Mirošov (okres Jihlava)

Název se vyvíjel od varianty Myrischendorf (1361), Mirischendorf (1367), Myrischdorf (1368), Mirischindorf (1369, 1372), Miryssow a Myrossow (1379), Myrossow (1390), Mirossow (1654), Miroschau (1790), Miroschau, Mirossow, Miröschau, Mireschowitz, Mirschendorf či Miřkov (1846). Místní jméno vzniklo z osobního jména Miroš a znamenalo Mirošova ves.[3]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361.[4] Od roku 1869 sem přísluší vesnice Jedlov.[5]

Mirošov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 10 km západně od Jihlavy, 4 km severozápadně od Dvorců a 5,5 km od Cejle, 5 km jihovýchodně od Dušejova, 2 km od Jedlova a 3 km od Hubenova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Čeřínecká vrchovina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 565 metrů.[7] Nejvyšší bod, Tomšův kopec (648 m n. m.), leží západně od obce. Východní hranici katastru tvoří Jedlovský potok.[8] Po obou stranách silnice k Mirošovu od Jedlovského potoka k obci stojí alej, která se skládá ze 158 stromů, mezi nimiž jsou zastoupeny dub letní, bříza bělokorá, topol bílý, jírovec maďal a lípa srdčitá.[9]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 27 domech 206 obyvatel, z nichž bylo 106 žen. 204 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k německé. Žilo zde 206 římských katolíků.[10]

V obci sídlí firma CORHA Jihlava, v.o.s.,[15] která se zabývá výrobou a prodejem kuchyní a spotřebičů. Obcí prochází silnice III. třídy č. 01943.[16] Obcí prochází žlutě značená turistická trasa.

Místní děti dojíždějí do základní školy v Dušejově.[17] Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Mirošov.[18]

• Zámek Mirošov byl zbourán v roce 1986.
• Částečně dochovaný areál zámeckého parku
• Kostel sv. Josefa na návsi tvoří významnou dominantu obce. Jde o ukázku venkovského baroka. V roce 2007 byl kostel převeden do správy obce. V blízkosti stojí socha sv. Jana Nepomuckého.

Nemovitosti náležely do roku 1948 Mirošovskému velkostatku barona Richlého a posléze Ing. Steinbacha. Josef Nepomuk Richlý (1730–1790), pán na Mirošově a poslanec zemského sněmu, byl významným přímluvcem k získání statutu městyse pro Úsobí, které bylo v majetku jeho švagra Leopolda Fučíkovského z Grünhofu. K přímluvcům dále patřil i významný vysoký jihlavský úředník Johann Caspar Joseph de Barger.