Brodce (Kněžice)

Brodce (německy Brodze) je vesnice, část obce Kněžice v okrese Jihlava. Nachází se asi 1,5 km na jih od Kněžic. V roce 2009 zde bylo evidováno 62 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 138 obyvatel.[3]

Brodce
Střed obce
Lokalita
Charaktervesnice
ObecKněžice
OkresJihlava
KrajKraj Vysočina
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°15′27″ s. š., 15°40′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel117 (2011)[1]
Katastrální územíBrodce (1,82 km²)
Nadmořská výška544 m n. m.
PSČ675 29
Počet domů54 (2011)[1]
Brodce
Další údaje
Kód části obce66991
Kód k. ú.666998
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brodce je také název katastrálního území o rozloze 1,82 km2.[4]

Název

Název se vyvíjel od varianty Brodcze (1481, 1528, 1532, 1590), Brodecz (1678), Brodcže (1718), Brotze (1720), Brodcze (1751), Brodce, Brodcze a Brodze (1846) až k podobám Brodze a Brodce v roce 1872. Místní jméno je množným číslem k slovu brodec, odvozeno je od brodu, který byl přes Brtnický potok na zemské stezce.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1490.[6]

V letech 1869–1910 k Brodcům patřil Hrutov.[7]

V roce 1961 se vesnice stala místní částí Kněžic.[8]

Přírodní poměry

Brodce leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 6 km jižně od Brtnice, 1 km jižně od Kněžic, 1 km západně od Hrutova a 4,5 km severně od Opatova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 544 metrů. Východně od vsi se slévají dva bezejmenné potoky, které se poté vlévají do řeky Brtnice, na níž se jihozápadně od obce nachází rybník Strážov.[10]

V roce 2020 bylo oznámeno, že ministerstvo zemědělství ČR plánuje stavbu několika nových přehradních nádrží, kdy jedna z nich by mohl být postavena mezi obcí Opatov a částí Kněžic Brodcemi na řece Brtnice. Součástí přehrady by měl být i rybník Zlatomlýn s vodopádem. Její rozloha by měla být 90,3 hektaru.[11]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 31 domech 133 obyvatel. 131 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 133 římských katolíků.[12]

Vývoj počtu obyvatel a domů [13]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 186183197181153150133133170132186120138117
Počet domů 2828293030303140373857455454

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firmy Hospůdka U Pařilů, poradenství pro chov psů Vita Canem o.s. a prodejce elektrických ohradníků KAMÍR a Co, spol. s r.o. Obcí prochází silnice III. třídy č. 4026 z Kněžic do Opatova a č. 4029 do Hrutova.[14] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Kněžice, Předín, Želetava, Štěměchy, Okříšky, Třebíč a Hrutov.[15]

Pamětihodnosti
  • Sousoší Piety stojí na mostě. Socha má hranolový podstavec s datací 1659.[16]

Odkazy

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 112.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 178.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 59.
  9. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-19]. Dostupné online.
  10. Brodce [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-19]. Dostupné online.
  11. NEDĚLKOVÁ, Jana; ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Ministerstvo plánuje na Vysočině sedm nových přehrad, největší u Žďáru. iDNES.cz [online]. Mafra, 2020-05-13 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
  12. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 54.
  13. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-23]. S. 587, 588, záznam 57. Dostupné online.
  14. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
  15. Brodce [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online.
  16. DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Brodce, s. 21.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.