Mezina

Mezina (německy Messendorf,[3] polsky Mezyna) je obec ležící v okrese Bruntál. Má 406[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 1 138 ha. Téměř celé katastrální území obce včetně celé zástavby leží ve Slezsku.[pozn. 1]

Mezina
Kostel Nejsvětější Trojice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0801 551724
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBruntál
Okres (LAU 1)Bruntál (CZ0801)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměSlezsko + Morava
Zeměpisné souřadnice49°57′31″ s. š., 17°28′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel406 (2022)[1]
Rozloha11,41 km²
Katastrální územíMezina
Nadmořská výška575 m n. m.
PSČ792 01
Počet domů139 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduMezina 2
792 01 Bruntál 1
[email protected]
StarostkaStanislava Slováková
Oficiální web: www.mezina.cz
Mezina
Další údaje
Kód obce551724
Kód části obce93734
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Obec Mezina byla založena v roce 1258 poblíž hranice Moravy a dnešního českého, kdysi rakouského Slezska, za vlády českého krále Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého, markraběte moravského. Královský místodržící, olomoucký biskup, Sas Bruno ze Schauenburka, spolehlivá opora královské moci, nechal kromě jiných založit i Mezinu a to již patrně podruhé. Původní kolonisté ovládali těžbu a zpracování hornin, železa, zlata a stříbra. Lokátor založil Mezinu klasicky, tj. páteřním způsobem kolem potoka, s možností mlýna v dolní části obce a dvory, k nimž posléze náležely šňůry polí a lesa. Osud Meziny byl vždy spjat s městem Bruntál, mnohdy byla obec i jeho součástí jako šosovní. Příznivá poloha obce vzhledem k Bruntálu znamenala i relativní bezpečnost obyvatel a možnost prosperity obce.

V obci vznikla v roce 1830 továrna na kovové zboží a strojírna J. Schenk, která měla k roku 1910 160 zaměstnanců. V roce 1831 vynikla papírna, která po roce 1850 zanikla. Roku 1851 vynikla prádelna lnu a roku 1888 výroba výšivek, dámského prádla a zástěr. Byla zde i továrna na klobouky. Od roku 1930 až do 70. let byl v Mezině provozován čedičový lom. V obci se k roku 1900 připomíná i záložna. Od roku 1894 zde byl hasičský spolek a k roku 1925 se připomíná zemědělský spolek. K roku 1880 se připomíná obecná škola, která měla roku 1900 jednu třídu.[4]

Obec byla obsazena Rudou armádou 7. května 1945,[4] a poté následoval odsun německého obyvatelstva. Až do té doby šlo prakticky o čistě německou obec. K 1. lednu 1954[5] došlo ke změně katastrální hranice obce, když na základě usnesení MNV obcí Karlovce, Meziny a Razové byl původě moravský katastr obce Karlovce rozšířen o kolonie těchto dvou slezských obcí, čímž získal své dnešní hranice a od té doby zasahuje Karlovec do Slezska.

V období normalizace byla obec Mezina zařazena mezi obce tzv. ostatního významu a funkci střediskové obce plnila obec Moravský Kočov. Následně pak byla Mezina 1. ledna 1979 přičleněna k městu Bruntál. V roce 1974 byla na území obce vyhlášena stavební uzávěra. Výstavba v obci byla obnovena v roce 1985 až v souvislosti s vysídlováním obcí v zátopě vodní nádrže Slezská Harta. Administrativní částí města Bruntálu byla obec do 23. listopadu 1990.[6]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Meziny podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[7]

Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel 613578672668621559551[p 1]287278316286215237[p 2]
  1. z toho: 4 Čechoslováci, 543 Němců; 544 řím. kat., 4 evang.
  2. z toho: 214 Čechů, Moravanů a Slezanů, 5 Slováků, 1 Němec; 26 řím. kat., 3 evang., 132 bez vyzn.

V Mezině je evidováno 120 adres: 107 čísel popisných (trvalé objekty) a 13 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 80 domů, z toho 56 trvale obydlených.

Pamětihodnosti a zajímavosti

Rodáci

  • Alois Fischer (1880–1945), malíř Jesenicka

Odkazy

Poznámky

  1. Ze srovnání historických map a současných katastrálních map ale vyplývá, že lesní a zemědělské pozemky na západě (parcely 1642/1, 1642/2, 1643, 1644/1, 1644/2, 1644/3, 1644/4, 1646, 1647/1, 1647/2, 1647/3, 1650, 1651, 1652) byly původně součástí katastru Moravského Kočova, a tudíž leží na Moravě.

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 850.
  4. BARTOŠ, Josef aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1.. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994. ISBN 80-7067-402-4.
  5. Úřední list republiky Československé, ročník 1953, částka 148, str. 1414, vydáno v Praze dne 12. prosince 1953
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 315.
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708–709. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 18. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1078–1079.
  8. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.
  9. Oficiální stránky mikroregionu Slezská Harta [online]. [cit. 2016-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-12.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.