Hrubý Jeseník

Pohoří Hrubý Jeseník má zhruba tvar písmene Y, jehož jednotlivá ramena tvoří tři hornatiny, vzájemně oddělené sedly Vidly a Červenohorské sedlo:

• Pradědská hornatina – leží v jižní části pohoří mezi sedly Skřítek a Červenohorské sedlo. Hlavními vrcholy od jihu jsou Pecny (1334 m), Břidličná hora (1358 m), Jelení hřbet (1367 m), Velký Máj (1385 m), Vysoká hole (1465 m), Petrovy kameny (1447 m), Praděd (1491 m, nejvyšší vrchol hornatiny i pohoří), Malý Děd (1369 m), Velký Jezerník (1309 m), Výrovka (1168 m) a Velký Klínovec (1167 m). Z hlavního hřebene vybíhá k západu mohutná rozsocha Mravenečníku (1344 m) s dalšími vrcholy Dlouhé stráně (1354 m) a Vřesník (1343 m), k západu hřebeny Ostružné (1184 m), Vysoké hory (1031 m) a Žárového vrchu (1101 m).
• Keprnická hornatina – leží v severozápadní části pohoří mezi Červenohorským sedlem a Ramzovským sedlem. V hlavním hřebeni leží vrcholy Červená hora (1333 m), Keprník (1423 m, nejvyšší vrchol hornatiny) a Šerák (1351 m), k jihozápadu vybíhá rozsocha Vozky (1377 m) se samostatným masívem Černé stráně (1237 m).
• Medvědská hornatina – leží v severovýchodní části pohoří. Oproti prvním dvěma hornatinám je výrazně plošší, bez nápadného hřebene. Je oddělena sedlem Vidly a táhne se k sedlu Rejvíz. K hlavním vrcholům patří Medvědí vrch (1216 m, nejvyšší vrchol hornatiny), Orlík (1204 m) a Jelení loučky (1205 m).

Kompletní geomorfologické členění Hrubého Jeseníku uvádí následující tabulka[1]:

Hrubý Jeseník je od okolních geomorfologických jednotek oddělen většinou výraznými sedly a hlubokými údolími řek:

• od Branenské vrchoviny (součásti Hanušovické vrchoviny) na západě sedlem Přemyslov – Nové Losiny (766 m), a údolím řeky Branné
• od Hraběšické hornatiny (součásti Hanušovické vrchoviny) na jihu údolím Klepáčovského potoka a sedlem Skřítek
• od Nízkého Jeseníku na východě zlomem a údolími řek Černá Opava a Moravice
• od Rejvízské hornatiny (součásti Zlatohorské vrchoviny) na severovýchodě sedlem Rejvíz a potoky
• od Rychlebských hor na severozápadě sedlem Ramzovským sedlem a údolím Černého potoka a Ramzovského potoka

Nejstarším, zpět do minulosti vysledovatelným zdrojem jména jesenického pohoří je německé jméno Gesenke (poprvé doloženo 1348), což bylo pojmenování městečka, které zaniklo v 15. století pod hradem Fürstenwalde u Vrbna pod Pradědem, a údolí, ve kterém leželo. Jméno údolí (v překladu "sníženina") se nicméně udrželo a v roce 1561 je v podobě Gesenck na své mapě Slezska užil pro označení celého pohoří Martin Helwig. Helwigovo užití jména potvrdil i Henel z Hennenfeldu ve svém spise Silesiographia a Jan Amos Komenský ve své mapě Moravy z roku 1627. Ve verzi této mapy, kterou vydal před rokem 1631 vlámský kartograf Jošt Hondt, se poprvé objevuje české Jeseník. Toto české jméno mohlo vzniknout hláskovou úpravou německého Gesenk, není však vyloučeno, že předlohou německého jména bylo české Jeseník označující místní vodní tok, jehož pojmenování bylo odvozeno od přívlastku jesenný - "jasanový" podle toho, že protékal jasanovým porostem, a které bylo při přejetí do němčiny přichýleno k srozumitelnému významu "sníženina". Dříve vyslovená domněnka, že německé Gesenk je pokračováním pojmenování Askiburgion oros ("jasanové hory"; v první části je germánské aska - "jasan"), které zaznamenal starověký řecký geograf Klaudios Ptolemaios, je nedoložitelná. Ve středověku byly pro Jeseníky užívána jména Niské hory nebo Moravské hory.[2] [3]

Po geologické stránce patří Jeseníky do Moravskoslezské oblasti, konkrétně Hrubý Jeseník do podoblasti Silesikum. Výrazně se zde projevilo variské vrásnění neboli hercynské, po něm v menší míře následovalo vrásnění alpínské. Napříč horstvem prochází Červenohorský hlubinný zlom, který ho dělí na dvě části, vyznačující se klenbovou strukturou. Západní reprezentuje klenba keprnická a východní desenská. Samotná klenba je tvořená mladšími migmatity. V místech, kde je narušena, tvoří povrch horniny starší, jako žuly nebo ortoruly. V okolí Červenohorského zlomu, například na Pradědu, vystupují na povrch přeměněné krystalické břidlice.

Autoři projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska uvádí v Hrubém Jeseníku celkem 56 hlavních a 30 vedlejších vrcholů nad 1000 m.[4] Hrubý Jeseník je tak pohořím s druhým nejvyšším počtem tisícovek (po Šumavě) a zároveň je druhým nejvyšším pohořím (po Krkonoších).

Nejvyššími horami jsou:

• Praděd (1491 m) – pátá nejvyšší hora Česka, nejvyšší hora Moravy a českého Slezska. Horní plošina 162 m vysokého televizního vysílače na vrcholu Pradědu je dokonce nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice.
• Vysoká hole (1465 m) – na východním úbočí Velká kotlina, botanicky nejbohatší lokalita Česka
• Petrovy kameny (1447 m) – údajné dějiště čarodějnických sletů
• Keprník (1423 m) – nejvyšší vrchol Keprnické hornatiny
• Velký Máj (1385 m)
• Vozka (1377 m) – na vrcholu 7 m vysoké svorové svědecké skály

Podrobný seznam 86 nejvyšších a 16 nejprominentnějších hor Hrubého Jeseníku obsahuje Seznam vrcholů v Hrubém Jeseníku.
Následující tabulka zobrazuje všechny jesenické tisícovky:

Červená hora, v pozadí pradědská část hřebene

Keprník

Červenohorské sedlo

Červenohorské sedlo v zimě

Chata Ovčárna

Petrovy kameny, v pozadí Praděd

Velká kotlina

Pramen Moravice na svahu Vysoké hole

Rejvíz – Velké mechové jezírko

• Rejvíz (760 m) – odděluje Hrubý Jeseník od Zlatohorské vrchoviny
• Ramzovské sedlo (759 m) – odděluje Hrubý Jeseník od Rychlebských hor
• Červenohorské sedlo (1013 m) – odděluje Keprnickou a Pradědskou hornatinu
• sedlo Vidly (930 m) – odděluje Pradědskou a Medvědskou hornatinu
• sedlo Hvězda (852 m) – silniční sedlo u Karlovy Studánky
• sedlo Skřítek (874 m) – odděluje Hrubý Jeseník od Hraběšické vrchoviny

• Alfrédka – bývalá chata, vyhořela
• Barborka
• Červenohorské sedlo – skupina chat
• Chata Jiřího na Šeráku
• Kurzovní chata
• Ovčárna
• Chata na Skřítku
• Švýcárna
• Vřesová studánka – bývala chata, vyhořela

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrubý Jeseník na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Hrubý Jeseník ve Wikislovníku