Puklice

Název se vyvíjel od varianty Pukilwicz (1316), Puklowitz (1327), Puklicz (1356, 1358), Puglicz (1368), v Pukliczich (1581), z Puoklicz (1591), Pucklitz (1678, 1718), Puklitz (1720, 1751, 1798), Puklitz a Puklice (1846, 1872), Puklice (1881), Puklitz a Puklice (1915) až k podobě Puklice v roce 1924. Místní jméno vzniklo přidáním přípony -ice k osobnímu jménu Pukl. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Puklic.[3]

První zmínka o existenci Puklic a Petrovic je z roku 1318. Studénky jsou poprvé zmíněny v roce 1360. Obce Puklice a Petrovice byly spravovány biskupským kostelem v Olomouci. Tehdejší král Jan Lucemburský potvrdil v roce 1318 směnu Puklic a Petrovic Janovi z Řečice. Po jeho smrti svěřil král Jan roku 1327 obě vsi Jindřichu z Lipé, jehož rod žil v místním kraj přes sto let. Dalším v pořadí, komu obce náležely byl rod Beránků z Petrovic, kteří v roce 1521 prodali puklické panství rodu Hordarů. Těm bylo panství v době pobělohorské kvůli účasti v odbojích českých stavů proti králi Ferdinandu II. ze tří čtvrtin zkonfiskováno. Po sirotcích Hordarových držel Puklice od roku 1673 Jakub Trümml a pak díky jeho dceři rod Waderbornů.

Roku 1731 zde panoval František Adam Grisl z Grislova, od roku 1749 jeho manželka a od roku 1770 jejich neteř s rodinou. Roku 1807 koupil panství Otto Skrbenský a v roce 1878 ho prodal jeho syn Otto Puklice hraběti Karlu z Blankensteina. Jeho syn Jan postoupil v roce 1892 puklický velkostatek za 141 000 zlatých továrníkovi Miloslavu Peškovi. Posledním majitelem zámku i velkostatku byl od roku 1917 Richard Fischmann, který spravoval panství až do roku 1942, kdy zahynul v koncentračním táboře Osvětim. Zámek poté přešel do státního vlastnictví. V roce 2012 byl zámek navrácen po 20 letech restitučních sporů vnukovi Richarda Fischmanna.

Od roku 1869 pod Puklice spadá vesnice Petrovice,[4] od roku 1921 pak Studénky.[5]

Puklice leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 9 km jihovýchodně od Jihlavy, 5 km jihozápadně od Luk nad Jihlavou a 8 km severně od Brtnice. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 528 metrů.[7] Nejvyšší bod, Holý vrch (660 m n. m.), leží na západní hranici katastru obce. V severní části stojí Cahův vrch (592 m).[8] V Písecském rybníce pramení Puklický potok, který obcí protéká a poté pokračuje na sever do Petrovic, východním okrajem vede Přísecký potok. Část území přírodní památky Starý Přísecký Rybník zasahuje i do katastru Puklic.[9]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 146 domech 916 obyvatel. 897 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 15 k německé. Žilo zde 803 římských katolíků, 21 evangelíků, 80 příslušníků Církve československé husitské a 6 židů.[10]

V obci sídlí firmy Pila Bítovčice s.r.o., LIBERA - CZ, s.r.o., INTIMIDEA, s.r.o., MPP KOVOPLAST s.r.o., Natura, a.s., KD - UNI, s.r.o., AGROKOP CZ, a.s., AGRO družstvo vlastníků Puklice, Zemědělské zásobování a nákup v Jihlavě, a.s. a obchod společnosti LAPEK, a.s.[16] Obcí prochází silnice III. třídy č. 4052 do Petrovic, č. 4051 ze Studének do Luk nad Jihlavou, č. 4045 do Střížova a č. 4053 do Příseky.[17] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Kněžice, Předín, Želetava, Brtnice, Dolní Smrčné, Třebíč, Přímělkov, Kamenice, Řehořov, Měřín a Velké Meziříčí.[18] Obcí prochází žlutě značená turistická trasa.

V obci působí Základní škola a mateřská škola Puklice. V Puklicích také působí mnoho různých spolků. Nejdůležitějšími je místní Sokol a sbor místních hasičů. Kromě těchto spolků zde působí také Myslivecké sdružení, Český zahrádkářský svaz, Český svaz chovatelů a Občanské sdružení KLUB LIDOVÉHO FOLKLÓRU.

Sbor dobrovolných hasičů Puklice

Nápis na uniformách místních hasičů

První ruční hasicí stříkačku zakoupili v obci již roku 1878, ale až po velkém požáru roku 1883 byl založen hasičský sbor. Prvním velitelem byl Jan Kaut. Psal se rok 1912, když za 600 zlatých byla zakoupena další stříkačka. V roce 1928 se za 42 000 Kčs objevil první motorový přístroj na likvidaci požárů. Na jeho zakoupení se konala v Puklicích veřejná sbírka a použily se výtěžky z plesů. Roku 1911 si obec postavila hasičskou zbrojnici, která stála pod starou školou pravděpodobně až do roku 1948. Současná hasičárna je vedle sokolovny.

Hasiči se pravidelně účastní soutěží SDH, okrsek K. Vozába, a to jak muži, tak ženy, které se pravidelně umísťují na stupních vítězů. Už přibyli taky mladí hasiči Puklice.

SDH má asi 70 členů, nejstarším je Josef Kabelka, jenž je členem od roku 1951. Starostou SDH Puklice je v současnosti Zdeněk Pavlíček ml., hospodářem Roman Trnka a preventistou Vlastimil Štumar. Jediný přínos do pokladny je výtěžek z každoročního plesu, který se koná v sále sokolovny. Do rozpočtu přispívá i obecní úřad.

Puklický zámek

Pomník obětem světových válek

V obci se nachází několik kulturních památek ČR:

1. Zámek – Čtyřkřídlá budova, jejíž východní křídlo vzniklo renesanční přestavbou gotické tvrze. Pod tímto křídlem se nacházel rybník zavezený v šedesátých letech dvacátého století. Dle letopočtu na zazděném portálku zámku navázalo v roce 1578 na východní podsklepené křídlo nové křídlo severní, po roce 1720 jsou pak v barokním stylu dostavěna západní a jižní křídla, připojená nicméně k původním dvěma ne zcela organicky, s patrným odskokem. Na počátku 19. století pak probíhají klasicistní úpravy celé budovy, viditelné především na fasádách. Do zámku se dnes vchází jižním barokním křídlem, vnitřní zámecké nádvoří je v přízemí ze třech stran lemované arkádovým ochozem, všechna křídla budovy jsou patrová. Ze čtvercového půdorysu vystupuje na jižní straně nejstaršího křídla arkýř na mohutném pilíři.
2. Židovský hřbitov – Nachází se na kopci nad Puklicemi. Má nepravidelný tvar, je obehnán kamennou zdí vysokou cca 1,2 metru. Na zdejších náhrobcích jsou vyryté německé a hebrejské nápisy. Podle dostupných dokumentů by zde měl být kámen s letopočtem 1421, při kontrole však nebyl nalezen.
3. socha sv. Jana Nepomuckého – kulturní památka České republiky č. 15199/7-5154[19]
4. Kaplička u cesty do Studének – Kaplička stojí v zatáčce, zhruba na půli cesty z Puklic do Studének. Je šestibokého půdorysu. Uvnitř je původní cihlová dlažba, jinak zdivo je z kamenů a cihel. První zmínky o opravě této kaple jsou z roku 1728.

Další pamětihodnosti:

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie – tato stavba vznikla přestavbou bývalé zámecké sýpky v letech 1946 - 48. Je obdélníkového půdorysu, s obdélníkovou sakristií na straně a čtyřbokou věží v průčelí. Na každé straně kostela je pět oken. Nad vchodem je kruhový reliéf Krista (od prsou nahoru). V čele věže jsou tři okna umístěná nad sebou. Na vrchu věže je jedno užší patro na němž jsou umístěny hodiny. Podstřešní římsa nese čtyřbokou střechu ve tvaru stanu zakončenou makovicí a křížem.
• Kostel sv. Petra a Pavla v Petrovicích
• Hřbitov v Petrovicích - Tento hřbitov pochází z 16. století. Rozkládá se okolo kostela, je nepravidelného půdorysu a obehnán cca 50 cm tlustou kamennou zídkou.
• Pomník obětem první a druhé světové války – Nachází se v dolní části obce před budovou současné Jednoty. Na zvýšené podezdívce je čtvercová základna se čtyřbokým soklem. Na přední straně se nachází státní znaky Československa, na stranách jsou jména obětí obou světových válek.
• Kaple ve Studénkách – Je na návsi Studének, má téměř čtvercový půdorys. Ve sníženině nad dveřmi je obdélníkový rámeček s letopočtem 1846. Na vršku střechy je malá zvonice, nad níž je kříž. Před kaplí je cca 2,5 m vysoký litinový kříž, na jehož přední straně je vytesán německý nápis a letopočet 1868.

• 
  Ježíš nad vchodem kostela
• 
  Socha sv. Jana Nepomuckého
• 
  Židovský hřbitov