Slezské vojvodství
Slezské vojvodství (polsky Województwo śląskie, německy Woiwodschaft Schlesien) je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na jihu země u hranic s Českou republikou a Slovenskem a je zdaleka nejhustěji zalidněným vojvodstvím Polska. Hlavním městem jsou Katovice. Území je současně regionem soudržnosti NUTS-2.
| Slezské vojvodství Województwo śląskie | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
.svg.png.webp) | |
| Hlavní město | Katovice |
| Status | Vojvodství |
| Souřadnice | 50°20′ s. š., 19° v. d. |
| Rozloha | 12 333,09 km² |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 4 517 635 (2019[1]) |
| Hustota zalidnění | 366,3 obyv./km² |
| Jazyk | polština němčina (v některých obcích) slezština (není úředním) |
| Národnostní složení | Poláci: 81,93 % Slezané: 15,59 % Němci: 0,75 % neurčená: 1,57 %[2] |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek | Polsko |
| Druh celku | vojvodství |
| Podřízené celky | Okresy • městské: 19 • venkovské: 17 Gminy • městské: 49 • městsko-vesnické: 22 • vesnické: 96 |
| Vznik | 1999 |
| Vojvoda | Jarosław Wieczorek (PiS) |
| Maršálek | Jakub Chełstowski (PiS) |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | PL-24 |
| NUTS | PL22 |
| Označení vozidel | S |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Navzdory názvu se ve vlastním Slezsku nachází jen 48 % území vojvodství, zbytek připadá na oblasti, které historicky patří k Malopolsku.[3] Pojmenování navazuje na tradici (mnohem menšího) polského meziválečného Slezského vojvodství – tehdy ovšem šlo o celý polský podíl historického Slezska.
Dějiny
Slezské vojvodství vzniklo v současné podobě při reformě administrativního dělení Polska v roce 1998, která zavedla šestnáct „velkých“ samosprávných vojvodství namísto 49 „malých“ existujících od roku 1975. Bylo vytvořeno z většiny území dřívějších vojvodství Katovického a Čenstochovského a také západní poloviny Bílského.
Jeho hranice do značné míry odpovídají hranicím Katovického vojvodství z let 1950–1975 – oproti němu k dnešnímu Slezskému patří navíc Ratiboř, Żywiec, Jaworzno a severovýchodní okraj s městy Koniecpol a Szczekociny, naopak nepatří oblast Dobrodzieně/Guttentagu.
Původně se uvažovalo o vytvoření pouhých dvanácti vojvodství, přičemž by do Slezského bylo začleněno rovněž celé Opolsko, po vzoru Slezského vojvodství v letech 1945–1950. Vlna občanských protestů a lobbování společenských organizací včetně politické reprezentace německé menšiny z Opolska nakonec vedly k zachování Opolského vojvodství jako jediného ze 49 starých vojvodství v novém členění.[4][5][6]
V letech 1922 až 1939 (de iure 1945) existovalo autonomní Slezské vojvodství tvořené tou částí Pruského Slezska a Těšínska, která byla po první světové válce a následujících územních sporech přiřčena Druhé polské republice. Celé jeho území je dnes součástí Slezského vojvodství, jedná se zhruba o třetinu teritoria.
Geografie
Slezské vojvodství má rozlohu 12 333,09 km². S počtem obyvatel okolo 4,5 milionu je druhým nejlidnatějším polským vojvodstvím po Mazovsku (které je ovšem asi třikrát větší a zahrnuje i Varšavu).
Nachází se na jihu Polska a sousedí:
- na jihozápadě s Moravskoslezským krajem v České republice, délka hranice je 142,9 km;
- na jihu s Žilinským krajem na Slovensku, délka hranice je 85,3 km;
- na severu s Lodžským vojvodstvím, délka hranice 112,6 km;
- na východě s Malopolským vojvodstvím, délka hranice je 273,4 km;
- na západě s Opolským vojvodstvím, délka hranice je 230,9 km;
- na severovýchodě se Svatokřížským vojvodstvím, délka hranice je 137,9 km.
Z hlediska geomorfologického členění se centrální část vojvodství rozkládá na Slezské vrchovině (Wyżyna Śląska), severozápadní na Woźnicko-wieluńské vrchovině (Wyżyna Woźnicko-Wieluńska), severovýchodní pak v krasové oblasti Krakovsko-čenstochovské jury (Jura Krakowsko-Częstochowska) a na Przedbórzské vrchovině (Wyżyna Przedborska). Na západě okrajově zasahují mezoregiony Slezské nížiny (Nizina Śląska). Jih vojvodství je rozdělen mezi Osvětimskou pánev (Kotlina Oświęcimska), Slezské podhůří (Pogórze Śląskie) a Západní Beskydy (Slezské Beskydy, Malé Beskydy a Żywiecké Beskydy).
Slezské vojvodství má nejvyšší podíl městského obyvatelstva v zemi: 77,13 %.[7] Nachází se zde nejlidnatější a nejurbanizovanější oblast Polska – více než dvoumilionová katovická konurbace. Sousedí s ní Rybnický uhelný okruh, druhá polycentrická aglomerace v regionu. Obě jsou součástí Slezské metropolitní oblasti, k níž patří také české Ostravsko. Bohatá ložiska černého uhlí byla klíčovým faktorem pro rozvoj velké části dnešního vojvodství.
Slezské vojvodství a zemské hranice
Název vojvodství odkazuje na historickou zemi Slezsko, ale je dosti zavádějící. Slezsko, přesněji Horní Slezsko tvoří jen 48 % území vojvodství[3] a jde o pouhý zlomek historického Slezska, konkrétně východní okraj bývalého Pruského Slezska a polskou (východní) polovinu Těšínska.
Ostatní oblasti se z historického hlediska řadí k Malopolsku ve smyslu Krakovska za Republiky obou národů. V období mezi Vídeňským kongresem a první světovou válkou se na současném území vojvodství na soutoku Bílé a Černé Přemše nacházelo trojmezí tří císařů. Slezská část s výjimkou rakouského Těšínska patřila Německému císařství, dnešní okres Żywiec, východní část okresu Bílsko-Bělá a město Jaworzno byly součástí rakouské Haliče, kdežto Dąbrowská pánev (Zagłębie Dąbrowskie), Jura a oblast Čenstochové ležela v Kongresovém Polsku v rámci Ruského impéria. Rozdělení na bývalou německou, rakouskou a ruskou část má dodnes kulturní význam.
Několik obcí v okresech Čenstochová a Kłobuck bylo původně součástí Sieradzka začleněného v Republice obou národů do Velkopolské provincie, ale nejsou vnímány jako velkopolské v moderním pojetí.
V souvislosti se zmatečným používáním výrazů Śląsk a Górny Śląsk (Slezsko, Horní Slezsko) v polském hovorovém a mediálním úzu ve vztahu k celému Slezskému vojvodství, ale zato bez Opolska, se objevují snahy o jeho přejmenování na slezsko-malopolské.[3][8][9] Hnutí autonomie Slezska prosazuje vytvoření Hornoslezského vojvodství v historických hranicích Horního Slezska, tj. z části Slezského a většiny Opolského vojvodství.[10]
Slezsko a dnešní polská vojvodství
Průběh slezské zemské hranice na území Slezského vojvodství (zakreslen červeně)
Historické hranice Horního Slezska vs. Slezské a Opolské vojvodství
Trojmezí tří císařů na dobové mapě
Okresy
Slezské vojvodství je rozděleno na 17 okresů a 19 měst s postavením okresu (městské okresy). Třetím stupněm administrativního členění je 167 gmin, z toho 49 městských, 22 městsko-vesnických a 96 vesnických.
| Okres | Sídlo | Počet obyvatel (2019) |
|---|---|---|
 Okres Beruň-Lędziny (Powiat bieruńsko-lędziński) | Beruň | 59 776 |
 Okres Będzin (Powiat będziński) | Będzin | 148 089 |
_COA.svg.png.webp){kind=small} Okres Bílsko-Bělá (Powiat bielski) | Bílsko-Bělá | 165 960 |
 Okres Čenstochová (Powiat częstochowski) | Čenstochová | 134 555 |
 Okres Hlivice (Powiat gliwicki) | Hlivice | 115 528 |
 Okres Kłobuck (Powiat kłobucki) | Kłobuck | 84 591 |
 Okres Lubliniec (Powiat lubliniecki) | Lubliniec | 76 451 |
 Okres Mikulov (Powiat mikołowski) | Mikulov | 98 990 |
 Okres Myszków (Powiat myszkowski) | Myszków | 70 880 |
 Okres Pština (Powiat pszczyński) | Pština | 111 539 |
 Okres Ratiboř (Powiat raciborski) | Ratiboř | 119 373 |
 Okres Rybnik (Powiat rybnicki) | Rybnik | 78 213 |
 Okres Tarnovské Hory (Powiat tarnogórski) | Tarnovské Hory | 140 519 |
 Okres Těšín (Powiat cieszyński) | Těšín | 178 191 |
 Okres Vladislav (Powiat wodzisławski) | Vladislav | 157 088 |
 Okres Zawiercie (Powiat zawierciański) | Zawiercie | 117 624 |
 Okres Żywiec (Powiat żywiecki) | Żywiec | 152 726 |
Města s postavením okresu
| Město | Počet obyvatel (2019) |
|---|---|
 Katovice (Katowice) | 292 774 |
 Čenstochová (Częstochowa) | 220 433 |
 Sosnovec (Sosnowiec) | 199 974 |
 Hlivice (Gliwice) | 178 603 |
 Zabrze | 172 360 |
 Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) | 170 663 |
 Bytom | 165 263 |
 Rybnik | 138 098 |
 Slezská Ruda (Ruda Śląska) | 137 360 |
 Tychy | 127 590 |
 Dąbrowa Górnicza | 119 373 |
 Chořov (Chorzów) | 107 807 |
 Jaworzno | 91 115 |
 Jastrzębie-Zdrój | 88 743 |
 Myslovice (Mysłowice) | 74 618 |
 Siemianowice Śląskie | 66 841 |
 Žárov (Żory) | 62 472 |
 Slezské Pěkary (Piekary Śląskie) | 55 030 |
 Świętochłowice | 49 557 |
Odkazy
Reference
- Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu PR
- Národnostní a etnická struktura – výsledky sčítání lidu 2011
- SZYMCZYK, Tomasz. Województwo śląskie, a dominuje w nim Małopolska. Ale w nazwie jej nie ma. Dziennik Zachodni [online]. 1.9.2017 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online.
- ZYZIK, Krzysztof. Brońmy swego! Czyli NTO w walce o województwo. Nowa Trybuna Opolska [online]. 18.6.2012 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online.
- 7 czerwca – święto województwa opolskiego. Samospráva Opolského vojvodství [online]. 2.6.2020 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online.
- KUCZAŁA, Agnieszka. Mniejszość niemiecka w życiu politycznym województwa opolskiego. Politeja. 2014, roč. 31, čís. 1, s. 395–410. Dostupné online. ISSN 2391-6737. (polsky)
- Demografická charakteristika Slezského vojvodství 2017
- RAUDNER, Tomasz. Województwo zmieni nazwę na śląsko-małopolskie? "Jesteśmy dyskryminowani". Rybnik.com.pl [online]. 19.2.2019 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online.
- Blog Łowcy Felerów vypichující špatné používání výrazu Slezsko v polských médiích
- Może być tylko jedno… górnośląskie [online]. Ruchu Autonomii Śląska, 21.02.2019 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Slezské vojvodství na Wikimedia Commons
- Oficiální webový portál
- Encyklopedie Slezského vojvodství (polsky)
