Slezská expozitura země Moravskoslezské
Slezská expozitura země Moravskoslezské, oficiálním názvem Moravskoslezský zemský národní výbor – expositura v Moravské Ostravě, vznikla v rámci země Moravskoslezské po osvobození 31. května 1945 v reakci na požadavek obnovení samosprávy země Slezské. Jejím centrem se stala Ostrava (z počátku nazývaná Moravská Ostrava), v níž sídlila expozitura moravskoslezského zemského národního výboru.[3]
| Moravskoslezský zemský národní výbor – expositura v Moravské Ostravě | |
|---|---|
 Masarykovo náměstí v Ostravě | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Moravská Ostrava |
| Status | Expozitura zemského národního výboru |
| Rozloha | 5 520,92 km² |
| Nejvyšší bod | Praděd (1491 m n. m.) |
| Časové pásmo | 1+ |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 910 839 (31. 12. 1945[1]) |
| Hustota zalidnění | 165 obyv./km² |
| Jazyk | českoslovenština (lašské a slezskopolské dialekty), polština (po roce 1948 čeština) |
| Národnostní složení | Čechoslováci, Poláci, Šlonzáci, pruští Moravci |
| Náboženství | většinově římskokatolické, dále pak luteránské |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek | Československá republika |
| Podřízené celky | politické okresy |
| Vznik | 31. května 1945 |
| Zánik | 31. prosince 1948[2] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vedle území původního Českého Slezska a někdejších moravských enkláv ve Slezsku do ní byly začleněny i původně moravské politické okresy Nový Jičín a Místek, a již za okupace zrušený moravský politický okres Moravská Ostrava. Slezská expozitura tak měla rozlohu 5520,92 km².[4] Na východě, severu a jihozápadě území expozitury hraničilo s Polskem; na jihu pak s moravskými politickými okresy Šumperk, Rýmařov, Moravský Beroun, Hranice a Valašské Meziříčí; na jihovýchodě se slovenským politickým okresem Čadca.
Správní členění
10 politických okresů: Bílovec, Bruntál, Český Těšín, Fryštát, Hlučín, Jeseník, Krnov, Místek, Nový Jičín, Opava-venkov; a 2 statutární města: Opava (statutárním městem od 27. listopadu 1945) a Ostrava.[5]
Politický okres Místek zahrnoval v této době už i území zrušeného politického okresu Frýdek, a obce Proskovice, Stará Ves nad Ondřejnicí a Krmelín z bývalého politického okresu Moravská Ostrava. Statutární město Ostrava zahrnovalo většinu území zrušeného politického okresu Moravská Ostrava, soudního okresu Slezská Ostrava a obce Kunčice ze soudního okresu Frýdek. Okres Opava-venkov vznikl k 1. lednu 1946 z té části území předchozího okresu Opava, která se nestala součástí území statutárního města Opavy.
Historický přehled
Už za války přišla v roce 1944 Slezská národní rada s návrhem začlenit do Českého Slezska moravské politické okresy Moravská Ostrava, Místek a Nový Jičín, a požadovala navíc revizi hranic za Olší a na pravém břehu Odry.
Po osvobození byly roku 1945 v obnoveném Československu v podstatě obnoveny správní poměry z doby před Mnichovskou dohodou. Již 5. května 1945 se Slezská národní rada prohlásila za Zemský národní výbor pro Slezsko a širší Ostravsko se sídlem v Moravské Ostravě, a začala usilovat o obnovu slezské zemské samosprávy. Umístění sídla v Ostravě však mělo být jen dočasným řešením, protože se počítalo s Opavou jakožto hlavním městem. Delegace Slezské národní rady pak odcestovala do Prahy na jednání s vládou, aby získala právní podklady pro obnovu slezské zemské samosprávy. 15. května 1945 vláda jednomyslně vydala kompromisní usnesení, aby Slezská národní rada na svém území prozatímně s pravomocí zemského národního výboru plnila úkoly expozitury moravskoslezského zemského národního výboru v Brně.
K vlastnímu ustavení expozitury došlo 31. května 1945, v den konání delegačních voleb 26 členů moravskoslezského zemského národního výboru. Po zřízení expozitury pak Opava požadovala přenesení sídla do Opavy jakožto tradiční metropole Českého Slezska. Zároveň vznikalo napětí mezi Ostravou a Brnem o kompetencích expozitury. Současně řada činitelů v oblasti (např. dr. Sanetřík) nebo i v „centru“ (např. místopředseda vlády Josef David) vystoupila s požadavky na připojení Ratibořska, Kladska, nebo i celého Slezska v hranicích před rokem 1742 k Československu. V tomto smyslu vyzněl i takřka stotisícový tábor lidu na Ostré hůrce 23. září 1945. Poláci zase žádali úpravu hranic na Těšínsku ve svůj prospěch.
V dalších měsících se střetávala řada různých koncepcí politických stran a skupin, z nichž některé žádaly plné obnovení slezské zemské samosprávy. To se všechno prolínalo s řešením hospodářských problémů, s odsunem německého obyvatelstva a zejména s politickým bojem o moc.
Po únoru 1948 se vytvořením mocenského monopolu KSČ urychlila práce na přípravě nového správního členění, které vstoupilo v platnost na konci roku 1948, a jímž se rušilo zemské členění a vytvářely se kraje.[2] Území stávající slezské expozitury bylo rozděleno mezi kraje Olomoucký a Ostravský. Po další správní reformě, jež vstoupila v účinnost 1. července 1960, patřilo celé území někdejší expozitury k Severomoravskému kraji. Když k 1. lednu 2000 vznikly vedle starých krajů kraje nové (samosprávné), bylo toto území opět rozděleno mezi nové kraje Olomoucký a Moravskoslezský (původně Ostravský).
Reference
- Kocích, Miroslav: Úloha a místo expozitury ZNV v Ostravě, Slezský sborník, 65, 1967, č. 3, s. 331
- § 31 odstavec 1 zákona č. 280/1948 Sb., o krajském zřízení
- § 9 dekretu č. 121/1945 Sb., o územní organisaci správy, vykonávané národními výbory
- Statistický lexikon obcí v republice Československé II. Země Moravskoslezská. Praha: Státní úřad statistický, 1935. S. XVII–XIX.
- § 3 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 30 odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 121/1945 Sb., o územní organisaci správy, vykonávané národními výbory
Literatura
- GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. 656 s. ISBN 80-7248-226-2.