Bohušov
Bohušov (do roku 1950 Fulštejn,[3] německy Füllstein)[4] je obec ležící v okrese Bruntál. Má 379[1] obyvatel.
Bohušov | |
---|---|
Zastávka úzkorozchodné železnice Bohušov | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0801 597201 |
Pověřená obec | Osoblaha |
Obec s rozšířenou působností | Krnov |
Okres (LAU 1) | Bruntál (CZ0801) |
Kraj (NUTS 3) | Moravskoslezský (CZ080) |
Historická země | Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku) |
Zeměpisné souřadnice | 50°14′36″ s. š., 17°42′50″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 379 (2022)[1] |
Rozloha | 20,70 km² |
Nadmořská výška | 240 m n. m. |
PSČ | 793 98 |
Počet domů | 177 (2021)[2] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 5 |
Počet ZSJ | 6 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | 793 98 Bohušov [email protected] |
Starostka | Jarmila Schnaubeltová |
Oficiální web: www | |
Bohušov | |
Další údaje | |
Kód obce | 597201 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Leží ve středu Osoblažska, v údolí kolem říčky Osoblahy. Obec je tvořena místními částmi Dolní Povelice, Karlov, Ostrá Hora a Kašnice. K občanskému vybavení patří základní škola, mateřská škola, obecní úřad s informačním centrem, obchod a pohostinství s kulturním domem, kostel a rekreační areál. Katastrem obce vede mezinárodní cyklotrasa Opavice, na kterou se napojují regionální cykloturistické stezky. Obec má ve vlastním rekreačním areálu 20 chatek. V areálu jsou tenisové kurty, fotbalové hřiště s občerstvením a rybník.
Poloha
Obec Bohušov sousedí na severu s Osoblahou, na severovýchodě s Polskem (gmina Głubczyce), na jihovýchodě s Rusínem, na jihu se Slezskými Rudolticemi, na jihozápadě s Liptaní a na severozápadě s Dívčím Hradem. Od okresního města Bruntál je vzdálena 55 km a od krajského města Ostrava 90 km.
Geomorfologicky patří Bohušov k oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina, podcelek Osoblažská nížina); jen západní část (Dolní Povelice) patří k Jesenické oblasti (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Nejvyššími místy obce jsou kopec V Pekle (318 m n. m.) na katastru Nové Vsi a Červený vrch (308/307 m n. m.) u Dolních Povelic, dále Dubský kopec (284 m n. m.) a kopec s hradem Fulštejnem (270 m n. m.) nad Bohušovem.
Území Bohušova patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která obcí protéká v četných záhybech ze západu na sever. Přitom postupně přijímá četné přítoky: Liptaňský potok, Povelický potok, Lužnou, Karlovský potok, Hrozovou a Pomezní potok. Na území obce se nacházejí také Bohušovský a Fulštejnský rybník.
Území obce pokrývá z 73,5 % zemědělská půda (65 % orná půda, 7 % louky a pastviny), z 19 % les a z 5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.
Části obce
- Bohušov (k. ú. Bohušov a Kašnice u Bohušova)
- Dolní Povelice (k. ú. Dolní Povelice)
- Karlov (k. ú. Karlov u Bohušova a Nová Ves u Bohušova)
- Ostrá Hora (k. ú. Bohušov)
Název obce
Vesnice vznikla jako osada pod hradem Fulštejnem, původně se jmenovala Gottfriedsdorf. V roce 1752 byla obec přejmenována na Füllestein. V roce 1945 byla obec přejmenována na Fulštejn a později přejmenována na Bohušov.[5][6]
- Česky Bohušov (Fulštejn), německy Füllstein ("Gottfriedsdorf"), polsky Bohuszów nebo Boguszów (Fulsztejn, Fulsztein, Fulsztyn).
- Česky Dolní Mlýn, německy Nieder Mühle.
- Česky Dubský Mlýn, německy Eichmühle.
- Česky Fulštejn (1880 Fulštein), německy Füllstein, polsky Fulsztejn (Fulsztein, Fulsztyn).
- Česky Lesní Mlýn, německy Buschmühle.
- Česky Závsí, německy Hinterhäusel.
- Německy Kampeldörfel.
- Česky Dolní Povelice (1869 Dolní Pavlovice), německy Nieder Paulowitz, Niederpaulowitz (1890 Nieder-Paulowitz), polsky Powelice Dolne, Powielice Dolne.
- Česky Grundek, německy Grundeck, polsky Grundek.
- Česky Kobernský Mlýn, německy Kawarner Mühle.
- Česky Karlov, německy Karlsdorf, polsky Karłów.
- Česky Kašnice, německy Kaschnitzberg, polsky Kasznica.
- Česky Nová Ves, německy Neudörfel, polsky Nowa Wieś (Nowawioska).
- Česky Ostrá Hora, německy Schärfenberg, polsky Ostra Góra, Ostragóra.
- Česky Dubský Mlýn, německy Eich Mühle, polsky Dąbski Młyn.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1255.[7] Byla součást panství Herborta z Fulmu, který byl leníkem olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, který dal podnět k obnově sídel na Osoblažsku, které byly zničeny vpádem Mongolů do Slezska a na Moravu. V roce 1855 byla postavena zdejší škola. Po skončení II. světové války v roce 1945 bylo odsunuto původní německé obyvatelstvo, které nahradili dosídlenci Češi z Valašska a také Češi z Volyně. Později na přelomu 40 až 50. let bylo doplněného obyvatelstvo utečenci z Řecka.[5]
Významní rodáci
Anton Seidel (1855–1925), českoněmecký a rakouský politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady.[8]
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel celé obce Bohušov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[7][9][10][11]
Počet obyvatel | 2020 | 2006 | 1963 | 1825 | 1664 | 1624 | 1508[p 1] | 703 | 673 | 633 | 579 | 461 | 456[p 2] |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
Poznámka |
|
V celé obci Bohušov je evidováno 198 adres: 197 čísel popisných (trvalé objekty) a 1 číslo evidenční (dočasné či rekreační objekty).[12] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 172 domů, z toho 107 trvale obydlených.
Počet obyvatel samotného Bohušova (včetně Kašnice) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[7]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1075 | 1089 | 1056 | 997 | 880 | 830 | 805[pp 1][pp 2] | 384 | 385 | 361 | 365 | 281 | 282[pp 3] |
Poznámka |
|
V samotném Bohušově je evidováno 102 adres, vesměs čísla popisná.[13] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 89 domů (87 v Bohušově, 2 v Kašnici), z toho 60 trvale obydlených.
Pamětihodnosti
- Úzkorozchodná železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha s nádražím Bohušov
- Kostel svatého Martina přestavěný původní gotický kostel je kulturní památkou ČR.[14]
- Hrad Fulštejn zřícenina hradu z poloviny 13. století je kulturní památkou ČR.[15]
- Dub u Bohušova, památný strom dub letní (Quercus robur L.) za železničním přejezdem silnice do Ostré Hory ( 50°14′25″ s. š., 17°43′ v. d.) je 22 m vysoký v obvodu měří 460 cm.[16]
- Socha Panny Marie stojí při čp. 109 pochází z roku 1842 a je kulturní památkou ČR.[17]
- Socha svatého Jana Nepomuckého se nachází při čp. 131. Kulturní památka ČR.[18]
- Hrobka rodiny Gebauerových pochází z roku 1892 a je kulturní památkou ČR.[19]
- Venkovský dům čp. 120. Kulturní památka ČR.[20]
Jihozápadně od obce se v lese nachází Křížová cesta.
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 722.
- Historie obce Bohušov (Füllestein, Gottfriedsdorf, Fulštejn) - CYKLOTRASY.cz. cyklotrasy.cz [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online.
- Historie a vztah k českému státu. Obec Bohušov [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707.
- Anton Seidel [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-02-05]. Dostupné online. (německy)
- Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 60–61.
- Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.
- Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074–1075.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000125857 : Kostel svatého Martina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000128100 : Hrad Fulštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000144806 : Socha Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000132467 : Socha svatého Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1194386033 : Hrobka rodiny Gebauerových. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1570488244 : Dům čp. 120. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
Literatura
- KOZÁK, Petr; PRIX, Dalibor; ZEZULA, Michal, a kol. Kostel sv. Martina v Bohušově. Bohušov; Ostrava: Obec Bohušov; Národní památkový ústav Ostrava, 2011. 525 s. ISBN 978-80-85034-59-2.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohušov na Wikimedia Commons
- Bohušov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)