Cvilín (rozhledna)

Rozhledna Cvilín (též Lichtenštejnova rozhledna) se nachází na severním svahu Předního Cvilínského kopce (441 m n. m.; též Hradisko, lidově kopec Cvilín, vrch Cvilín, Cvilínský kopec, též Slezský svatý kopeček, německy Burgberg, latinsky Monte Cviliensi[1]), pata rozhledny je ve výšce cca 436 m n. m., jihovýchodně od Krnova, nedaleko osady Mariánské Pole. Přední a Zadní Cvilínský kopec náležejí ke geomorfologickému podcelku Brantická vrchovina (součást Nízkého Jeseníku).

Cvilín
rozhledna Cvilín u Krnova
Základní informace
Konstrukce rozhlednykamenná
Kóta paty rozhledny436 m n. m.
Rok vzniku1903
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
KrajMoravskoslezský kraj
Souřadnice50°4′55,26″ s. š., 17°43′20,97″ v. d.
Technické informace
Výška stavby29 m
Počet schodů144
Stavpřístupná
Poznámka
Kód památky11458/8-3512 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
turistická známka č. 467
2. místo v anketě iDNES.cz
o nejhezčí rozhlednu České republiky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie rozhledny

Výstavba rozhledny proběhla v letech 1902-1903 podle plánů Ernsta Latzela pro Moravskoslezský sudetský horský spolek (MSSGV) za vydatné finanční podpory knížete Lichtenštejna. K otevření došlo 11. června 1903. Původní stavba byla vysoká 35 metrů, neboť měla na vrcholu ještě věžičku, která byla odstraněna při poválečných opravách. Na rozhledně byly svého času umístěny i televizní a rozhlasové antény. Jde o kamennou válcovou věž o výšce 29 metrů s jediným nezastřešeným vyhlídkovým ochozem na vrcholu, na který vede 144 schodů. V srpnu 2011 obsadil Cvilín 2. místo v anketě iDNES.cz o nejhezčí rozhlednu České republiky.[2]

Přístup

Autem k poutnímu baroknímu kostelu Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně, kde lze zaparkovat. Odtud pěšky po zelené turistické značce. Též z Krnova po červené TZ ke kostelu (po 219 kamenných schodech) a dále po zelené. Rozhledna je přístupná od května do října od 10.00 do 17.00 hodin.

Výhled

Z rozhledny lze spatřit centrum Krnova, Petrův rybník, rozhlednu Hanse Kudlicha u Úvalna, zříceninu hradu Šelenburk, Beskydy či Jeseníky s horou Praděd. Nakouknout můžete i do Polska na ves Bliszczyce.

Nejvyšší vrstevnice Středoevropské nížiny

Dle publikace Vyšší geomorfologické jednotky České republiky je nejvyšším bodem geomorfologického celku Opavská pahorkatina/Płaskowyż Głubczycki (a zároveň oblasti/podsoustavy Slezská nížina, subprovincie/soustavy Středopolské nížiny a provincie Středoevropská nížina) vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Vrch Hradisko/Přední Cvilínský kopec má 441 m n. m. a nachází se 2,5 km jihovýchodně od města Krnov v okrese Bruntál. Nejvyšší horou Opavské pahorkatiny je nedaleká Plechowa Góra s nadmořskou výškou 328 m ležící mezi vesnicemi Boboluszki a Branice.[3]

Pod kopcem se na ulici V Osadě v Krnově mezi čísly orientačními 10A a 11 nachází trojstyk 3 geomorfologických celků: Opavské pahorkatiny, Nízkého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny.

Odkazy

Reference
  1. Pouť Rytířů Neposkvrněné na Cvilíně
  2. HORÁČEK, Aleš. Nejkrásnější rozhledna je v Karlovarském kraji, řekli čtenáři iDNES.cz. iDNES.cz [online]. 9.8.2011 [cit. 10.8.2011]. Dostupné online.
  3. Pavel Boháč, Jaroslav Kolář (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 1996, 54 s. ISBN 80-901212-7-6

Literatura
  • Cvilín: Nejromantičtější místo v kraji. Krnov : Město Krnov, 2020.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.