Slezské vojvodství

Slezské vojvodství (polsky Województwo śląskie, německy Woiwodschaft Schlesien) je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na jihu země u hranic s Českou republikou a Slovenskem a je zdaleka nejhustěji zalidněným vojvodstvím Polska. Hlavním městem jsou Katovice. Území je současně regionem soudržnosti NUTS-2.

Slezské vojvodství
Województwo śląskie

znak

vlajka
Geografie
Hlavní městoKatovice
StatusVojvodství
Souřadnice50°20′ s. š., 19° v. d.
Rozloha12 333,09 km²
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel4 517 635 (2019[1])
Hustota zalidnění366,3 obyv./km²
Jazykpolština
němčina (v některých obcích)
slezština (není úředním)
Národnostní složeníPoláci: 81,93 %
Slezané: 15,59 %
Němci: 0,75 %
neurčená: 1,57 %[2]
Správa regionu
Nadřazený celekPolsko
Druh celkuvojvodství
Podřízené celkyOkresy
 • městské: 19
 • venkovské: 17
Gminy
 • městské: 49
 • městsko-vesnické: 22
 • vesnické: 96
Vznik1999
VojvodaJarosław Wieczorek (PiS)
MaršálekJakub Chełstowski (PiS)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2PL-24
NUTSPL22
Označení vozidelS
Oficiální webwww.silesia-region.pl
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Navzdory názvu se ve vlastním Slezsku nachází jen 48 % území vojvodství, zbytek připadá na oblasti, které historicky patří k Malopolsku.[3] Pojmenování navazuje na tradici (mnohem menšího) polského meziválečného Slezského vojvodství – tehdy ovšem šlo o celý polský podíl historického Slezska.

Dějiny

Proměny územního členění od roku 1922

Slezské vojvodství vzniklo v současné podobě při reformě administrativního dělení Polska v roce 1998, která zavedla šestnáct „velkých“ samosprávných vojvodství namísto 49 „malých“ existujících od roku 1975. Bylo vytvořeno z většiny území dřívějších vojvodství Katovického a Čenstochovského a také západní poloviny Bílského.

Jeho hranice do značné míry odpovídají hranicím Katovického vojvodství z let 1950–1975 – oproti němu k dnešnímu Slezskému patří navíc Ratiboř, Żywiec, Jaworzno a severovýchodní okraj s městy Koniecpol a Szczekociny, naopak nepatří oblast Dobrodzieně/Guttentagu.

Původně se uvažovalo o vytvoření pouhých dvanácti vojvodství, přičemž by do Slezského bylo začleněno rovněž celé Opolsko, po vzoru Slezského vojvodství v letech 1945–1950. Vlna občanských protestů a lobbování společenských organizací včetně politické reprezentace německé menšiny z Opolska nakonec vedly k zachování Opolského vojvodství jako jediného ze 49 starých vojvodství v novém členění.[4][5][6]

V letech 1922 až 1939 (de iure 1945) existovalo autonomní Slezské vojvodství tvořené tou částí Pruského Slezska a Těšínska, která byla po první světové válce a následujících územních sporech přiřčena Druhé polské republice. Celé jeho území je dnes součástí Slezského vojvodství, jedná se zhruba o třetinu teritoria.

Geografie

Budova Slezského parlamentu v Katovicích – nyní sídlo samosprávy Slezského vojvodství

Slezské vojvodství má rozlohu 12 333,09 km². S počtem obyvatel okolo 4,5 milionu je druhým nejlidnatějším polským vojvodstvím po Mazovsku (které je ovšem asi třikrát větší a zahrnuje i Varšavu).

Nachází se na jihu Polska a sousedí:

Z hlediska geomorfologického členění se centrální část vojvodství rozkládá na Slezské vrchovině (Wyżyna Śląska), severozápadní na Woźnicko-wieluńské vrchovině (Wyżyna Woźnicko-Wieluńska), severovýchodní pak v krasové oblasti Krakovsko-čenstochovské jury (Jura Krakowsko-Częstochowska) a na Przedbórzské vrchovině (Wyżyna Przedborska). Na západě okrajově zasahují mezoregiony Slezské nížiny (Nizina Śląska). Jih vojvodství je rozdělen mezi Osvětimskou pánev (Kotlina Oświęcimska), Slezské podhůří (Pogórze Śląskie) a Západní Beskydy (Slezské Beskydy, Malé Beskydy a Żywiecké Beskydy).

Slezské vojvodství má nejvyšší podíl městského obyvatelstva v zemi: 77,13 %.[7] Nachází se zde nejlidnatější a nejurbanizovanější oblast Polska – více než dvoumilionová katovická konurbace. Sousedí s ní Rybnický uhelný okruh, druhá polycentrická aglomerace v regionu. Obě jsou součástí Slezské metropolitní oblasti, k níž patří také české Ostravsko. Bohatá ložiska černého uhlí byla klíčovým faktorem pro rozvoj velké části dnešního vojvodství.

Slezské vojvodství a zemské hranice

Název vojvodství odkazuje na historickou zemi Slezsko, ale je dosti zavádějící. Slezsko, přesněji Horní Slezsko tvoří jen 48 % území vojvodství[3] a jde o pouhý zlomek historického Slezska, konkrétně východní okraj bývalého Pruského Slezska a polskou (východní) polovinu Těšínska.

Ostatní oblasti se z historického hlediska řadí k Malopolsku ve smyslu Krakovska za Republiky obou národů. V období mezi Vídeňským kongresem a první světovou válkou se na současném území vojvodství na soutoku Bílé a Černé Přemše nacházelo trojmezí tří císařů. Slezská část s výjimkou rakouského Těšínska patřila Německému císařství, dnešní okres Żywiec, východní část okresu Bílsko-Bělá a město Jaworzno byly součástí rakouské Haliče, kdežto Dąbrowská pánev (Zagłębie Dąbrowskie), Jura a oblast Čenstochové ležela v Kongresovém Polsku v rámci Ruského impéria. Rozdělení na bývalou německou, rakouskou a ruskou část má dodnes kulturní význam.

Několik obcí v okresech Čenstochová a Kłobuck bylo původně součástí Sieradzka začleněného v Republice obou národů do Velkopolské provincie, ale nejsou vnímány jako velkopolské v moderním pojetí.

V souvislosti se zmatečným používáním výrazů Śląsk a Górny Śląsk (Slezsko, Horní Slezsko) v polském hovorovém a mediálním úzu ve vztahu k celému Slezskému vojvodství, ale zato bez Opolska, se objevují snahy o jeho přejmenování na slezsko-malopolské.[3][8][9] Hnutí autonomie Slezska prosazuje vytvoření Hornoslezského vojvodství v historických hranicích Horního Slezska, tj. z části Slezského a většiny Opolského vojvodství.[10]

Okresy

Administrativní mapa vojvodství
Města ve Slezském vojvodství

Slezské vojvodství je rozděleno na 17 okresů a 19 měst s postavením okresu (městské okresy). Třetím stupněm administrativního členění je 167 gmin, z toho 49 městských, 22 městsko-vesnických a 96 vesnických.

Okres Sídlo Počet obyvatel (2019)
Okres Beruň-Lędziny (Powiat bieruńsko-lędziński)Beruň59 776
Okres Będzin (Powiat będziński)Będzin148 089
Okres Bílsko-Bělá (Powiat bielski)Bílsko-Bělá165 960
Okres Čenstochová (Powiat częstochowski)Čenstochová134 555
Okres Hlivice (Powiat gliwicki)Hlivice115 528
Okres Kłobuck (Powiat kłobucki)Kłobuck84 591
Okres Lubliniec (Powiat lubliniecki)Lubliniec76 451
Okres Mikulov (Powiat mikołowski)Mikulov98 990
Okres Myszków (Powiat myszkowski)Myszków70 880
Okres Pština (Powiat pszczyński)Pština111 539
Okres Ratiboř (Powiat raciborski)Ratiboř119 373
Okres Rybnik (Powiat rybnicki)Rybnik78 213
Okres Tarnovské Hory (Powiat tarnogórski)Tarnovské Hory140 519
Okres Těšín (Powiat cieszyński)Těšín178 191
Okres Vladislav (Powiat wodzisławski)Vladislav157 088
Okres Zawiercie (Powiat zawierciański)Zawiercie117 624
Okres Żywiec (Powiat żywiecki)Żywiec152 726

Města s postavením okresu

Město Počet obyvatel (2019)
Katovice (Katowice)292 774
Čenstochová (Częstochowa)220 433
Sosnovec (Sosnowiec)199 974
Hlivice (Gliwice)178 603
Zabrze172 360
Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała)170 663
Bytom165 263
Rybnik138 098
Slezská Ruda (Ruda Śląska)137 360
Tychy127 590
Dąbrowa Górnicza119 373
Chořov (Chorzów)107 807
Jaworzno91 115
Jastrzębie-Zdrój88 743
Myslovice (Mysłowice)74 618
Siemianowice Śląskie66 841
Žárov (Żory)62 472
Slezské Pěkary (Piekary Śląskie)55 030
Świętochłowice49 557

Odkazy

Reference

  1. Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu PR
  2. Národnostní a etnická struktura – výsledky sčítání lidu 2011
  3. SZYMCZYK, Tomasz. Województwo śląskie, a dominuje w nim Małopolska. Ale w nazwie jej nie ma. Dziennik Zachodni [online]. 1.9.2017 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online.
  4. ZYZIK, Krzysztof. Brońmy swego! Czyli NTO w walce o województwo. Nowa Trybuna Opolska [online]. 18.6.2012 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online.
  5. 7 czerwca – święto województwa opolskiego. Samospráva Opolského vojvodství [online]. 2.6.2020 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online.
  6. KUCZAŁA, Agnieszka. Mniejszość niemiecka w życiu politycznym województwa opolskiego. Politeja. 2014, roč. 31, čís. 1, s. 395–410. Dostupné online. ISSN 2391-6737. (polsky)
  7. Demografická charakteristika Slezského vojvodství 2017
  8. RAUDNER, Tomasz. Województwo zmieni nazwę na śląsko-małopolskie? "Jesteśmy dyskryminowani". Rybnik.com.pl [online]. 19.2.2019 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online.
  9. Blog Łowcy Felerów vypichující špatné používání výrazu Slezsko v polských médiích
  10. Może być tylko jedno… górnośląskie [online]. Ruchu Autonomii Śląska, 21.02.2019 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (polsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.