Stará Říše

Název se vyvíjel od varianty Altenrusch (1257), Reusch (1265), antiquo Rusch (1301), Hrzuss (1353), Antiquum Rewsch (1384), Antiquo Rews (1437), Staru Rzissi (1481), v Starey Rzissy (1481), Stara Hrzisse (1528), Stará Hříše (1591), Alt Reische a Stara Risse (1633), Alt Reisch (1678, 1718, 1720), Altreusch (1751), Alt Reisch a Stara Řjsse (1846), Altreisch a Stará Říše (1872), Stará Hříše (1881) až k podobě Stará Říše v roce 1924. Místní jméno vzniklo z německých slov Griōz či grūß a grieß, což znamená štěrk, používala se k označení míst, kde se těžil rudný štěrk.[3]

Stará Říše leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina.

Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[4] Průměrná nadmořská výška činí 587 metrů.[5] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 638 metrů se nalézá severně od Staré Říše.

Městysem protéká potok Vápovka, na níž západně od Staré Říše leží rybníky Kladina, Prostřední rybník a Mlýnský rybník. Východně od městyse teče Sedlatický potok, na němž se rozkládají rybníky Malý a Velký Hruškovec. Tento potok se východně od Staré Říše vlévá do Markvartického potoka, jenž se o 600 metrů západněji vlévá do Vápovky. Jihozápadní částí katastru protéká Jechovecký potok, který na jižní hranici vtéká do Vápovky.[6] Směrem na Olšany se nachází přírodní rezervace Jechovec, kde rostou společenstva Alnetum glutinosea s dominantní bledulí jarní.[7]

Kostel Všech svatých

První písemná zmínka o Staré Říši pochází z roku 1257, kdy se podle ní psala Ludmila z Říše, která spolu se synem Marvartem z Hrádku vedla spor s novoříšským klášterem o patronátní právo kostela ve Staré Říši. Městys leží na frekventované křižovatce, kde se dělí cesty mezi Brnem a Jindřichovým Hradcem a také Jihlavou a směrem na Vídeň. Proto se stala Stará Říše již odedávna přirozeným středem kolonizace.

V roce 1589 povýšil císař Rudolf II. obec na městečko a následně došlo k nové výstavbě domů a nové radnice. Brtničtí z Valdštejna vlastnili Starou Říši po celé 16. století až do bitvy na Bílé hoře, kdy jim bylo panství Brtnice pro činnost Zdeňka Brtnického z Valdštejna za povstání proti císaři zkonfiskováno a propadlé panství zakoupil roku 1623 Romboald hrabě Collalto a San Savatore. Ovšem v roce 1758 vypukl veliký požár, kdy vyhořela prakticky celá obec, včetně fary, kostela i radnice. Požáru unikla pouze škola a dvě stavení. Městečko pak bylo součástí brtnického panství až do roku 1849.

Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v městečku Staré Říši 47 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 46 a 1 zpustla. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 ve Staré Říši 539 obyvatel, z toho 265 mužů a 274 žen v 96 domech a 133 domácnostech. Z nich se živilo 47 zemědělstvím, 23 živnostmi, 5 obojím a 3 měli jiné zaměstnání, vedle 55 nádeníků. Desátky se odváděly panství Brtnice.[8] Od roku 1869 k obci přísluší jako její součást vesnice Nepomuky.[9]

Městys s českým obyvatelstvem. V roce 1850 měl 567 obyvatel.[8] Podle sčítání 1930 zde žilo v 169 domech 734 obyvatel. 734 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 732 římských katolíků a 1 příslušník Církve československé husitské.[12]

V obci sídlí firmy Pohonné hmoty s.r.o., H.B.R. Stará Říše, družstvo, KRONES, s.r.o., Služby pro stavebnictví, družstvo, STARKON JIHLAVA CZ a.s., MAPEN s.r.o., GRISTA s.r.o., HD Auto s.r.o. a UNIPRO s.r.o.[16] Ordinaci tu má psychiatrička a pediatr.

Obcí prochází silnice I. třídy č. 23 z Telče do Třebíče a komunikace II. třídy č. 407 z Nové Říše k silnici I. třídy č. 38.[17] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, ČSAD Jindřichův Hradec, Tourbus, TRADO-BUS a ČSAD JIHOTRANS. Autobusy jezdí ve směrech České Budějovice, Jindřichův Hradec, Telč, Třebíč, Brno, Dačice, Nová Říše, Studená, Zadní Vydří, Jihlava, Želetava, Budeč, Znojmo, Hrotovice a Moravské Budějovice.[18] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5092 z Nepomuk do Rozseče.

Základní škola ve Staré Říši

Zdejší škola byla při faře a nejstarší zmínka o ní je z roku 1633. Po třicetileté válce se učilo na radnici a roku 1672 je škola uváděna v obecní dřevěné chalupě. Roku 1783 bulo vybudováno bytelnější stavení pro školu školním patronem, klášterem novoříšským, za přispění vrchnosti brtnické a želetavské. Původně sem byly přiškoleny Hladov, Markvartice, Sedlatice, Svojkovice, Olšany a Veselí, od roku 1836 vyškoleny Hladov a Svojkovice, později ještě Markvartice. Roku 1850 škola rozšířena na dvoutřídní. V roce 1860 byla postavena od základů nová budova péčí kláštera, přístavba pak byla provedena roku 1903, kdy byla škola rozšířena na trojtřídní.[8]

Nynější Základní škola a Mateřská škola Stará Říše je příspěvková organizace zřizovaná obcí Stará Říše. Základní škola má tři třídy pro 1.–5. ročník. Ve školním roce 2014/15 navštěvovalo školu 28 žáků. Dojíždějí sem též děti z Markvartic, Olšan, Sedlatic a Rozseče.[19] Druhý stupeň žáci absolvují na základní škole v Nové Říši. Mateřská škola má kapacitu 25 dětí.[20] Sídlí zde knihovna.[21]

V minulosti působily ve Staré Říši tyto spolky:[8]

• Nár. jednota pro jihozápadní Moravu (1887),
• Farní spolek Cyril (1890),
• Hasičský spolek (1892),[22]
• Spolek agrárnické mládeže (1924).

Sbor dobrovolných hasičů Stará Říše, který je pokračovatelem Hasičského spolku působí v obci dodnes.

Úspěšný je fotbalový klub FSC Stará Říše, který v sezóně 2012/13 vyhrál krajský přebor a v sezóně 2013/14 tak hraje v divizi D.[23]

Pomník padlým

• Barokní kostel Všech svatých postavený po požáru roku 1759 na místě původního gotického kostela z konce 14. století, zasvěcený sv. Petru[8]
• U kostela netypická socha sv. Jana Nepomuckého bez tradičních atributů z roku 1898[8]
• V obci řada božích muk a poklon jako ukázky lidové tvorby z 19. století[8]
• Domy čp. 28, 29, 106 a 151 s lochy a výklenky a komorami vytesanými ve skále[8]
• Pomník padlým v první a druhé světové válce
• Na dvoře čp. 69 pamětní deska Josefa Floriana z roku 2002[8]
• Nelokalizovaná tvrz se uvádí v letech 1386–1407[8]
• V části Nepomuky pod Veselským vrchem pamětní kámen k události ze 70. let 18. století[8]
• Výklenková kaplička
• Boží muka u dvoru Kladina
• Fara

• Josef Florian (1873–1941), katolický myslitel, vydavatel a překladatel
• Ivan Martin Jirous (1944–2011), básník, v obci několik let žil[11]
• Antonín Pokorný nar. 1939, rektor ČVUT
• František Zvěřina (1920-1973), redaktor a překladatel