Osoblaha

Město Osoblaha sousedí na severovýchodě a východě s gminami Prudník a Horní Hlohov v Polsku, na jihu s Bohušovem, na jihozápadě s Dívčím Hradem a na západě s Hlinkou. Od okresního města Bruntál je vzdáleno 36,5 km a od krajského města Ostrava 64 km.

Geomorfologicky patří Osoblaha k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina, podcelek Osoblažská nížina); jen nejzápadnější cíp katastru, v okolí Osoblažského lesa patří k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Zde také dosahuje území Osoblahy nejvyšších nadmořských výšek (přes 290 m n. m.); jinak je nejvyšším kopcem nad Osoblahou Červenice (285 m n. m.).

Území Osoblahy patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která městem protéká z jihu na sever. Samotné město se nachází na soutoku řeky Osoblahy s Lesným potokem. Severněji, v části Studnice, se do řeky vlévá ze západu říčka Prudník.

Území města pokrývá z 80 % zemědělská půda (68 % orná půda, 10 % louky a pastviny), z 10 % les a z 8 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Osoblaha se nečlení na části, má ale dvě katastrální území:

• Osoblaha
• Studnice u Osoblahy

Tyto samostatné obce byly dříve částmi obce obce Osoblaha: Slezské Pavlovice (od roku 1961 do 23. listopadu 1990), Dívčí Hrad (od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990) a Hlinka (od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990).

• Česky Osoblaha( od1407), Osoblava (1771), Osoblahy (1847), německy Hoczenplocz (1390), Hotzenplotz (1677-1945), Hotzenblotz (1685), latinsky Hocenploc, Hotzenplocz (1252-1413), Ossoblavia (1655-1846), jidiš Hotz'plotz, polsky Osobłoga (dříve Osobłaga).
• Česky Tošovice, německy Taschenberg.
• Česky Židovská Čtvrt, německy Judenviertel.
• Česky Studnice (1880 Jizbičko, 1921 Štundorf), německy Stubendorf, polsky Studnica (1880 Izbećka)[4][5]

Jméno sídla se odvozuje od jména říčky Osoblahy doloženého asi o století dříve (v nejstarším dokladu Uzablace) než jména města. U německého jména Hotzenplotz není jasné, jak bylo z českého Osoblaha odvozeno a zda vůbec z něj.[6]

Židovský hřbitov v Osoblaze

Dle jedné z pověstí mohla být v místě dnešní Osoblahy založena osada Ossaplavia již v 11. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233. V roce 1241 vpadli na Moravu a do Slezska Tataři a Mongolové a zpustošili Osoblahu a okolních vesnice. Poté začal olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku s obnovou těchto oblastí. Osoblaha byla nově kolonizována kolonisty z německých oblastí Durynska, Frank, Hesenska a Saska. Osoblaha získala městská práva v roce 1251. Osoblažsko bylo majetkem olomouckých biskupů a náleželo k tzv. Moravským enklávám ve Slezsku. V roce 1334 se zde na předměstí usídlují židé. V roce 1850 byla oblast Osoblažska přičleněna soudně a politicky ke slezským úřadům v Opavě, Osoblaha náležela k politickému okresu Krnov a stala se soudním okresem. Do roku 1939 zde bylo provozováno 5 mlýnů, pivovar, cukrovar, sirkárna, tiskárna, cihelna a jiné výrobní závody. Do roku 1945 si město zachovalo téměř neporušené historické jádro. Na konci druhé světové války bylo město z 90 % zničeno. Po válečné zkáze následoval odsun původního německého obyvatelstva a neúplné dosídlení českými dosídlenci, kteří v rámci odstraňování trosek často zbořili i domy, které by byly jinak opravitelné. V roce 1962 byly i dle tehdejších zákonů, nezákonně odstřeleny i trosky cenného městského kostela. Současná zástavba je proto nyní v drtivé většině novodobá.[7][8][9][10]

V areálu parku naproti koupališti je kemp s desíti dřevěnými chatkami (celková ubytovací kapacita je 42 lůžek v chatkách) a s prostorem pro 50 stanů a asi pět karavanů. Vedle koupaliště je parkoviště přibližně pro 30 vozidel.

Nádraží v Osoblaze

• silnice II/457
• silniční hraniční přechod do Polska Osoblaha – Pomorzowiczki
• úzkorozchodná železniční trať Třemešná ve Slezsku - Osoblaha („Osoblažka“)

• Městské opevnění
• Kostel sv. Mikuláše je kulturní památka ČR.[16]
• Historická litinová kašna na náměstí Osvobození
• Židovský hřbitov
• Úzkorozchodná železniční trať Třemešná ve Slezsku - Osoblaha
• výklenková kaple na Pavlovické ulici

• Franz Xaver Johann Richter (1783–1856), historik a knihovník
• Eduard Richter (1821-1897) lékař, historik
• Berthold Englisch (1851–1897), rakouský šachový mistr
• Oskar Gutwinski[17] (1873–1932), jesenický horal a lyžařský průkopník
• Oswald Hillebrand (1879–1926), politik
• Siegried Gessler (1854 -1890), zakladatel a výrobce likéru Praděd v Krnově

Německý název obce (Hotzenplotz) zaujal v dětství budoucího německého spisovatele Otfrieda Preußlera natolik, že podle něj pojmenoval hlavního hrdinu své pohádkové trilogie o loupežníku Hotzenplotzovi (Der Räuber Hotzenplotz, 1962 / Neues vom Räuber Hotzenplotz, 1969 / Hotzenplotz 3, 1973).

• Izbicko, Polsko