Odra

Pramen Odry je pod Fidlovým kopcem (poblíž obce Kozlov a zaniklé vesnice Varhošť) v Kozlovské vrchovině v Oderských vrších na Moravě (Olomoucký kraj).

V Česku protéká přes Vojenský újezd Libavá (zde je řeka veřejnosti většinou nepřístupná), přes město Odry, českou částí Slezska (Moravskoslezský kraj); v Polsku Slezským vojvodstvím, Opolským vojvodstvím, Dolnoslezským vojvodstvím, Lubušským vojvodstvím a Západopomořanským vojvodstvím; a v Německu Braniborskem a Meklenburskem-Předním Pomořanskem.

Poté, co Odra opustí hory, protéká převážně v široké terasovité dolině, která se rozšiřuje z 2 až 3 km na 10 až 20 km. Tato dolina vznikla díky odtoku vody z ledovců po poslední době ledové. Pod ústím Lužické Nisy dosahuje šířky 200 m. Je mohutným tokem, jehož břehy jsou chráněny protipovodňovými valy.

Ve vzdálenosti 84 km od ústí se dělí na dvě ramena. Největší větve ústí do Štětínské delty. Do 19. století platilo, že Štětínská delta je ohraničena na severu ostrovy Uznojem (západně) a Wolin (východně) a třemi rameny mezi ostrovy a pevninou (Dziwna, Svina a Peene) se vlévá do Baltského moře. S nástupem moderní vědy a univerzální klasifikace se Štětínský záliv už nepovažuje za součást řeky Odry nýbrž za součást Baltského moře a Dziwna, Svina a Peene jsou klasifikovány jako mořské průlivy. Současně za ústí řeky Odry se považuje místo kde se Odra vlévá do nejjižnější části Štětínského zálivu, tzv. Odřanské roztoky (Roztoka Odrzańska) u města Police.

Obvykle jedenkrát ročně, může být horní tok Odry a jeho okolí (tj. ve vojenském újezdu Libavá) přístupný veřejnosti v rámci cyklo-turistické akce Bílý kámen.

Odra a Štětín, Polsko

Největším městem na Odře je Vratislav.

• přímo na Odře – Odry, Studénka, Ostrava, Bohumín (jako poslední město na Odře v ČR), Ratiboř, Kędzierzyn-Koźle, Krapkowice, Opole, Brzeg, Oława, Jelcz-Laskowice, Vratislav, Brzeg Dolny, Ścinawa, Szlichtyngowa, Hlohov, Bytom Odrzański, Nowa Sól, Krosno Odrzańskie, Eisenhüttenstadt, Frankfurt nad Odrou, Słubice, Kostrzyn nad Odrą, Cedynia, Oderberg, Schwedt, Vierraden, Gartz, Gryfino, Štětín, Police
• na březích průlivu Dziwna (mezi ostrovem Wolin a polskou pevninou) – Wolin, Kamień Pomorski, Dziwnów
• na březích průlivu Svina (mezi ostrovy Wolin a Usedom) – Svinoústí
• na březích průlivu Peena (mezi ostrovem Usedom a německou pevninou) – Usedom, Lassan, Wolgast
• na březích Štětínského zálivu – Nowe Warpno, Ueckermuende

Celkově největším přítokem Odry je řeka Warta, která přitéká zprava u Kostřína. V místě soutoku je delší než samotná Odra.

Přítoky Odry na území Česka

Existuje řada bezejmenných přítoků a v následujícím textu jsou uvedeny jen ty nejvýznamnější.

Olše ústící do Odry (pohled z Polska)

Olše ústící do Odry (pohled z ČR, povodeň říjen 2020)

Soutok Odry s Lužickou Nisou

• Smolenský potok, zprava
• Střelenský potok, zleva
• Libavský potok, zleva, ř. km (zhruba) 121,7
• Plazský potok, zprava, ř. km (zhruba) 121,5
• Mastnický potok, zprava
• Lazský potok, zleva
• Podleský potok, zleva
• Tichý potok, zleva
• Oldřůvka, zleva
• Točitý potok, zprava
• Klikatý potok, zprava
• Studený potok, zprava
• Chudý potok, zprava

• Budišovka, zleva, ř. km (zhruba) 104,0
• Něčínský potok, zprava, ř. km (zhruba) 102,5
• Čermná, zleva, ř. km (zhruba) 97,0
• Vítovka, zleva, ř. km 88,8[1]
• Zlatý potok, zleva, 87,8[2]
• Stodolní potok, zprava, 87,6[2]
• Luha, zprava, ř. km (zhruba) 78,7
• Jičínka, zprava, ř. km (zhruba) 63,3
• Husí potok, zleva, ř. km (zhruba) 60,4
• Bartošovický potok, zprava, ř. km (zhruba) 55,1
• Butovický potok, zleva, ř. km (zhruba) 51,6
• Sedlnice, zprava, ř. km (zhruba) 51,6
• Bílovka, zleva, ř. km (zhruba) 40,7
• Lubina, zprava, ř. km (zhruba) 36,2
• Ondřejnice, zprava, ř. km (zhruba) 35,0
• Polančice, zleva, ř. km (zhruba) 30,8
• Porubka, zleva, ř. km (zhruba) 23,6
• Opava, zleva, ř. km 21,6
• Ostravice, zprava, ř. km 14,9
• Vrbická stružka, zprava, ř. km (zhruba) 10,4
• Bečva, zleva, ř. km (zhruba) 0,3 (ústí již na území Polska)
• Olše, zprava, ř. km 0,0

Přítoky Odry na území Polska a Německa

• zprava – Ruda, Bierawka, Kłodnica, Czarnka, Malá Pěna[3] (Mała Panew), Stobrawa, Widawa, Jezierzyca, Barycz, Krzycki Rów, Obrzyca, Jabłonna, Pliszka, *Ołobok, Gryzynka, Warta (s přítokem Noteć), Myśla, Kurzyca, *Stubia, Rurzyca, Tywa, Płonia, Ina, Gowienica

• zleva – Psina, Cisek, Olszówka, Stradunia, Osoblaha, Prószkowski Potok, Kladská Nisa, Oława, Ślęza, Bystrzyca, Średzka Woda, Cicha Woda, Kačava (Kaczawa), Ślepca, Zimnica, Dębniak, Biała Woda, Czarna Struga, Śląska Ochla, Zimny Potok, Bobr, Olcha, Racza, Lužická Nisa

Odra mezi Kienitz a Zollbrücke v Německu.

Na území ČR je na řece Odra pouze Barnovská vodní nádrž poblíže hranice vojenského újezdu Libavá. Řeka je také regulovaná četnými jezy.

Nejvyšších průtoků dosahuje Odra na jaře především v březnu a v dubnu. V létě její hladina klesá, ale pokles je střídán občasnými vzestupy v důsledku dešťů. V zimě průtok řeky začíná souvisle stoupat. V silných zimách řeka zamrzá.

Průměrný průtok Odry na dolním toku u vsi Gozdowice, která se nachází zhruba 30 km pod soutokem s Wartou, činí 547 m³/s.[4] Vzestupy hladiny na horním toku činí 6 až 7 m a na středním 4 až 5 m. K velkým povodním na Odře dle kronik města Vratislavi došlo v letech 1348, 1464, 1564 a v roce 1903. Dosud největší povodeň nastala v červenci 1997, kdy protékalo Vratislaví 3640 m³/s.[5]

Průměrné měsíční průtoky Odry (m³/s) ve stanici Gozdowice:[4] (období 1900–1994)

Vodní režim Odry na území České republiky

Průměrný dlouhodobý průtok Odry v místě, kde opouští území České republiky činí 49 m³/s. Pod soutokem s řekou Olší činí průměrný průtok téměř 63 m³/s.[6] Většina toků v této části povodí, kromě horské části povodí řeky Olše, patří do horské-sněhové oblasti. Maxim dosahují od března do května. Minimální průtoky mají v zimních měsících. Horská část povodí Olše patří do horské sněhovodešťové oblasti s maximálními průtoky od května do července.[7]

Průměrné měsíční průtoky Odry (m³/s) v Bohumíně v roce 2010:[8]

Hlásné profily na území České republiky:[9]

místo	říční km	plocha povodí	průměrný průtok (Qa)	stoletá voda (Q100)
Odry	81,98	411,36 km²	3,6 m³/s	199 m³/s
Svinov	19,12	1613,73 km²	12,6 m³/s	571 m³/s
Bohumín	3,32	4663,77 km²	41,6 m³/s	1810 m³/s

Západní rameno delty je využívané pro vodní dopravu, která je možná až k ústí Opavy a pro velké lodě k městu Koźle. Je regulovaná jezy. Pomocí plavebních kanálů je spojena s řekami Havola, Spréva, Visla a Kłodnica.

Zbytky mostu zničeného v roce 1945 na polské straně u Eisenhüttenstadtu

V povodí Odry (u řeky Warty) má své historické jádro polský stát. U osady Cedynia nacházející se v Lubušské zemi na pravém břehu řeky Odry, došlo v roce 972 k odražení první německé invaze do Polska. Za 2. světové války představovala důležitou a silnou obrannou linii německé armády. Sovětská armáda v průběhu Viselsko-oderské operace v roce 1945 obsadila 1. ukrajinským frontem horní tok řeky. Zároveň 1. běloruský front obsadil několik předmostí na západním břehu (např. Kostřínské předmostí). To umožnilo zahájení Berlínské operace.

Po řece Odře se jmenuje i pár mezinárodních vlaků kategorie expres společností České dráhy a ZSSK jezdící (k r. 2016) v trase: (Praha – Olomouc –) Bohumín – Žilina a zpět.

Jeden z historických názvů řeky Odry byl použit také pro pojmenování bohumínské firmy VIADRUS, která se zabývala slévárenskou výrobou (nejvíce šedá litina, částečně i oceli a neželezné kovy) a do své likvidace v roce 2021 vyráběla zejména litinové radiátory a kotle. Historie této výroby sahala do roku 1890 (litinové radiátory), resp. 1928 (litinové kotle). Tehdy samozřejmě ještě ne jako VIADRUS, ale Hahnovy železárny.