvíz
        • nestředisková sídla ostatní:

Slučování a rozdělování obcí
  • Od roku 1961 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Slezské Pavlovice částí obce Osoblaha.
  • Od roku 1961 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Petrovice částí obce Janov.
  • Od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Dívčí Hrad částí obce Osoblaha.
  • Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Hlinka částí obce Osoblaha.
  • Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Čaková částí obce Zátor.
  • Od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1991 byla dnešní obec Býkov-Láryšov částí obce Krnov pod názvem Býkov.

Historický status města a historický status městyse

Dříve byla městem obec Osoblaha a až do 50. let 20. století, kdy byl tento status obcí zrušen, byla městysem obec Slezské Rudoltice (Městys Rudoltice).[25] V Nisské kronice je jako městys Hermstadtu (latinsky urbs, německy Städtlein) zvaná obec Heřmanovice (něm. Hermannstadt).[26] Město Opavice (v letech 1869–1880 pod názvem Opavice Město německy Tropplowitz Stadt nebo Tropplowitz Markt) je osada části obce Opavice v rámci Města Albrechtice.[27]

Mikroregiony
Související informace naleznete také v článku Mikroregion Krnovsko.

25 obcí (tj. všechny) SO ORP Krnov jsou členy dobrovolného sdružení obcí Mikroregion Krnovsko s centrem v Krnově.

Některé obce SO ORP Krnov jsou zároveň členy jiných mikroregionů (např. těchto: Venkovský mikroregion Dívčí Hrad, Mikroregion – Sdružení obcí Osoblažska, Mikroregion Quinburk, Dobrovolný svazek obcí Loučka, Sdružení pro výstavbu komunikace I/11-I/57, Sdružení obcí Praděd, Sdružení obcí Bruntálska, Mikroregion Opavsko-severozápad, Regionální sdružení obcí pro česko-polskou spolupráci Opavské Slezsko, Sdružení obcí Horního Slezska a severní Moravy, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Místní agenda 21 Krnov).

Místní akční skupina

Na území SO ORP Krnov působí Místní akční skupina Rozvoj Krnovska, o.p.s., jejíž území je tvořeno 24 obcemi SO ORP Krnov (bez města Krnova všechny ostatní obce SO ORP Krnov). Sídlo MAS Rozvoj Krnovska je v Osoblaze.[28]

Euroregiony

Obce SO ORP Krnov jsou členy Euroregionu Praděd.[29][30] Krnov (do konce roku 2011[31]) a Úvalno jsou zároveň členy Euroregionu Silesia.[32][33]

Území SO ORP Krnov je součástí ESÚS Tritia, jehož členy jsou Moravskoslezský kraj, Slezské vojvodství a Opolské vojvodství a Žilinský samosprávný kraj.

Sousední regiony

Správní obvod pověřeného obecního úřadu města Bruntál (SO ORP Bruntál), Správní obvod pověřeného obecního úřadu města Opava (SO ORP Opava, okres Opava), Správní obvod pověřeného obecního úřadu města Zlaté Hory (SO ORP Jeseník, okres Jeseník, Olomoucký kraj) a polské gminy v Opolském vojvodství: gmina Hlubčice (okres Hlubčice), gmina Branice (okres Hlubčice), gmina Głogówek (okres Prudník), gmina Lubrza (okres Prudník), gmina Prudník (okres Prudník), gmina Hlucholazy (okres Nysa).

Doprava

Silniční spojení

Nadregionální význam plní dvě silniční komunikace první třídy (č. I/45 a č. I/57), jenž zároveň tvoří urbanizační osy. Silnice č. I/45 vede z Olomouce přes Bruntál do Krnova, na ní navazuje droga krajowa nr 38 (DK38) státní hranice - Głubczyce - Kędzierzyn-Koźle) a na ní navazující droga krajowa nr 45 (DK45) do Opole. Silnice č. I/57 vede z Opavy (zde na ní navazuje I/11) přes Krnov, Město Albrechtice k hraničnímu přechodu Vysoká, Bartultovice - Trzebina, na kterou navazuje droga krajowa nr 38 (DK38) státní hranice - Prudník - Nysa.[34] Asi 70 km od českých hranic je nájezd na dálnici A4 (E40) spojující saský Dresden s Katowicemi. Z Nysy navazuje droga krajowa nr 46 (DK46) do Kłodzka. Z Kłodzka je možno jet do Náchoda, Hradce Králové a dále do Prahy.

V okolí SO ORP Krnov jsou silnice č. I/11 Hradec Králové - Šumperk - Rýmařov - Bruntál - Opava - Ostrava - Mosty u Jablunkova - Žilina (Slovensko) a silnice č. I/44 Šumperk - Jeseník - Mikulovice, na kterou navazuje droga krajowa nr 41 (DK41) Hlucholazy - Prudník - Horní Hlohov - Kędzierzyn-Koźle.

Silnice první třídy v SO ORP Krnov doplňují silnice 2. třídy č. II/457 Osoblaha – Jindřichov – Petrovice – Zlaté Hory, č. II/453 Město Albrechtice – Holčovice – Heřmanovice a dále do Vrbna pod Pradědem nebo Zlatých Hor nebo do Jeseníku, č. II/459 Krnov – Horní Benešov a silnice č. II/452 Holčovice – Karlovice. Velká část SO ORP Krnov je odkázána na silnice třetí třídy.

Místa k překračování hranice

Jediným silničním hraničním přechodem bez omezení tonáže v SO ORP Krnov je hraniční přechod Vysoká, Bartultovice – Trzebina. Mezi Úvalnem (osada Branice) a Branicemi (ves Branice-Zamek) smí projíždět vozidla do 7,5 tun, mezi Krnovem-Chomýžem (Okružní ul.) a Chomiążí vozidla do 4 tun. Mezi Krnovem (Petrovická ul.) a Pietrowicemi,[35] mezi Krnovem (Hlubčická ul.) a Ciermięcicemi, mezi Osoblahou (Polská ul.) a Pomorzowiczkami, mezi Hlinkou-Rylovkou a Krzyżkowicemi, mezi Rusínem a Gadzowicemi (v zimě bývá uzavřena kvůli sněhovým jazykům[36]) a mezi Městem Albrechtice (Celní ul.) a Opawicou smí projíždět vozidla do 3,5 tuny (tzn. dodávková auta a užitkové vozy). Mezi Linhartovy a Lenarcicemi můžou projíždět vozidla do 2 tun. Přechod mezi Matějovice a Tarnkowou je omezen polní příjezdovou cestou a přechod mezi Pelhřimovy a Pielgrzymowem je omezen polní cestou mezi Piskořovem a Hrozovou.[37][38] Ve stavbě je silnice ze Slezských Rudoltic do vsi Równe přes potok Hrozová a silnice z Jindřichova do osady Wieszczyna (součást vsi Dębowiec) ve gmině Prudnik.[39]

Železniční spojení

Železniční síť byla v SO ORP Krnov dobudována především na konci 19. a začátkem 20. století – všechny tratě jsou jednokolejné a neelektrifikované. Přeprava po železnici má regionální význam, v SO ORP Krnov se nacházejí tratě č. 292 Krnov – Głuchołazy – Mikulovice – Jeseník – Bludov - Šumperk s pokračováním do Zábřehu na Moravě a č. 310 Olomouc hl. n. – Valšov - Bruntál – Milotice nad Opavou - Krnov – Opava východ s pokračováním do Ostravy. V železniční pohraniční přechodové stanici Głuchołazy navazuje polská linie kolejowa nr 297 do stanice Nowy Świętów.

Z Třemešné do Osoblahy vede (přes obce Třemešná, Liptaň, Dívčí Hrad, Slezské Rudoltice, Bohušov, Osoblaha) úzkorozchodná trať č. 298. Úzkokolejná železnice je páteřní turistickou atrakcí Osoblažska.

Letecká doprava

Nejbližší mezinárodní letiště je Letiště Leoše Janáčka Ostrava, dalším je Mezinárodní letiště Katowice. Předním regionálním letištěm je krnovské letiště ve vlastnictví Aeroklubu Krnov. Slouží zejména sportovním účelům, dále k protipožární prevenci, ochraně rostlin (zemědělství a lesnictví), vyhlídkovým letům a podnikatelům. Od roku 1994 má Letiště LKKR-Krnov statut veřejného vnitrostátního letiště.[40]

Říční doprava

Řeka Odra je splavná od polského přístavu Koźle, který je od Krnova vzdálen 48 km po silnici.

Cestovní ruch

Území SO ORP Krnov náleží spolu s územím SO ORP Bruntál z hlediska regionalizace cestovní ruchu dle České centrály cestovního ruchu CzechTourism (ČCCR) od roku 2010 do turistické oblasti Jeseníky – východ,[41] která patří do turistického regionu Severní Morava a Slezsko (shoduje se s Moravskoslezským krajem).[42] Do roku 2009 patřilo území SO ORP Krnov do turistické oblasti Jeseníky,[43] která patřila do turistického regionu Severní Morava a Slezsko.[44]

Sousední území SO ORP Jeseník patří od roku 2010 do turistické oblasti Jeseníky – západ, která patří do turistického regionu Střední Morava a Jeseníky (shoduje se s Olomouckým krajem). Sousední území SO ORP Opava patří do turistické oblasti Opavské Slezsko, která patří do turistického regionu Severní Morava a Slezsko. V Hrubém Jeseníku existuje pohádkový region Země děda Praděda.[45]

Správní obvod obce s rozšířenou působností Krnov tvoří spolu s okresem Hlubčice a s okresem Prudník turistickou destinaci Slezsko bez hranic (polsky Śląsk bez granic).[46]

Náboženství

Obce SO ORP Krnov patří do římskokatolické děkanátu Krnov. Farnost Heřmanovice patřila od 1. února 2000 do 30. listopadu 2009 do děkanátu Bruntál. Do děkanátu Krnov náleží navíc farnosti Sosnová (SO ORP Opava) a Široká Niva (SO ORP Bruntál).[47] Oblast krnovského děkanátu je možné přirovnat k misijnímu území. Praktikujících katolíků jsou zde nepatrné dvě procenta.[48] Děkanát Krnov patří do Diecéze ostravsko-opavské.

Obce SO ORP Krnov patří do farního sboru Českobratrské církve evangelické v Krnově. Do krnovské diaspory (Bohušov, Brantice, Čaková, Heřmanovice, Ježník, Jindřichov, Krasov, Lichnov, Sosnová, Třemešná, Zátor, Zátor-Loučky) patří i obec Sosnová.[49] Farní sbor v Krnově patří do Moravskoslezského seniorátu.

Obce SO ORP Krnov patří do náboženské obce Krnov Církve československé husitské, která patří do vikariátu Šumperk a do Olomoucké diecéze.

Obce SO ORP Krnov patří do pravoslavného Ostravsko-opavského okružního protopresbyterátu[50] a do Eparchie olomoucko-brněnské[51].

Území okresu Bruntál patří od 1. dubna 1991 do Židovské obce Olomouc.[52] Od roku 1962 do 31. března 1991 patřil okres Bruntál do Židovské náboženské obce Ostrava.[53]

Historie

1742

Roku 1742 na základě Vratislavského míru získalo Prusko rozsáhlé území Krnovského knížectví po levém břehu řek Opavy a Opavice, došlo k odloučení celého Hlubčicka. Státní hranice se posunula až k městu Krnovu, které se tak stalo pohraničním městem. Jen malé předmostí na sever od města Krnova bylo ponecháno pro jeho další rozvoj. Jižní část Krnovského knížectví se stala součástí vévodství Rakouské Slezsko, severní část součástí pruské provincie Slezsko. Zbývající torzo Krnovského knížectví muselo přeorientovat hospodářské zájmy z Horního Slezska na Moravu a Rakousko. Rozdělení Slezska znamenalo konec politického významu Krnova, v roce 1793 byl i krajský úřad přestěhován do Opavy.[54]

1751–1783

Od roku 1751 patřilo území SO ORP Krnov do Krnovského kraje (něm. Jägerndorfer Kreis, pol. obwód karniowski).

1783–1848

Od roku 1783 patřilo území SO ORP Krnov do Opavského kraje (něm. Troppauer Kreis, pol. obwód opawski).

1848–1862

Území SO ORP Krnov patřilo do Slezska (1 kraj).

1849

V roce 1849 bylo zrušeno Krnovské knížectví.

Do zrušení patrimoniální správy náleželo území dnešního správního obvodu ORP Krnov do těchto územních jednotek: část Knížectví krnovského (Statek Brantice); Panství krnovské komory (Krasov, Čaková, Lichnov)), část Knížectví opavského (statek Hošťálkovy (Hošťálkovy, Vraclávek, Křížová, Česká Ves, Holčovice, Komora, Spálené) a statek Linhartovy (Linhartovy, Opavice, Burkvíz, Krásné Loučky)), část Knížectví nisského (Heřmanovice v panství Cukmantl/Zlaté Hory), statek minor Albrechtice, část Moravských enkláv ve Slezsku (Panství Dívčí Hrady; Statky Hrozová a Pelhřimovy; Panství Jindřichov, statky Janov, Bartultovice, Životice a Matějovice; Statek Německé Pavlovice; Panství Osoblaha, statky Fulštejn/Bohušov, Dolní a Horní Povelice, Bučávka). Krnovské knížectví zahrnovalo i některá území mimo dnešní s. o. ORP Krnov (např. v dnešním správním obvodu ORP Bruntál, v dnešním okrese Opava a v dnešním Polsku).

1862–1928

Území SO ORP Krnov do patří Slezska.

1850–1938
Politischer Bezirk Jägerndorf / Landkreis Jägerndorf

Území SO ORP Krnov patřilo v letech 1849–1938 do politického okresu Krnov (něm. Politischer Bezirk Jägerndorf; okresní hejtmanství). Politický okres Krnov se členil do 4 soudních okresů (něm. Gerichtsbezirk): Krnov (něm. Jägerndorf), Albrechtice (něm. Olbersdorf), Jindřichov (něm. Hennersdorf) a Osoblaha (něm. Hotzenplotz).

  • politický okres Krnov (65 obcí)
    • soudní okres Albrechtice (19 obcí)
    • soudní okres Jindřichov (8 obcí)
    • soudní okres Krnov (13 obcí)
    • soudní okres Osoblaha (25 obcí)

Do soudního okresu Krnov patřily i obce Brumovice (v tom osady Brumovice (něm. Braunsdorf) a Pustý Mlýn (něm. Wüstemühl)) a Úblo (v tom osady Kolná (něm. Jagdhase), Pocheň (něm. Pochmühl) a Úblo (něm. Aubeln)).

Obce Sosnová a Lichnov (dnešní část obce Lichnov; něm. Lichten) patřily do soudního okresu Horní Benešov (něm. Benisch nebo Bennisch) a do politického okresu Bruntál (něm. Freudenthal). Město Heřmanovice (něm. Hermannstadt) patřilo soudního okresu Cukmantl (něm. Zuckmantel) a do politického okresu Frývaldov (něm. Freiwaldau).

v roce 1918

Od 28. října 1918 se politický okres Krnov nacházel v Československé republice (ČSR). Po vzniku Československa 28. října 1918 vyhlásili 29. a 30. října němečtí poslanci v pohraničí odbojné autonomní celky požadující nezávislost na Československu a připojení k Německému Rakousku. Území SO ORP Krnov patřilo pod Provincii Sudetsko (něm. Provinz Sudetenland) s centrem v Opavě. Správní středisko hejtmanství Sudety (něm. Sudetenland), Opava (něm. Troppau), bylo přitom obklopeno etnicky českým územím, a proto se uvažovalo o přenesení sídla správy do Krnova (něm. Jägerndorf).

Československo obnovilo územní integritu s tímto celkem bleskovou vojenskou akcí a během prosince 1918 byl tento celek prakticky bez odporu obsazen (Krnov byl obsazen 28. 12. 1918) a přestal existovat.

1921

Plebiscit v Horním Slezsku ve věci teritoriální příslušnosti Horního Slezska k Německu nebo k Polsku. Československo si dělalo nárok na oblasti osídlené Moravci (Hlubčicko a Ratibořsko), jenž si udrželi pocit sounáležitosti s Moravou, sami sebe označovali jako Moravce a jazyk, kterým hovořili, nazývali moravštinou. Na Hlubčicku bylo ponecháno Německu 17 českých nebo většinou českých obcí, v nejméně 10 dalších žily české menšiny.[55]

1923–1928

V rámci navrženého župního zřízení patřily do župy XIV. Moravská Ostrava; slezská část soudní okres Krnov, s. o. Albrechtice, s. o. Osoblaha, s. o. Cukmantl, s. o. Horní Benešov. Z území o Moravskoostravské župy byla původně vyňat soudní okres Jindřichov byl začleněn do župy XII. Olomouc; slezská část. Šlo ale o omyl při přepisu rozhodnutí ústavního výboru parlamentu do finálního znění zákona, který byl proto ještě během roku 1920 korigován a soudní okres Jindřichov byl začleněn do Moravskoostravské župy.

Soudní okres Osoblaha a soudní okres Jindřichov zároveň patřily do Moravských enkláv ve Slezsku.[56]

do roku 1928

Do roku 1928 se politický okres Krnov nacházel v zemi Slezské.

1928–1938

Od 1. prosince 1928 se politický okres Krnov nacházel v zemi Moravskoslezské.

1938–1945

Po Mnichovské dohodě bylo od Česka odděleno pohraniční území. Sudety byly připojeny k Německé říši. Politischer Bezirk se přejmenoval na Landkreis a Gerichtsbezirk se přejmenoval na Amtsgerichtsbezirk. Landkreis Jägerndorf (venkovský okres Krnov) patřily do Regierungsbezirk Troppau (vládní obvod Opava) a do Reichsgau Sudetenland (Říšská župa Sudety).[57][58]

Sousední okresy

Landkreis Freiwaldau (venkovský okres Frývaldov), Landkreis Freudenthal (venkovský okres Bruntál) a Landkreis Troppau (venkovský okres Opava) patřily do Regierungsbezirk Troppau (vládní obvod Opava) v rámci Reichsgau Sudetenland (Říšská župa Sudety). Landkreis Leobschütz (venkovský okres Hlubčice) a Landkreis Neustadt (venkovský okres Prudník) do Provinz Schlesien (provincie Slezsko) taktéž v rámci Německé říše a od ledna 1941 do Regierungsbezirk Oppeln (vládní obvod Opolí) v rámci Provinz Oberchlesien (provincie Horní Slezsko).

1. září 1939 napadlo Německo Polsko a ve Škrochovicích (něm. Skrochowitz; venkovský okres Opava) byl otevřen internační tábor pro Poláky z Těšínska a Katovicka.

30. prosince 1943 byla obec Liebenthal (čes. Liptaň) přejmenována na Großliebental.[59]

1945–1948

V březnu 1945 se Krnov stává bezprostředním frontovým územím. Blízkost fronty se projevovala ve městě Krnově od konce března, kdy bylo osvobozeno Osoblažsko.[60] Krnov, Brumovice, Lichnov, Zátor a dalších 18 obcí obsadila 6. května 1945 pevnostní brigáda generálmajora Ivana Nikolajeviče Vinogradova, takzvaná Dněstrovská obranná skupina. Příští den obsadila Rudá armáda Vrbno, Čakovou, Nové Heřminovy, Širokou Nivu a dalších 11 vesnic.[61][62]

Po osvobození byly roku 1945 v obnoveném Československu v podstatě obnoveny správní poměry z doby před Mnichovskou dohodou. Obvod správního okresu Krnov tvoří obce soudních okresů Albrechtice, Jindřichov, Krnov a Osoblaha. České Slezsko (v něm správní okres Krnov) se stává součástí Slezské expozitury země Moravskoslezské.[63]

V tomto období došlo k čechizaci německy znějících českých geografických názvů, např. Fulštejn (něm. Füllstein) na Bohušov, Heindorf na Hejnov, Hyršperk (něm. Hirschberg) na Jelení, Kružberk (něm. Kreuzberg) na Křížová, Kutlberk (něm. Kuttelberg) na Spálené, Německé Pavlovice (něm. Deutsch Paulowitz) na Slezské Pavlovice, Šelenburk/Šelemburk (něm. Schellenberg) na Zadní Cvilínský kopec, Štundorf (něm. Stubendorf) na Studnici.[64][65]

Další šance na získání Hlubčicka Československem se objevila po druhé světové válce, avšak Poláci na znovuzískaných západních územích rozmístili proti Čechoslovákům vojska a Stalin Československu také zarazil jakékoliv územní požadavky přesahující hranice z r. 1937.

1946

Vysídlení sudetských Němců.

1948–1960

V letech 1948–1960 patřilo území SO ORP Krnov (včetně tehdejších obcí Lichnov a Heřmanovice) do okresu Krnov a do Ostravského kraje. Do okresu Krnov patřily i obec Brumovice (v tom osady Brumovice a Pustý Mlýn) a obec Úblo (v tom osady Kolná, Pocheň a Úblo). Obec Sosnová patřila do okresu Opava.

Sousední okresy

Okres Bruntál a okres Jeseník patřily do Olomouckého kraje. Okres Opava patřil do Ostravského kraje.

od roku 1954

Od 21. června 1954 přijímá město Ansbach ve Středních Francích v Bavorsku patronát nad krnovskými Němci.[66]

1959

Úpravy (narovnání a zkrácení) československo-polské státní hranice.[67][68][69] Státní hranice se napřimovala proto, aby ji šlo lépe uhlídat.

od roku 1960

Okres Krnov zanikl 1. července 1960 z důvodu malosti a tedy neekonomičnosti.[70] Od roku 1960 dodnes patří území SO ORP Krnov do okresu Bruntál a do Severomoravského kraje. Město Bruntál se stalo navzdory třetinovému počtu obyvatel a horší spádovosti oproti Krnovu, okresním městem. Do okresu Bruntál bylo začleněno vedle západního dílu Opavska též Rýmařovsko, spolu s onou částí Nízkého Jeseníku, která se již hospodářsky začíná obracet k olomoucké části Hané. Takto sestavené území netvořilo ekonomický celek. Umístění okresních orgánů v Bruntále (ve středu nově vytvořeného okresního území) mělo dát možnost účinněji řešit problém dosídlení, rozvoje zemědělství a industrializace, zvláště na Bruntálsku a Rýmařovsku.[71] Město Bruntál je jako administrativní centrum okresu lépe položeno.[55] Argumenty pro okres Bruntál byly, že se sloučí rozsáhlé zemědělské oblasti do jednoho celku, doly na olovo a zinek v Horním Benešově a ve Zlatých Horách budou fungovat pod jednou okresní střechou a pohraniční pásmo bude mít pod Bruntálem jednotnou správu.[72] Podle administrativního členění z roku 1989 a podle sčítání lidu z roku 2001 by mělo město Bruntál rozlohu 129,25 km² a 20 322 obyvatel, neboť součástí města Bruntálu byly i tyto dnes samostatné obce: Dlouhá Stráň, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravský Kočov a Slezský Kočov, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Staré Město, Valšov.

1968

21. srpna 1968 obsadila Krnovsko vojska Polské lidové republiky (PLR).[73] Polské vojáky vystřídala v září 1968 Střední skupina vojsk Sovětské armády, která umístila v krnovských kasárnách tankový pluk. Jedna z pěti sovětských pozemních divizí byla dislokována v Bruntále (v blízkosti VVP Libavá).

od roku 1969

Od 1. ledna 1969 se okres Bruntál nacházel v České socialistické republice (ČSR).

od roku 1992

Obce SO ORP Krnov (kromě obcí Lichnov a Býkov-Láryšov) byly zahrnuty do vybraného území pohraničních oblastí České republiky.[74]

od roku 1995

V roce 1995 byla zřízena krnovská pobočka Okresního soudu v Bruntále. Do obvodu pobočky v Krnově patří území obcí SO ORP Krnov a navíc obec Sosnová.

Okres Bruntál patří pod Policii ČR – Územní odbor Bruntál (dříve Okresní ředitelství Bruntál). Území SO ORP Krnov se dále člení na Obvodní oddělení Krnov (územní působnost pro obce Krnov, Býkov, Brantice, Zátor, Čaková, Krasov) a na OOP Město Albrechtice (obce Město Albrechtice, Holčovice, Heřmanovice, Třemešná, Liptaň, Jindřichov, Vysoká, Janov, Petrovice, Osoblaha, Slezské Pavlovice, Hlinka, Dívčí Hrad, Slezské Rudoltice, Rusín, Bohušov). Obec Lichnov patří pod OOP Horní Benešov.

1996

Obec Zlaté Hory byla od 1. ledna 1996 převedena pod okres Jeseník v Olomouckém kraji.

1999

12. března 1999 byly Česko a Polsko přijaty do NATO.

od roku 2000

Od roku 2000 patří území do VÚSC Moravskoslezský kraj.

od roku 2003

Na základě zákona č. 320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů skončila k 31. 12. 2002 činnost Okresního úřadu Bruntál. Jeho kompetence přecházejí na:

  • územně správní celky: pověřené obce s rozšířenou působností (tzv. obce III. kategorie) – Bruntál, Krnov, Rýmařov a na Moravskoslezský kraj.
  • státní subjekty dle zvláštních zákonů: Okresní pozemkový úřad Bruntál, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových – Územní pracoviště Ostrava – odbor Odloučené pracoviště Opava a Bruntál, Státní okresní archiv Bruntál, MV ČR – kontaktní pracoviště Bruntál.

2004

1. května 2004 vstoupily Česko a Polsko do Evropské unie.

2007

Obec Sosnová byla od 1. ledna 2007 převedena pod okres Opava Moravskoslezském kraji.

21. prosince 2007 se Česko a Polsko staly součástí Schengenského prostoru.[75]

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Charakteristika města Krnova. www.krnov.cz [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-16.
  3. Pavel Boháč, Jaroslav Kolář (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky: geografické názvoslovné seznamy OSN-ČR / Major geomorphological units of the Czech Republic: UNO Gazetteers of geographical names-CZ. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 1996, 54 s. ISBN 80-901212-7-6
  4. Vše o plánovaném záměru výstavby přehrady Nové Heřminovy, URL: http://www.noveherminovy.eu/vse-o-planovanem-zameru-vystavby-prehrady/d-1011/p1=51
  5. Vladan Hruška: Udržitelný rozvoj venkovské krajiny v rozdílných přírodních a sociálních podmínkách. Masarykova univerzita, Brno, 2007, 92 s. URL: http://is.muni.cz/th/77799/prif_m/diplomka.pdf
  6. [Usnesení vlády ČR č. 560 ze dne 17. května 2006, § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.]
  7. Politika územního rozvoje ČR 2008. www.mmr.cz [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-21.
  8. Územně analytické podklady SO ORP Bruntál – Textová část PRURÚ
  9. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje[nedostupný zdroj]
  10. ZÚR MSK: Rozvojové oblasti a osy. verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz [online]. [cit. 2012-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10.
  11. Regionální struktura ČR a politika diversifikace. www.businessinfo.cz [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-24.
  12. Územně analytické podklady pro Správní obvod Městského úřadu Krnov
  13. Územní plán Olomouc – koncept. www.olomouc.eu [online]. [cit. 2012-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-07.
  14. Rozvoje venkova v Moravskoslezském kraji v letech 2000 až 2006 (podklady pro diskusi o vymezení venkova)
  15. Ludvík Mištera a kol. (1984): Geografie krajů ČSSR, SPN, Praha, 1984, 339 s.
  16. Petr Šindler (1996): Vývojové tendence sídelní struktury česko-polského pohraničí na příkladu severní Moravy a Slezska. Geografické rozhledy, 6, č. 1/96–97, ČGS, s. 11–12.
  17. Martin Hampl (2000): Pohraniční regiony ČR: současné tendence rozvojové diferenciace. Geografie-Sborník ČGS, 105, č. 3, s. 241–254.
  18. Martin Hampl a kol. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha, 395 s.
  19. Martin Hampl, Václav Gardavský, Karel Kühnl (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR, Praha, Univerzita Karlova, 225 s.
  20. Jan Müller, Zdenka Hamplová: Vymezení spádových obvodů středisek osídlení (mikroregiony): pro potřeby regionální politiky a politiky zaměstnanosti: zpracováno na základě regionalizace České republiky podle pohybu za prací (1994). Terplan, Praha, 1994, 143 s.
  21. Martin Hampl a kol. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Praha, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 395 s.
  22. Martin Hampl (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, 147 s.
  23. Jiří Musil, Jan Müller: Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2008, Vol. 44, No. 2: 321–34. URL: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/360b9879307a242a77f75fa065d445567cf12f63_515_2008-2Musil.pdf
  24. Současné problémy osídlení ČSR, Terplan – Státní ústav pro územní plánování, Praha, 1972, 76 s.
  25. Sdružení měst a obcí: Seznam obcí k 1. lednu 2006, které budou mít právo požádat předsedu Poslanecké sněmovny o navrácení označení "město" nebo "městys". URL: http://www.smocr.cz/data/files/cinnost-sprava-obce/seznam-opravnenych-obci-mestyse-a-historicka-mesta-9-6-2006.doc Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine
  26. Wolfgang Titze, Gustav Reinelt: Heimatbuch Zuckmantel und seine Dörfer, Heimatgruppe Zuckmantel, Bietigheim-Bissingen, 1995, 544 s. URL: http://www.alte-heimat-zuckmantel.de Archivováno 17. 5. 2014 na Wayback Machine
  27. Český statistický úřad: Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 – 2. díl. URL: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04
  28. MAS Rozvoj Krnovska, URL: http://www.maskrnovsko.cz
  29. Euroregion Praděd, URL: http://www.europraded.cz Archivováno 24. 1. 2021 na Wayback Machine
  30. Euroregion Pradziad, URL: http://www.europradziad.pl
  31. František Kuba: Krnov šetří, chce vystoupit z Euroregionu Silesia. Bruntálský a krnovský deník, 21. 10. 2011. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/krnov-setri-chce-vystoupit-z-20111021.html
  32. Euroregion Silesia, URL: http://www.euroregion-silesia.cz
  33. Euroregion Silesia, URL: www.euroregion-silesia.pl
  34. Jedna z transevropských cest by mohla vést přes Krnov. Krnov.cz., 6. 4. 2012, URL: http://www.krnov.cz/_programs/Article.asp?aid=11733&mid=1&sid=105%5B%5D
  35. František Kuba: Radní kamiony přes své město do Polska nepustí. Bruntálský a krnovský deník, 17. 6. 2011. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/radni-kamiony-pres-sve-mesto-do-20110617.html
  36. František Kuba: Silnice Rusín Gadzowice je kvůli sněhu neprůjezdná. Bruntálský a krnovský deník, 9. 2. 2012. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/silnice-rusin-gadzowice-je-kvuli-snehu20120209.html
  37. Border crossing v Euroregionu Silesia, II. etapa. URL: http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=1652 Archivováno 1. 2. 2014 na Wayback Machine
  38. Pavel Karmelita: Hraniční přechody na Krnovsku. Fotky. 16. března 2009. URL: http://pavelkarmelita.blog.cz/0903/hranicni-prechody-na-krnovsku Archivováno 1. 2. 2014 na Wayback Machine
  39. František Kuba: Jaké je Slezsko bez hranic?. Bruntálský a krnovský deník, 5. 5. 2013. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/jake-je-slezsko-bez-hranic-20130430.html
  40. Veřejné vnitrostátní letiště LKKR-Krnov, URL: http://www.letistekrnov.cz
  41. Turistické oblasti ČR od r. 2010
  42. Turistické regiony ČR od r. 2010
  43. Turistické oblasti ČR do r. 2009
  44. Turistické regiony ČR do r. 2009
  45. Země děda Praděda. www.pradedovazeme.cz [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-20.
  46. Projekt Slezsko bez hranic – nová turistická destinace[nedostupný zdroj]
  47. Děkanát Krnov a Farnost Krnov, URL: http://farnostkrnov.webnode.cz
  48. Diecéze ostravsko-opavská, URL: http://www.doo.cz/cs/dieceze.html Archivováno 11. 8. 2011 na Wayback Machine
  49. Českobratrská církev evangelická Krnov, URL: http://krnov.evangnet.cz
  50. Ostravsko-opavský okružní protopresbyterát, URL: http://www.eparchie-ob.cz/ostravsky-okruzni-protopresbyterat/ Archivováno 15. 12. 2013 na Wayback Machine
  51. Eparchie olomoucko-brněnská, URL: http://www.eparchie-ob.cz/ Archivováno 11. 6. 2013 na Wayback Machine
  52. Stanovy Židovské obce Olomouc. URL: http://kehila-olomouc.cz/rs/dokumenty-2/stanovy/
  53. Historický vývoj židovské komunity v Olomouci. URL: http://kehila-olomouc.cz/rs/historie/historicky-vyvoj/
  54. Vladimír Blucha: Stručné dějiny města Krnova. URL: http://muzeum.krnov.cz Archivováno 13. 2. 2015 na Wayback Machine
  55. Vlastislav Häufler: Ekonomická geografie Československa. Academia, Praha, 1984, 639 s.
  56. Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku: úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920 čís. 266 Sb. zák a nař. Ministerstvo vnitra a Státním úřad statistický na základě výsledků sčítání lidu z 15. února 1921.
  57. Landkreis Jägerndorf. www.verwaltungsgeschichte.de [online]. [cit. 2012-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
  58. Gemeindeverzeichnis Landkreis Landkreis Jägerndorf (Stand: 1. 1. 1945)
  59. Landkreis Jägerndorf
  60. Alexandr Michl-Bernard: Oslavy 67. výročí Dne osvobození Krnova. Krnov.cz, 27. 4. 2012. URL: http://krnov.cz/_programs/Article.asp?aid=11760&mid=1&sid=105%5B%5D
  61. František Kuba: Krnov si připomíná výročí osvobození od nacismu. Bruntálský a krnovský deník, 6. 5. 2009. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/krnov-si-pripomina-vyroci-osvobozeni-od-nacismu.html
  62. František Kuba: Kronikář zná jediný snímek Rudé armády v Krnově. Bruntálský a krnovský deník, 5. 5. 2011. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/kronikar-zna-jediny-snimek-rude-armady-v-krnove.html
  63. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb., o územní organisaci správy vykonávané národními výbory. Dostupné online.
  64. Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. Dostupné online.
  65. Vyhláška ministra vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947. Dostupné online.
  66. Patenschaft Ansbach - Jägerndorf (Sudetenschlesien), URL: http://www.jaegerndorf-sudetenland.de
  67. Ladislav Zapletal: Úpravy státních hranic na Osoblažsku a Krnovsku. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis - Geographica–Geologica VII (1966), Volumen 20, s. 357–364. URL: http://geography.upol.cz/acta-07
  68. František Kuba: Krnov nabízí pro česko-polské územní vyrovnání 0,4 hektaru. Bruntálský a krnovský deník, 18. 6. 2008. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/krnov-nabizi-pro-cesko-polske-uzemni-vyrovnani.html
  69. František Kuba: Další pozemky u Opavice stát hodlá nabídnout Polsku. Bruntálský a krnovský deník, 8. 6. 2011. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/dalsi-pozemky-u-opavice-stat-hodla-nabidnout-polsk.html
  70. František Kuba: Okres Krnov jako potomek Krnovského knížectví. Bruntálský a krnovský deník, 27. 6. 2010. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/okres-krnov-jako-potomek-krnovskeho-knizectvi.html
  71. Miroslav Střída a kol. (1963): Oblasti Československa. SPN, Praha.
  72. František Kuba: Proč vznikl tak velký okres Bruntál. Bruntálský a krnovský deník, 26. 6. 2010 . URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/proc-vznikl-tak-velky-okres-bruntal20100626.html
  73. Karel Janeček: Proč vznikl tak velký okres Bruntál. Bruntálský a Krnovský deník, 21. 8. 2012 . URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/polska-vojska-obsazovala-pri-invazi-roku-1968-bruntalsko-20120821.html
  74. Obce zahrnuté do vybraného území pohraničních oblastí České republiky ; Přechody na hranicích s Polskem, s Rakouskem, se Spolkovou republikou Německo. Odbor souborných statistických informací, ČSÚ, Praha, 1992, 35 s.
  75. Česká republika se stala součástí schengenského prostoru Archivováno 14. 5. 2011 na Wayback Machine, Ministerstvo vnitra ČR

Literatura

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.