Hošťálkovy

Hošťálkovy (německy Gotschdorf[3]) je obec v okrese Bruntál. Žije zde 614[1] obyvatel.

Hošťálkovy
Zámek
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0801 597392
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíKrnov
Okres (LAU 1)Bruntál (CZ0801)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměSlezsko
Zeměpisné souřadnice50°6′42″ s. š., 17°35′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel614 (2022)[1]
Rozloha27,79 km²
Nadmořská výška400 m n. m.
PSČ794 01
Počet domů227 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduHošťálkovy 77
[email protected]
StarostaIng. Tomáš Gronkowiec
Oficiální web: www.hostalkovy.cz
Hošťálkovy
Další údaje
Kód obce597392
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Obec Hošťálkovy sousedí na severu s Městem Albrechticemi, na východě s Krnovem, na jihu s Branticemi a Krasovem a na západě s Holčovicemi a Karlovicemi. Od okresního města Bruntál je vzdálena 17 km a od krajského města Ostrava 58,5 km.

Geomorfologicky patří Hošťálkovy k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Nízký Jeseník, podcelek Brantická vrchovina). Nejvyšším vrchem jsou Polomy (725 m n. m.) u Starých Purkartic, dále např. Kozí vrch (679/678 m n. m.) na hranici s Krasovem, Krejčova hora (641/622 m n. m.) a Hradní vrch/Strážiště (650/649 m n. m.) u Vraclávku, Uhlák (667/666 m n. m.) na hranici s Branticemi nebo Doubrava/Dubový (541/533 m n. m.) nad samotnými Hošťálkovy.

Území Hošťálkov patří do povodí Odry, resp. Opavy. Hlavním tokem obce je ze západu na východ směřující Kobylí potok pramenící na katastru Dlouhé Vsi a ústící v Krásných Loučkách do Opavice. Do něj se vlévá několik drobných vodotečí, např. bezejmenné potoky protékající Křížovou a Českou Vsí a potok Kotel. Na jihu katastru pramení rovněž potok Hůrka pokračující rovněž východním směrem na Chomýž.

Území obce pokrývá z 39 % zemědělská půda (11,5 % orná půda, 25,5 % louky a pastviny), z 56 % les a z 5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Části obce

Název

Původní jméno bylo Gotscalcsdorf - "Gottšalkova ves" (nejstarší doklad je nicméně v latinské podobě: villa Godescalci). Z domáckých podob onoho osobního jména Goz(o) a Gotsch vznikly v němčině i podoby Goczendorf (doložena ve 14. století) a Gotschdorf (doložena od 17. století). Do češtiny bylo upraveno koncem 19. století nejprve jako Hošťálkov, vzápětí na to převedeno do množného čísla, což bylo na Krnovsku a Bruntálsku časté.[4]

Názvy existujících a zaniklých částí
  • Česky Hošťálkovy, německy Gotschdorf, polsky Hoszczalkowy (Hościalkowy, Hosztalkowy, Goszczalkowy, Gościalkowy).
    • Česky Dvůr, německy Berghof.
  • Česky Křížová (1869-1880 Kruzberk, 1921-1947 Kružberk), německy Kreuzberg, polsky Krzyżowa (Krużberk).
  • Česky Staré Purkartice, německy Altbürgersdorf, polsky Stare Purkarcice.
  • Česky Vráclavek, německy Kleinbressel (1890 Klein Bressel. 1930 Klein-Bressel), polsky Wracławek.
    • Česky Kotel, německy Kessel.
    • Česky Matyášovy, německy Matzhof.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1281.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel celé obce Hošťálkovy podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[5]:

Rok18691880189019001910192119301939195019611970198019912001
Počet obyvatel 1996179417501600157315301492[p 1]1439493934738733698677[p 2]

V celé obci Hošťálkovy je evidováno 298 adres : 200 čísel popisných (trvalé objekty) a 98 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 173 domů, z toho 144 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotných Hošťálkov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[5]:

Rok18691880189019001910192119301939195019611970198019912001
Počet obyvatel 584567577527540545534[p 3]509218399413471505481

V samotných Hošťálkovech je evidováno 105 adres: 97 čísel popisných a 8 čísel evidenčních.[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 87 domů, z toho 84 trvale obydlených.

Kultura

V části obce Vraclávek se nachází Muzeum praček.[8]

Pamětihodnosti

Galerie
  • Zámecký park
  • Základní škola
  • Silnice

Odkazy

Poznámky
  1. z toho: 13 Čechoslováků, 1463 Němců; 714 řím. kat., 767 evang., 1 čsl., 9 bez vyzn.
  2. z toho: 625 Čechů, Moravanů a Slezanů, 27 Slováků, 4 Němci, 3 Poláci; 171 řím. kat., 3 čsl. hus., 1 evang., 1 pravosl., 452 bez vyzn.
  3. z toho: 13 Čechoslováků, 510 Němců; 327 řím. kat., 196 evang., 1 čsl., 9 bez vyzn.

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 787.
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 285, 286.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 57–58. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1076–1077.
  6. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.
  7. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
  8. Muzeum praček – Vraclávek. URL: http://www.muzeumpracek.com Archivováno 21. 3. 2016 na Wayback Machine

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.