Zdeňkov

Obec Zdeňkov (německy Zdenkau) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 54[1] obyvatel.

Zdeňkov
Kaple Navštívení Panny Marie
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0632 588245
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTelč
Okres (LAU 1)Jihlava (CZ0632)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°8′24″ s. š., 15°37′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel54 (2022)[1]
Rozloha4 km²
Katastrální územíZdeňkov
Nadmořská výška634 m n. m.
PSČ588 56
Počet domů30 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduZdeňkov 12
58856 Telč
[email protected]
StarostaJiří Kacetl
Oficiální web: www.zdenkov.cz
Zdeňkov
Další údaje
Kód obce588245
Kód části obce192295
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Jindřichovice, Bohuslavice, Rozseč, Nová Říše a Krasonice. Součástí obce je též osada Otvrň.

Název

Název se vyvíjel od varianty Zdenkow (1672), Zdenkau (1718), Stenkau (1720), Zdenkau (1751), Zdenkau a Zdenkow (1846), Zdenkau a Zdenkov (1872), Zdinkov (1881) až k podobě Zdeňkov v roce 1924. Místní jméno je odvozeno od zakladatele vsi Zdeňka Matyáše z Matyášovic.[3]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1655.[4] Když si Zdeněk Matyášovský z Matyášovic při prodeji Krasonic roku 1650 ponechal pozemky zaniklých vsí Martinic (roku 1524 uváděné jako pusté), Budějoviček (roku 1481 pusté), Stojčic a Votvrně, postavil zde kolem roku 1655 zámeček a ves s názvem Zdeňkov. Ta vznikla jako samostatný statek. V roku 1729 je na Zdeňkově uváděn Kristián Jan Matheides ze Závětic, který se nedaleko Zdeňkova pokusil založit ves Závětice, ta však trvala jen do roku 1749. V polovině 18. století byl statek Zdeňkov spolu s Krasonicemi prodán Telči. Po rozdělení majetku Podstatských-Lichtenštejnů roku 1828 a zřízení samostatného panství Želetava se Zdeňkov stal součástí tohoto panství jako samostatně zapisovaný a zdaňovaný statek a sdílel jeho osudy až do roku 1849. Poté byl součástí želetavského velkostatku až do roku 1945.

Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roku 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 388 ha. Živnosti roku 1911: 1 hostinský. K roku 1924 se uvádí: velkostatek Želetava A. Attemsové, 1 krejčí, 1 trafikant, 14 hosp. rolníků. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1930. JZD vzniklo v roce 1958 a roku 1962 bylo sloučeno do JZD Jindřichovice, čímž vzniklo JZD Budoucnost Jindřichovice. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, průmysl a služby.[kdy?] Po roce 1945 postaven kulturní dům a hasičská zbrojnice.

Správní začlenění obce

Od roku 1850 do roku 1849 byl Zdeňkov součástí panství Želetava v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhal politické pravomoci podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě okresnímu soudu v Telči. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl v letech 1855 až 1868 podřízen okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátil se pod politickou pravomoc okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správu politickou a od roku 1928 okresní úřad tamtéž a v soudnictví pod okresní soud v Telči.

Po osvobození v květnu 1945 náležel pod okresní národní výbor v Dačicích a okresní soud v Telči. Součástí správního okresu Dačice zůstal i po územní reorganizaci na přelomu let 1948 a 1949 a v jeho rámci spadal pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci byl připojen pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. Od roku 1980 byl Zdeňkov připojen pod obec Nová Říše, od roku 1990 opět samostatná obec. Od roku 2003 spadá pod pověřený městský úřad v Telči v samosprávném Kraji Vysočina. V soudnictví náležela obec do poloviny roku 1960 pod Okresní soud v Dačicích, poté pod Okresní soud v Jihlavě.

Přírodní poměry

Zdeňkov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 1,5 km jižně od Rozseče, 3 km jihozápadně od Svojkovic, 4 km západně od Želetavy a 1,5 km od Jindřichovic, 2,5 km severně od Krasonic, 4 km východně od Nové Říše, 3,5 km severovýchodně od Bohuslavic, 3 km od Vápovic a 4 km od Staré Říše.

Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[5] Průměrná nadmořská výška činí 634 metrů.[6] Nejvyšší bod, Otvrň (637 m n. m.), stojí severozápadně od obce. Severním okrajem katastru prochází bezejmenný tok, který se mimo území Zdeňkova vlévá do Otvrňského potoka a leží na něm rybník. Severozápadní částí teče Otvrňský potok, západně od Zdeňkova pramení Prokopka, na níž jihozápadně leží rybník Prokop. Jižně od Zdeňkova pramení Zdeňkovský potok.[7]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 37 domech 202 obyvatel. 200 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 201 římských katolíků a 1 evangelík.[8]

Vývoj počtu obyvatel Zdeňkova[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 233 220 209 216 212 221 202 141 140 121 98 71 78 50

Obecní správa a politika

Obec má 7členné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Jiří Kacetl.

ObdobíVoličiÚčast v %MandátyStarosta
2002–20065694,647Jiří Kacetl
2006–20105481,487Jiří Kacetl
2010–20145373,587Jiří Kacetl
2014–20184575,567Jiří Kacetl

Zdeňkov je členem mikroregionů Telčsko a Sdružení pro likvidaci komunálního odpadu Borek a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Hospodářství a doprava

Obcí prochází silnice II. třídy č. 112 z Jindřichovic do Nové Říše.[9] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Dačice, Želetava, Budeč, Markvartice, Nová Říše, Třebíč, Studená, Telč, Jihlava.[10] Obcí prochází cyklistické trasy č. 5092 z Krasonic do Rozseče a č. 5125 z Nové Říše do Jindřichovic.

Školství, kultura a sport

Místní děti dojíždějí do základní školy v Nové Říši. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Zdeňkov.[11]

Pamětihodnosti

  • Na katastru obce stávala zaniklá ves Votvrň, připomínaná roku 1376, roku 1615 uváděná jako pustá. Zůstal po ní mlýn, hájenka a jméno lesa Otvrň. Jako další zaniklé vsi u Zdeňkova se uvádějí Stoječice či Stojčice roku 1493 již jako pusté a ves Velinice se připomíná roku 1505. Při cestě z Krasonic ke sv. Magdaleně stávala zaniklá ves Budějovičky, připomínaná stejnojmennou polní tratí. Uvádí se roku 1368, pustá již v roku 1512. Při kapli sv. Magdaleny byla založena roku 1655 osada Svatá Magdalena, mající roku 1771 jen dvě chalupy, které byly roku 1848 zbořeny.
  • Na konci obce směrem k Nové Říši pamětní kámen k úmrtí roku 1811.
  • V bývalém vrchnostenském dvoře pamětní deska připomínající založení obce a dvora.
  • Kaplička Navštívení P. Marie na návsi

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 788.
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 117. Dostupné online.
  5. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-17]. Dostupné online.
  6. Zdeňkov [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-17]. Dostupné online.
  7. Zdeňkov [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-17]. Dostupné online.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 26.
  9. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
  10. Zdeňkov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online.
  11. SDH Zdeňkov [online]. OSH Jihlava, 2014-11-18 [cit. 2014-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 1017–1019.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.