Nadějov

Název se vyvíjel od varianty z Nadiejowa (1427), Nadiegow (1466), v Nadiegowie (1533), z Nadiegowa (1546), Nadiegov (1679, 1718, 1720, 1751), Nadiejow (1846), Nadiejow a Nádějov (1872) až k podobě Nadějov v letech 1881, 1893 a 1924. Místní jméno vzniklo přidáním přivlastňovací přípony -ov k osobnímu jménu Naděj, což byl třebíčský opat (1160), jehož klášteru půda pod obcí náležela.[4]

Za zakladatele obce se považuje opat Naděj, který je zmiňován v roce 1160 a podle něhož obec dostala svůj název.[5]

Vznik obce Nadějova spadá do doby před 800 lety a připisuje se kolonizačním snahám třebíčského benediktinského kláštera. Opat Naděj sem přivedl první osadníky, kteří po vymýcení a vyžďáření okolního pralesa postavili první dřevěné chatrče. Nadějov byl vystavěn jako vesnice tzv. ulicového typu, kdy nová dřevěná stavení vznikala podél probíhající cesty.

Nadějov se objevuje již v nadační listině Václava II. z roku 1298, kterou zakládal proboštství v Měříně.

Další historie obce se spojuje s vladyky, kteří na počátku 15. století sídlili na zhořské tvrzi, roku 1450 patřil k majetku Vaňka Husa ze Zhoře. Roku 1481 prodává Jan Klusáček ze Zhoře, který Nadějov vlastnil od roku 1475, celý majetek zhořské tvrze i s obcí Nadějov majitelům rudoleckého panství, konkrétně Janovi z Vranova. Toto panství pak přechází roku 1552 do vlastnictví významného rytířského rodu Chroustenských z Malovar. Z této doby se již zachovaly první zápisy o poddanských poměrech v urbáři a registrech panství a jsou v nich také připomínána některá jména poddaných na nadějovských gruntech.

Protože se v roce 1620 v osudové bitvě na Bílé hoře Chroustečtí z Malovar přiklonili na stranu proticísařskou, byly jim v rámci pobělohorských konfiskací všechny jejich majetky zabaveny. Roku 1623 pak byly císařem Ferdinandem II. výhodně prodány lombardskému šlechtickému rodu Collaltů. Ti si za své sídlo zvolili zámek v Brtnici a toto panství vlastnili až do počátku 20. století,[5] kdy jim byl majetek vyvlastněn a rozprodán českým občanům.[5]

V letech 1869–1950 spadala obec pod okres Jihlava, v letech 1950–1961 pod okres Jihlava-okolí a od roku 1961 opět pod okres Jihlava.[6]

30. června 1942 nacisté popravili Jana a Marii Plašilovi z Nadějova, kteří poskytli úkryt židovskému zubnímu lékaři Goldsteinovi z Jihlavy, jenž uprchl z transportu.[5] Během období kolektivizace místního zemědělství bylo několik rodin nuceno se z obce vystěhovat, jednoho ze sedláků dokonce odsoudili k sedmi letům odnětí svobody.[5] Roku 1959 založili jednotné zemědělské družstvo III. typu.

V roce 2002 dokončili plynofikaci a vyhloubení hlubinného vrtu na pitnou vodu.

V letech 2007 až 2008 byl vybudován nový vodovodní řád včetně vodojemu.

V roce 2014 proběhla v obci výstavba nových chodníků, autobusových zastávek a celková oprava infrastruktury.

Nadějov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se v údolí náhorní roviny 3 km jižně od Zhoře, 5 km západně od Jersína, 8 km severně od Kamenice, 17 km severovýchodně od Jihlavy, 4 km východně od Jamného a 8,5 km jihovýchodně od Polné. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina.[7] Průměrná nadmořská výška činí 584 metrů.[8] Nejvyšší bod, Skálek (626 m n. m.), leží západně od obce.[9] Katastr obce ze severovýchodní strany ohraničuje evropské rozvodí Labe – Dunaj. Obcí protéká Nadějovský potok, přítok řeky Balinky. Na území obce se rozkládá rybník „Pod Obcí“.

Stojí zde 50 trvale obydlených domů. 52 % obyvatel patří mezi ekonomicky aktivní, 67 % občanů se hlásí k náboženské víře.[5] Podle sčítání 1930 zde žilo v 60 domech 338 obyvatel. 338 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 338 římských katolíků.[10]

Zemědělskou půdu v okolní obdělává akciová společnost ze Zhoře. Sídlí zde několik živnostníků a menším firem zabývajících se zpracováním dřeva Novotný - DŘEVAŘSKÁ A OBCHODNÍ, s.r.o., TRUHLÁŘSTVÍ MINX s.r.o., Pila Dvořák, v.o.s.. Funguje zde obchod se smíšeným zbožím LAPEK, a.s. Dále zde sídlí firmy NEUTRAL CONSULTING s.r.o. a SELMA a.s.[13] Obcí prochází silnice III. třídy č. 3515 z Rybného do Jersína č. 3534 do Zhoře.[14] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Arnolec, Věžnice, Kamenice, Jamné, Žďár nad Sázavou, Bohdalov, Polná a Měřín.[15] Železniční doprava.[16] Východně od Nadějova prochází zeleně značená turistická trasa ze Stáje do Řehořova.

Děti dojíždějí do základní školy ve Zhoři. Kulturní dům občané vystavěli v roce 1979. Konají se zde myslivecké plesy, taneční kurzy a dětské karnevaly. Obec zde spravuje místní lidovou knihovnu. Nachází se zde fotbalové hřiště, kde Tělovýchovná jednota Mír Nadějov[17] hraje v sezoně 2018/2019 okresní přebor okresu Jihlava.[18] Každý rok se zde koná turnaj v nohejbale, který má desetiletou tradici. V roce 1896 zde byl sbor dobrovolných hasičů, který má v současnosti téměř sedmdesát členů. Sbor se aktivně podílí na kulturním dění v obci pořádáním masopustního průvodu a pálením čarodějnic. Členové sboru se účastní hasičských soutěží, kde mají zastoupení v podobě starších a mladších žáků a dvou družstev mužů. V roce 2019 zde sbor po několika letech pořádal okrskovou soutěž a také stavění a kácení Máje.[19]