Rozseč (okres Jihlava)

Obec Rozseč (německy Rosetsch[3]) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 165[1] obyvatel.

Rozseč
kaplička s poklonou Neposkvrněnému početí P. Marie
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0632 587800
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTelč
Okres (LAU 1)Jihlava (CZ0632)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°9′21″ s. š., 15°37′0″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel165 (2022)[1]
Rozloha8,27 km²
Katastrální územíRozseč u Třešti
Nadmořská výška596 m n. m.
PSČ588 66
Počet domů78 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRozseč 94
58866 Rozseč u Třešti
[email protected]
StarostaJiří Svoboda
Oficiální web: www.rozsec.estranky.cz
Rozseč
Další údaje
Kód obce587800
Kód části obce142298
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Jindřichovice, Bohuslavice, Markvartice, Zdeňkov, Vápovice, Stará Říše, Želetava a Svojkovice.

Název

Název se vyvíjel od varianty Rossyecz (1349, 1372), Fraundorf (1372), Rossyeczka (1379), Rosyczka (1394), v Rosseczy (1466), na Roseczy (1573), z Roseczie (1575), Rosecžy (1678), Rossecžy (1718), Rosetz (1720, 1751), Rosetsch a Roseč (1846), Rosetsch a Rozseč (1872), Roseč (1881) až k podobě Rozseč v roce 1924. Ve středověku nesla zdrobnělý název Rozsíčka, aby došlo k rozlišení od nedaleké Velké Lhoty, která se v té době nazývala Lhota Rozseč. Místní název pochází z apelativa rozseč (staročesky rozsěč) a znamenalo místo, kde je rozsekán les či porost.[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349.[5]

Přírodní poměry

Rozseč leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 2,5 km jižně od Markvartic, 19 km jihozápadně od Třebíče a 2 km od Svojkovic, 4 km severozápadně od Želetavy a 2,5 km od Jindřichovic, 1,5 km severně od Zdeňkova, 4,5 km severovýchodně od Nové Říše a 3 km od Bohuslavic, 2,5 km východně od Vápovic a 3 km jihovýchodně od Staré Říše.

Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 596 metrů.[7] Nejvyšší bod, Seč (655 m n. m.), stojí severovýchodně od obce. Východně leží vrch Špička (647 m n. m.). Východně od obce protéká Otvrňský potok, na němž se jihovýchodně od Rozseče rozkládá Nový rybník. Přímo Rozsečí protéká bezejmenný potok, na němž severozápadně od vsi stojí Obecní rybník, tento potok se poté jižně od obce vlévá do Otvrňského potoka, do něhož rovněž na jihu vtéká bezejmenný tok, který tvoří jihovýchodní hranici katastru. Část severovýchodní hranice území tvoří Vápovka.[8]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 89 domech 391 obyvatel. 390 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 391 římských katolíků.[9]

Vývoj počtu obyvatel Rozseče[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 466 403 404 376 396 370 391 312 296 257 222 207 197 179

Obecní správa a politika

Obec leží na katastrálním území Rozseč u Třešti a je členem mikroregionů Telčsko a Sdružení pro likvidaci komunálního odpadu Borek a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Jiří Svoboda.

ObdobíVoličiÚčast v %MandátyVýsledkyStarosta
2002–200614864,1974 SNK
3 KDU-ČSL
Radovan Zejda
2006–201014468,7575 SNK
2 KDU-ČSL
Radovan Zejda
2010–201414676,7174 SNK I.
3 SNK II.
Jiří Svoboda
2014–201815768,7973 NEZÁVISLÍ II
2 SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ
2 NEZÁVISLÍ
Jiří Svoboda

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firmy AGROSLUŽBY Rozseč s.r.o., ROZDOS s.r.o., HMK-STAV, s.r.o., Hospodářská společnost Rozseč, spol. s r.o., pobočka České pošty,[10] zemědělec Jan Knotek a krejčovství. Obcí prochází silnice III. třídy č. 4073 z Bohuslavic do Svojkovic.[11] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Dačice, Nová Říše, Stará Říše, Telč, Jihlava, Želetava a Budeč.[12] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5092 ze Staré Říše do Zdeňkova.

Školství, kultura a sport

Děti dojíždějí na první stupeň základní školy do Nové Říše.[13] Sbor dobrovolných hasičů Rozseč vznikl roku 1921 a v roce 2014 měl 55 členů.[14]

Pamětihodnosti

  • Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně
  • Výklenková kaplička
  • Boží muka v polích
  • Pamětní kámen v polích

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 386–387.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 79. Dostupné online.
  6. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-17]. Dostupné online.
  7. Rozseč [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-17]. Dostupné online.
  8. Rozseč [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-17]. Dostupné online.
  9. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 26.
  10. Rozseč [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online.
  11. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
  12. Rozseč [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online.
  13. Škola [online]. Obec Rozseč, 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné online.
  14. SDH Rozseč [online]. OSH Jihlava, 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné online.

Literatura

  • ZEJDA, Radovan. Letopis obce Rozseč. Věnováno 660. výročí první zmínky o obci. Třebíč: Akcent, 2009. 267 s.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.