Slezské Pavlovice

Obec Slezské Pavlovice (dříve Německé Pavlovice[3], německy Deutsch Paulowitz) se nachází v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde 190[1] obyvatel. Území obce je tvořeno stejnojmenným katastrálním územím. Navzdory svému současnému názvu se jedná o vůbec nejsevernější moravskou[4] obec.

Slezské Pavlovice
Zámek Slezské Pavlovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0801 551881
Pověřená obecOsoblaha
Obec s rozšířenou působnostíKrnov
Okres (LAU 1)Bruntál (CZ0801)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zemětéměř celá obec Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku), ale malá část jejího území náleží ke Slezsku
Zeměpisné souřadnice50°18′43″ s. š., 17°42′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel190 (2022)[1]
Rozloha6,63 km²
Katastrální územíSlezské Pavlovice
Nadmořská výška200 m n. m.
PSČ793 99
Počet domů48 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSlezské Pavlovice 16
793 99 Osoblaha
[email protected]
StarostaBc. Lenka Drozdová
Oficiální web: www.slezskepavlovice.cz
Slezské Pavlovice
Další údaje
Kód obce551881
Kód části obce113301
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Místní jméno bylo odvozeno od osobního jména Pavel a znamenalo "Pavlovi lidé". Od 14. století se objevuje přívlastek Deutsch/Německé podle jazyka obyvatel na odlišení od nedalekých Horních a Dolních Povelic (původně Pavlovic), v nichž se mluvilo česky. Po druhé světové válce přívlastek změněn na Slezské, ač vesnice nikdy ke Slezsku nepatřila.[5]

Poloha

Obec Slezské Pavlovice sousedí na západě, severu a východě s Polskem (gminy Lubrza a Racławice Śląskie), nejbližší město v Polsku je Prudník, který se nachází 5,5 km, a na jihu s Hlinkou a Osoblahou. Od okresního města Bruntál je vzdálena 39,5 km a od krajského města Ostrava 67,5 km.

Geomorfologicky patří Slezské Pavlovice k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina (polsky Płaskowyż Głubczycki), podcelek Osoblažská nížina). Nejvyššího bodu dosahují u tzv. Švédského sloupu (polsky Szwedzki Słup, německy Schweden Säule) na severní hranici (257 m n. m.).

Území Slezských Pavlovic patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy. Jižní částí území obce protéká říčka Prudník, přitékající z Polska, kde protéká stejnojmenným městem, a vlévající se později do Osoblahy. Samotnými Pavlovicemi protéká Pavlovický potok, který východně od vsi napájí Pavlovický rybník II.

Území obce pokrývá z 84,5 % zemědělská půda (77,5 % orná půda, 6 % louky a pastviny), z 1,5 % les a z 11,5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. U jižního okraje katastru obce existovala dříve malá osada Závsí (německy Hinterhäsel), která měla status místní části[6] obce. Obec Slezské Pavlovice byla původně obývána výlučně německým obyvatelstvem a nesla název Německé Pavlovice. Po poválečném odsunu Němců byla roku 1947 přejmenována na svůj současný název[3][7] nerespektující příslušnost k Moravě. Součástí katastru obce je od 14. února 1959 také slezské území mezi říčkou Prudníkem a Sádeckým potokem[8], které bylo připojeno k Československu od Polska na základě Smlouvy mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, podepsanou ve Varšavě dne 13. června 1958. Toto vytyčení hranice upravoval československý zákon č. 62/1958 Sb. Od roku 1961 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Slezské Pavlovice částí obce Osoblaha.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Slezských Pavlovic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[9][10][11][12]

Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 555580531497497437427[p 1][p 2]231295260246213189215[p 3]

Ve Slezských Pavlovicích je evidováno 58 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[13] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo 48 domů, z toho 39 trvale obydlených.

Pamětihodnosti

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. z toho: 0 Čechoslováků, 420 Němců; 426 řím. kat., 1 evang.
  2. z toho: Závsí 32 obyvatel
  3. z toho: 162 Čechů, 1 Moravan, 21 Slováků; 72 řím. kat., 2 čsl. hus., 1 pravosl., 103 bez vyzn.

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  4. Zpravodaj vexilologického klubu v Praze 3 - Nové prapory a znaky obcí Osoblažska I, str. 2
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 228, 229.
  6. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 193, 1935. Kapitola Hlavní část: místní obce, osady a jejich místní části, s. 60. (čeština)
  7. http://www.turistika.cz/mista/slezske-pavlovice--1
  8. http://mapy.cz/#!x=17.690823&y=50.306924&z=13&l=5
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711.
  10. LEVÁKOVÁ, Ivana. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. Kapitola Hlavní část: místní obce, osady a jejich místní části, s. 60. (čeština)
  11. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.
  12. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081.
  13. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-06.
  14. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-23]. Identifikátor záznamu 120504 : Kostel sv. Ondřeje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.