Vanov

Název se vyvíjel od varianty Eywancz (1366), na Velikém Evanově (1447), Welky Wanow (1592), Gross Wanow (1678), Gros Wanow a Wanweky (1720), Gross Wanow (1751), Gross Wannau a Welký Wanow (1846), Gross Wanau a Vanov (1872) až k podobě Vanov v roce 1924. Místní jméno vzniklo přidáním přivlastňovací přípony -ov k osobnímu jménu Evan či Ejvan. Dřívější přívlastek Velký sloužil k odlišení od blízkého Vanůvku.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1580.[5]

Sbor dobrovolných hasičů vznikl 15. března 1901 z podnětu tehdejšího řídícího učitele Jana Šívra a občanů Jana Poledny, Františka Dvořáka a Václava Kadlece. Obec poté zakoupila čtyřkolovou ruční stříkačku, která se přepravovala koňmi. V té době měl hasičský sbor 12 členů. Téhož roku byla postavena kůlna se zvonem, kterým se vyhlašuje poplach v případě požáru. Kůlna se dočkala rekonstrukce v roce 2010. V roce 2012 měl sbor 27 členů.[6]

Od 1. dubna 1980 do 31. prosince 1991 byl místní částí Telče, od 1. ledna 1992 je samostatnou obcí.[7]

Vanov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 2 km jižně od Vanůvku, 2,5 km západně od Volevčic, 5 km severozápadně od Telče, 2 km severně od Hostětic a 2,5 km jihovýchodně od Řásné. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Třešťská pahorkatina.[8] Průměrná nadmořská výška činí 587 metrů.[9] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 647 metrů leží západně od vsi. Obcí protéká potok z Vanova. Severovýchodní částí katastru prochází Telčský potok, na němž se rozkládají rybníky Smrk, Vlček a Polívkův rybník. Západní hranici území tvoří Částkovický potok, na němž leží Svatojanský rybník.[10] Na levé straně silnice z Telče do Vanůvku u kříže z roku 1806 roste památná 25 metrová lípa velkolistá, jejíž stáří bylo v roce 1994 odhadováno na 187 let. Původně zde stály lípy dvě.[11]

Podle sčítání 1930 zde žilo ve 34 domech 198 obyvatel. 198 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 192 římských katolíků a 5 evangelíků.[13]

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starostka Ludmila Ťápalová. Ve volbách roku 2010 kandidovali jednotliví kandidáti na samostatných kandidátkách. Volební účast činila 75 %.[14]

Vanov je členem mikroregionů Telčsko a Sdružení pro likvidaci komunálního odpadu Borek a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

V obci sídlí firmy Zemědělské družstvo Telč, Enkaton s.r.o.[15] a Hotel Šiškův mlýn s restaurací. Obcí prochází silnice III. třídy č. 11265, která se severovýchodně napojuje na komunikaci III. třídy č. 11264 do Řásné.[16] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Dačice, Budeč, Nová Říše, Řásná, Telč, Černíč, Myslůvka, Jihlava a Mrákotín.[17] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5126 z Řásné do Telče, červeně značená turistická trasa a Naučná stezka Otokara Březiny.

Místní děti dojíždějí do základní školy v Telči. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Vanov.[18] Nachází se zde golfové hřiště.[19]

• Kaple svatého Karla Boromejského – Osmiboká kaple s lucernitovou věžičkou na střeše stojí nedaleko Vanova při lesní cestě směrem k Telči. V roce 1663 ji zde nechala postavit hraběnka Františka Slavatová jako poděkování za záchranu života jejího syna Karla Slavaty. V těsné blízkosti kaple se nalézá Kalvárie se sochami Panny Marie a sv. Jana a Máří Magdaleny.
• Křížová cesta u cesty do Telče se zachovanými 9 kapličkami
• Boží muka u Šimkova mlýna
• Kříž
• Šiškův vodní mlýn

• Na silnici do Telče se natáčel film Dům U Zlatého úsvitu.