Helenín

Helenín je osada, tvořící evidenční část krajského města Jihlava. Leží ve stejnojmenném katastrálním území, 2 km východně od centra města. Roku 2010 zde žilo 447 obyvatel. Část obce vznikla k 22. říjnu 2018[1] poté, co zastupitelstvo města Jihlavy schválilo v červnu 2018 zřízení nové části obce.[2]

Helenín
Stará část Helenína
Lokalita
Charakterosada
ObecJihlava
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°24′11″ s. š., 15°37′39″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíHelenín (1,56 km²)
Helenín
Další údaje
Kód části obce59820
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Z občanské vybavenosti se v Heleníně nachází poštovní úřad, Střední uměleckoprůmyslová škola, mateřská škola a hostinec U Kačaby. Osada se rozprostírá v údolí řeky Jihlavy a je tvořena dvěma částmi: blokem činžovních domů a areálem bývalé textilní továrny (dnes textilní školy) při řece Jihlavě a samotnou osadou z rodinných a řadových domků výše na kopci. V současnosti zde probíhá čilý stavební ruch a v dohledné době se plánuje spojení Helenína s vlastní Jihlavou zástavbou rodinných domků.

Historie

Roku 1856 vystavěl jihlavský židovský podnikatel V. J. Morawitz na místě tehdejšího Zlatého mlýna textilní továrnu, která se během prvních dvaceti let značně rozvíjela. V 70. letech 19. století továrna zaměstnávala až 1 500 lidí. V roce 1864 vedení podniku rozhodlo o výstavbě čtrnácti domků pro zaměstnance v sousedství továrny. V následujících letech zde vyrostla dělnická kolonie, která se stala jádrem dnešní osady. Původní lidové názvy zněly: Schmaldorf, Helenenthal a Helenov. Roku 1888 dostala osada oficiální název Kolonie Františka Josefa I., který byl užíván do roku 1918. Ve 20. letech 20. století osada úředně získala jméno Helenín.

V noci z 10. na 11. dubna 1945 byl partyzány z Jermaku vyhozen do povětří místní železniční most trati Brno-Jihlava, po kterém právě projížděl vojenský vlak. Podle historika Jiřího Vybíhala se jednalo o jednu z největších diverzních akcí partyzánů na území protektorátu. Zahynulo 65 německých vojáků a 115 bylo zraněno.[3] Trať nebyla až do konce války opravena. Po skončení války byl v prostorách textilní továrny krátce umístěn internační tábor pro jihlavské Němce, roku 1948 zde byla zřízena textilní škola (nyní Uměleckoprůmyslová škola), která tu působí dodnes.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 51 domech 367 obyvatel. 277 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 84 k německé. Žilo zde 307 římských katolíků, 12 evangelíků a 44 příslušníků Církve československé husitské.[4]

Reference
  1. Informace o provedených a plánovaných územních změnách v RÚIAN v roce 2018 [online]. Cuzk.cz [cit. 2018-11-15]. Dostupné online.
  2. Usnesení ZM 27/2018 z 27. zasedání Zastupitelstva města Jihlavy, konaného dne 12. 6. 2018 [online]. Jihlava.cz [cit. 2018-11-15]. Dostupné online.
  3. Útoky na železniční dopravu v Protektorátu Čechy a Morava
  4. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 54.

Externí odkazy
Statutární město Jihlava

Jihlava (k. ú. Jihlava • Bedřichov u Jihlavy • Pančava) • Staré Hory • Horní Kosov • Hosov • Vysoká • Popice • Pístov • Sasov • Kosov • Helenín • Hruškové Dvory • Henčov • Heroltice • Pávov (část k. ú. Pávov) • Červený Kříž (část k. ú. Pávov, část k. ú. Antonínův Důl) • Antonínův Důl (část k. ú. Pávov, část k. ú. Antonínův Důl) • Zborná

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.