Dušejov

Název se vyvíjel od varianty Duschow (1346), Dussyegow (1351), Tusndorf, Dussieiow (1352), Tusndorf, Tussieieow, Dusndorf (1358), Dussieyow, Dussendorf (1367), Tusendorff a Dussieiow (1384), Dusseyow (1392), Tussendorf (1405), Dussiegow a Dussegow (1486) a Dussegow (1602). Místní jméno vzniklo z osobního jména Dušej a znamenalo Dušejův dvůr či ves.[3]

První písemná zmínka o obci je z roku 1238. Vesnice pravděpodobně nevznikla o mnoho dříve, neboť v potvrzovací listině papežské želivskému klášteru Dušejov uvedený není.

Roku 1654 měla zdejší obec osm hospodářství a pět chalup vez gruntovních polí. Dušejov náležel klášteru želivskému do roku 1468 a potom různým majitelům panství větrnojeníkovského. V roce 1654 bylo ve zdejší obce 13 čísel, v roce 1874 – 39 čísel, v roce 1924 – již 69 čísel a 374 obyvatel, v roce 1940 – 85 čísel a 434 obyvatel, v roce 1997 – 151 čísel a 424 obyvatel a v roce 2002 je v obci 447 obyvatel.

V roce 2001 se zde vyskytl první případ BSE v Česku.[4] Obec Dušejov v roce 2000 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění bílá stuha, tj. ocenění za činnost mládeže.[5] Obec Dušejov v roce 2005 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění hnědý diplom, tj. diplom za vzorné vedení kroniky.[5]

Dušejov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 4 km jižně od Zbilid, 6 km jihozápadně od Vyskytné nad Jihlavou a 2,5 km od Ježené, 13 km západně od Jihlavy, 2,5 km severozápadně od Hubenov, 1 km severně od Boršova, severovýchodně 3,5 km od Hojkova, 6 km od Nového Rychnova a 4 km od Milíčova, 6 km severovýchodně od Vyskytné a 5 km od Opatova.

Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Vyskytenská pahorkatina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 610 metrů.[7] Jedlovský potok protéká západní částí katastru a poté tvoří jižní hranici území.[8] U bývalého hospodářského stavení Pánkovsko roste památná 31metrová lípa malolistá.[9]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 62 domech 408 obyvatel, z nichž bylo 222 žen. 406 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 358 římských katolíků, 48 evangelíků a 2 příslušníci Církve československé husitské.[10]

V obci sídlí firmy Zemědělské družstvo Dušejov, družstvo, .A.S.A. Dačice s.r.o., LIV lines s.r.o., KAVEX – GRANIT HOLDING a.s., HUNSGAS s.r.o., Lesní školka Pánkovsko, s.r.o., TEXANA v.o.s., Mader Immobilien spol. s r.o., I. Opatovská, spol. s r. o., ARDEWO s.r.o., pobočka České pošty a obchod firmy LAPEK, a.s.[12] Služby zde poskytují praktický a dětský lékař a dva veterináři.

Obcí prochází silnice II. třídy č. 602 z Vyskytné do Jihlavy, dále pak komunikace III. třídy č. 13114 do Zbilid, č. 1336 do Milíčova, č. 1338 do Boršova a č. 01945 do Ježené.[13] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, ČSAD Benešov, ČSAD STTRANS a ARRIVA PRAHA. Autobusy jezdí ve směrech Praha, Pelhřimov, Jihlava, Vlašim, Pacov, Černovice, Opatov, Kamenice nad Lipou, Strakonice, Písek, Tábor, Brno, Plzeň, Čechtice, Hojkov, Nový Rychnov, Vyskytná a Čejkov.[14]

Základní škola a Mateřská škola Dušejov je příspěvková organizace, kterou zřizuje obec Dušejov. Škola se věnuje integraci žáků s autismem, s postižením tělesným, zrakovým a mentálním a dětí s poruchami učení a chování. V roce 2011/2012 do školy docházelo 99 dětí. Dojíždějí sem i žáci z menších obcí – Hojkov, Boršov, Milíčov, Jedlov, Mirošov, Hubenov, Jiřín a Ježená. Mateřskou školu ve školním roce 2011/2012 navštěvovalo 45 dětí.[15]

V Dušejově sídlí knihovna. Sbor dobrovolných hasičů Dušejov byl založen v roce 1888.[16] TJ Dušejov 2000 hraje v sezoně 2014/2015 IV. tř. mužů, skupina B v okrese Jihlava,[17] má také týmy dorostu a mladších žáků, kromě fotbalu se věnuje i šipkám.[18] Dále zde působí Myslivecké sdružení Háje Dušejov a Český červený kříž Dušejov.

• Kostel svatého Bartoloměje
• Fara
• Smírčí kamen
• Památná Dušejovská lípa roste u bývalého hospodářského stavení Pánkovsko

• Vincenc Dvořák (1848–1922), profesor fyziky, děkan a rektor na záhřebské univerzitě; bývá označován za zakladatele moderní chorvatské fyziky