Jindřichov (okres Bruntál)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1256. Byl založen podle magdeburského práva jako Henrikestorph.[6] Jméno obec přejímala po svém lokátorovi Jindřichovi. Podnět k jeho založení dal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, který se snažil kolonizovat oblast Osoblažska. Jednalo se o druhou vlnu kolonizace, z důvodu nedostatku lidských zdrojů se jednalo o kolonizaci německou z oblastí Frank, Durynska a Saska. V roce 1288 udělil panství Jindřichov olomoucký biskup Dětřich z Hradce v léno bratrům Jindřichovi, Dětřichovi a Erkenbertovi pánům ze Stange.

Panství Jindřichov se postupně rozšířilo během 16. až 18. století o okolní obce Janov, Petrovice, Arnultovice,Životice, Matějovice, Pavlovice a Třemešnou.

Během Vánoc roku 1556 zde několik dní strávil před svou cestou do Vratislavi Vilém z Rožmberka.[7] Průběh a účel cesty zaznamenal v životopise Viléma z Rožmberka Václav Břežan, který byl archivářem jeho bratra Petra Voka z Rožmberka. Jméno obce Jindřichov se český psalo v 16. století Henrichow.[7]

Ze 16. století se dochoval v nově vystaveném kostele (1677) náhrobní kámen,který dokládá výskyt starobylé češtiny v této oblasti, je zde zmínka, že zde odpočívají děti Václava Pavlovského z Pavlovic, kteří zemřeli v letech 1590 až 1595. Záznam uvádí: Tu odpoczywagy w panu Bohu dwa synowe a gedna dcerka, dcerka vrozeného a statetzneho rytirze Watzlawa Pawlowského z Pawlowyc a na Henrzdorffie a pany Johanky Zaubkowe ze Zdietyna manzielky jego giegichz dussem pan buh racz m.b. ( mylostiw byti ).[8]

Panství Jindřichov vlastnili významné šlechtické rody: Pavlovští z Pavlovic(1580–1635), hrabata z Hodic(1635–1739), páni z Bartensteina(1739–1866) a Kleinové von Wiesenberg(1868–1945).

Roku 1808 byla založena osada Kraví Hora z podnětu Emanuela z Bartensteina, který potřeboval v hustě zalesněném lese více mýtin.[9]

Dne 4. října 1844 postihl Jindřichov velký požár, který zanechal značné škody na majetku místních obyvatel, požár zasáhl rovněž kostel a zámek. Rokem 1869 byla v obci zprovozněna pošta. V roce 1872 byla zprovozněna železniční trať Krnov-Jindřichov. Následně rokem 1875 pokračuje trať do Hlucholaz. V obci roku 1885 vznikl spolek dobrovolných hasičů.

Vznikem Československa jsou zde v roce 1918 zřízeny instituce okresní soud, berní, celní a důchodový úřad, četnická stanice a notářství.[10] Následný rok bylo započato s elektrifikací obce, která byla dokončena v letech 1927–1931. V roce 1920 byla zprovozněna pokračovací škola. Pro českou menšinu zde byla v roce 1923 otevřena samostatná škola včetně mateřské. Následkem Mnichovské dohody se stal Jindřichov v roce 1938 součástí nacistického Německa. Po skončení II. světové války dochází odsunu původního německého obyvatelstva. Z původního obyvatelstva zde v obci zůstalo jen 10 antifašistů.[6]

V roce 1945 došlo k dosídlení pohraničí Čechy z oblastí okresu Frýdek-Místek, Zlín a také Slováky a Řeky.[6]

Po roce 1945 došlo vlivem odsunu původního německého obyvatelstva k opuštění osady Kraví Hora. Přitom ještě v roce 1890 zde žilo 65 obyvatel ve 12 domech.[11] Během času nezůstalo v osadě téměř žádné stavení. V současnosti jsou zde již jen torza některých staveb, jako je například kaplička.[12]

Charakterem zástavby se Jindřichov řadí mezi lesně-lánové vsi.[13]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřichov na Wikimedia Commons
• Jindřichov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)