Okres Hlubčice

Okres Hlubčice (Głubczyce; polsky Powiat głubczycki) je okres v polském Opolském vojvodství. Rozlohu má 673,1 km² a v roce 2008 zde žilo 49 580 obyvatel. Sídlem správy okresu je město Hlubčice.

Okres Hlubčice
Powiat głubczycki

základní data
Vojvodství Opolské
Sídlo správy Hlubčice
Starosta Józef Kozina
Rozloha 673,1 km²
Počet obyvatel 49 580 obyv. (2008)
Hustota zalidnění 73,66 ob./km²
Gminy
Městské 0
Městsko-vesnické 3
Vesnické 1
Webstránka okresu Hlubčice

Gminy

Okres Hlubčice je složen z těchto gmin:

Městsko-vesnické gminy:

Vesnická gmina:

Města

V okresu Hlubčice jsou 3 města:

Geografie

Okres Hlubčice je situován v hlubčickém výběžku (polsky worek głubczycki) Polska. Okres Hlubčice leží v Opavské pahorkatině (polsky Płaskowyż Głubczycki) náležející ke Slezské nížině. Mezi vesnicemi Branice a Boboluszki je Plechowa Góra (328 m n. m.; německy Plechowa Berg nebo Blechberg[1]), nejvyšší hora Opavské pahorkatiny[2]. Západní část okresu Hlubčice se nachází ve Zlatohorské vrchovině (polsky Góry Opawskie), která náleží k Jesenické oblasti (polsky Sudety Wschodnie).

Území okresu Hlubčice náleží k povodí Odry. Na území gminy Hlubčice pramení řeky Pština/Cina, Troja (pravý přítok Pštiny/Ciny) a Stradunia. Část okresu Hlubčice hraničící Českem je odvodňována řekami Opavice (např. Potok Mokry/Mohla), Opava (např. Potok Ciermięcicki/Trmantický potok nebo Ostra/Pilšťský potok) a Osoblaha (např. potok Grozowy/Hrozová). Na řece Troja je před vsí Włodzienin od roku 2006 retenční nádrž Włodzienin.

Okresu Hlubčice se nachází nedaleko Moravské brány, čili v terénní depresi mezi Západními Karpatami a Pogórzem Śląským a mezi Východními Sudetami. Díky tomuto umístění zde vanou velmi silné větry, a proto zde firmy chtějí stavět větrné elektrárny.[3]

Demografie

Data z 31. prosince 2008 (GUS):

PopisCelkemŽenyMuži
jednotkaosob %osob %osob %
celkem49 58010025 3115124 26949
ve městech22 69210011 8675210 82548
na venkově49 58010013 4445013 44450

V roce 2002 se 95,2 % obyvatel přihlásilo k národnosti polské; 1,6 % obyvatel k národnosti německé.[4]

Náboženství

Na území okresu Hlubčice se nachází děkanáty Branice, Hlubčice a Ketř, jež patří do Diecéze opolské, jež patří do Katovické církevní provincie.[5] Na území okresu Hlubčice též zasahují děkanáty Głogówek (farnost Klisino), Pietrowice Wielkie (farnost Maków s vesnicemi Tłustomosty a Tłustomosty-Langowo) patřící do Diecéze opolské.

Historie

Jazyková hranice
Související informace naleznete také v článku Moravsko-slezská hranice.

Od roku 1137 (Kladský mír) tvoří řeka Pština / Cina (polsky Psina / Cyna) zemskou hranici mezi Moravou (resp. českými zeměmi; pravý břeh) a Slezskem (resp. polskými zeměmi; levý břeh) a dodnes je pro autochtonní slovanské obyvatelstvo jazykovou hranicí česko-slezskou (jižně od Ciny se mluví lašskými dialekty češtiny, severně od ní se užívá slezština; Slezané říkají: "Po Cinu letí vrůna a za ní už vrana").

1742

Roku 1742 na základě Vratislavského míru získalo Prusko rozsáhlé území Krnovského knížectví po levém břehu řek Opavy a Opavice, došlo k odloučení celého Hlubčicka od Krnovska. Státní hranice se posunula až k městu Krnovu, které se tak stalo pohraničním městem. Jižní část Krnovského knížectví se stala součástí vévodství Rakouské Slezsko, severní část součástí pruské provincie Slezsko (něm. Provinz Schlesien).[6] Nově vytvořený okres Hlubčice (něm. Kreis Leobschütz, česky někdy zvaný kraj hlubčický/hlubčický kraj[7][8]) se stal jedním z 35 okresů Pruského Slezska. Hraniční řeka Opavice rozdělila napůl vesnice Komeise (pol. Chomiąża, čes. Chomýž), Schönwiese (pol. Krasne Pole, čes. Krásné Loučky), Geppersdorf (pol. Lenarcice, čes. Linhartovy) a Tropplowitz (pol. Opawica, čes. Opavice).[9]

1816

Po reorganizaci okresního členění v pruském státě po Vídeňském kongresu došlo 1. května 1816 k přesunutí okresu Hlubčice v rámci pruské provincie Slezsko (něm. Provinz Schlesien) z vládního obvodu Vratislav (něm. Regierungsbezirk Breslau) do vládního obvodu Opolí (něm. Regierungsbezirk Oppeln) .

1919

K 8. listopadu 1919 byla provincie Slezsko rozpuštěna. Z vládního obvodu Opolí byla vytvořena provincie Horní Slezsko (něm. Provinz Oberschlesien). Okres Hlubčice je součástí provincie Horní Slezsko.

1921

V roce 1921 proběhl plebiscit na Horním Slezsku ve věci teritoriální příslušnosti Horního Slezska k Německu (59,41 %) nebo k Polsku (40,59 %). Hlubčicko zůstalo součástí Německa. Československo si dělalo nárok na Hlubčicko (v tom i na moravskou enklávu ve Slezsku Ketřsko, tzv. Prajskou Moravu) a Ratibořsko, oblasti osídlené Moravci, jenž si udrželi pocit sounáležitosti s Moravou, sami sebe označovali jako Moravce a jazyk, kterým hovořili, nazývali moravštinou. Na Hlubčicku bylo ponecháno Německu 17 českých (resp. moravských) nebo většinou českých obcí, v nejméně 10 dalších žily české menšiny.[10] Dle Franze Chocholatého-Grögera zůstalo 12 obcí na Hlubčicku obývaných Moravci (Utěchovice, Bobolusky, Držkovice, Děhylov, Vodka, Hradčany, Chrastelov, Násili, Nekazanice, Stibořice, Turkov, Branice) součásti Německa.[11]

1936

V roce 1936 proběhla germanizace některých německých slovansky znějících geografických názvů např.:

  • Badewitz: Badenau,
  • Boblowitz: Hedwigsgrund,
  • Deutsch-Neukirch a Bieskau: spojeny v roce 1937 do Altstett (později se nová obec měla nazývat: Neukirch (Oberschlesien),
  • Dirschkowitz: Dirschkenhof,
  • Hratschein: Burgfeld,
  • Jakubowitz: Jakobsfelde,
  • Kittelwitz: Kitteldorf,
  • Peterwitz: Zietenbusch,
  • Tscheidt: Maxwaldau,
  • Tschirmkau: Schirmke,
  • Waißak: Lindau O. S.,
  • Wanowitz: Hubertusruh,
  • Wehowitz: Wehen,
  • Zauchwitz: Dreimühlen,
  • Zülkowitz: Zinnatal.

1938

1. dubna 1938 byly, pruské provincie Horní Slezsko a provincie Dolní Slezsko (něm. Provinz Niedeschlesien) spojeny do provincie Slezsko. Okres Hlubčice je součástí provincie Slezsko v rámci Německé říše.

Po Mnichovské dohodě bylo od Československa odděleno pohraniční území a Sudety byly připojeny k Německé říši. 30. října 1938 byly venkovský okres Krnov (něm. Landkreis Jägerndorf) a venkovský okres Opava (něm. Landkreis Troppau) připojeny k vládnímu obvodu Opava (něm. Regierungsbezirk Troppau) v provincii (župě) Sudety (něm. Gau Sudetenland). Hlučínsko (něm. Hultschiner Ländchen) bylo připojeno k tzv. Staré (Německé) říši, k župě Slezsko, k vládnímu obvodu Opolí, k venkovskému okresu Ratiboř (něm. Landkreis Ratibor). Od podzimu 1938 do května 1945 tak nebyla část hranice okresu Hlubčice státní hranicí.

1939

K 1. lednu 1939 dostal okres Hlubčice (Kreis Leobschütz) název venkovský okres Hlubčice Landkreis Leobschütz.

1941

K 18. lednu 1941 byla provincie Slezsko rozpuštěna. Z vládního obvodu Opolí a z vládního obvodu Katovice (něm. Regierungsbezirk Kattowitz) byla vytvořena provincie Horní Slezsko. Okres Hlubčice je součástí vládního obvodu Opolí v provincii Horní Slezsko v rámci Německé říše.

1945

Na jaře 1945 bylo území okresu Hlubčice obsazeno Rudou armádou a pak přešlo pod polskou správu. Hlubčicko se stalo součástí Polska (tzv. Ziemie Odzyskane). 14. března 1945 se okres Hlubčice stal součástí I. správního obvodu - Opolské Slezsko (pol. I okręg administracyjny – Śląsk Opolski).

Obnovené Československo si znovu dělalo nárok na Hlubčicko a Ratibořsko po druhé světové válce, avšak Poláci na znovuzískaných západních územích rozmístili proti Čechoslovákům vojska a Stalin Československu také zarazil jakékoliv územní požadavky přesahující hranice z r. 1937.[12]

1946

28. června 1946 byl I. správní obvod - Opolské Slezsko připojen ke Slezskému vojvodství (pol. województwo śląskie, zvané též województwo śląsko-dąbrowskie). V letech 1946-1950 byl okres Hlubčice součástí Slezského vojvodství.

1950

V roce 1950 bylo ze Slezského vojvodství vyděleno Opolské vojvodství (pol. województwo opolskie). V letech 1950-1975, 1975-1998 a od roku 1998 dodnes byl okres Hlubčice součástí Opolského vojvodství (které bylo v uvedených obdobích vymezeno různě).

1959

Úpravy (narovnání a zkrácení) československo-polské státní hranice.[13],[14],[15]

1968

21. srpna 1968 obsadila Krnovsko vojska Polské lidové republiky (PLR). Polské vojáky vystřídala Střední skupina vojsk Sovětské armády.

2004

1. května 2004 vstoupily Polsko a Česko do Evropské unie.

2007

21. prosince 2007 se Polsko a Česko staly součástí Schengenského prostoru.[16]

Cestovní ruch

Okres Hlubčice tvoří spolu se správním obvodem obce s rozšířenou působností Krnov a s okresem Prudník turistickou destinaci Slezsko bez hranic (polsky Śląsk bez granic).[17]

Místní akční skupina

Na území okresu Hlubčice funguje MAS Plošina dobré země (polsky LGD Płaskowyż Dobrej Ziemi).

Euroregion

Okres Hlubčice je členem Sdružení obcí povodí Horní Odry (polsky Stowarzyszenie Gmin Dorzecza Górnej Odry) - polské částí Euroregionu Silesia.[18],[19]

Partnerské regiony

Sousední okresy
  Prudnik Kędzierzyn-Koźle
Bruntál Racibórz
   Okres Hlubčice   
Bruntál Opava  

Reference
  1. Archivovaná kopie. www.posselt-landkarten.de [online]. [cit. 2012-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
  2. Pavel Boháč, Jaroslav Kolář (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky: geografické názvoslovné seznamy OSN-ČR / Major geomorphological units of the Czech Republic: UNO Gazetteers of geographical names-CZ. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 1996, 54 s. ISBN 80-901212-7-6
  3. Powiat głubczycki. Zaroi się od wiatraków
  4. Deklaracje narodowościowe w gminach w 2002 r. URL: http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/nsp2002_tabl4.xls
  5. Archivovaná kopie. www.diecezja.opole.pl [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-15.
  6. Vladimír Blucha: Stručné dějiny města Krnova. URL: http://muzeum.krnov.cz Archivováno 13. 2. 2015 na Wayback Machine
  7. Národní shromáždění československé 1918-1920, 113. schůze, Pátek 30. ledna 1920, URL: http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/stenprot/113schuz/s113010.htm
  8. Komentář k mapám týkajícím se státních hranic Československa: Mapa 2: Hranice s Německem před II. světovou válkou, URL: http://www.pf.upol.cz/fileadmin/user_upload/PF-katedry/ustavni-pravo/hranice-komentar_01.rtf Archivováno 2. 11. 2014 na Wayback Machine
  9. Katarzyna Maler, Vladimír Blucha: Historie Hlubčicko-krnovského regionu. URL: http://muzeum.krnov.cz Archivováno 13. 2. 2015 na Wayback Machine
  10. Vlastislav Häufler: Ekonomická geografie Československa. Academia, Praha, 1984, 639 s.
  11. Franz Chocholatý-Gröger: Územní spory československo-polské a osud Moravců. URL: http://www.bruntal.net/2005062002-uzemni-spory-ceskoslovensko-polske-a-osud-moravcu%5B%5D
  12. Franz Chocholatý-Gröger: Územní spory československo – polské a osud Moravců[nedostupný zdroj]
  13. Ladislav Zapletal: Úpravy státních hranic na Osoblažsku a Krnovsku. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis - Geographica–Geologica VII (1966), Volumen 20, s. 357–364. URL: http://geography.upol.cz/acta-07
  14. František Kuba: Krnov nabízí pro česko-polské územní vyrovnání 0,4 hektaru. Bruntálský a krnovský deník, 18. 6. 2008. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/krnov-nabizi-pro-cesko-polske-uzemni-vyrovnani.html
  15. František Kuba: Další pozemky u Opavice stát hodlá nabídnout Polsku. Bruntálský a krnovský deník, 8. 6. 2011. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/dalsi-pozemky-u-opavice-stat-hodla-nabidnout-polsk.html
  16. Česká republika se stala součástí schengenského prostoru Archivováno 14. 5. 2011 na Wayback Machine, Ministerstvo vnitra ČR
  17. Projekt Slezsko bez hranic – nová turistická destinace[nedostupný zdroj]
  18. Euroregion Silesia, URL: http://www.euroregion-silesia.cz
  19. Euroregion Silesia, URL: http://www.euroregion-silesia.pl
  20. MAS Hlučínsko, URL: http://www.mashlucinsko.cz
  21. Rámcová dohoda spolupráce mezi Dobrovolným sdružením obcí v Mikroregionu Mikroregion Opavsko severozápad a Regionem Glubčic, URL: https://web.archive.org/web/20110723052820/http://www.powiatglubczycki.pl/cms/images/powgl_czechy.pdf

Literatura
  • SZYMCZYNA, Arkadiusz. Społeczne i polityczne problemy przyłączenia powiatu głubczyckiego do Polski (1945-1948). Branice : Oficyna Wydawnicza Zakładu Aktywności Zawodowej im. Jana Pawła II, 2008.
  • WENDT, Józef. Ziemia Głubczycka. Opole : Instytut Śląski, 1978.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.