Dolní Dvorce (Dyjice)
Dolní Dvorce (německy Unter Höfen) jsou vesnice, místní část Dyjice.
Dolní Dvorce | |
---|---|
Dolní Dvorce | |
Lokalita | |
Charakter | místní část |
Obec | Dyjice |
Okres | Jihlava |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°11′28″ s. š., 15°29′58″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 14 (2011)[1] |
Katastrální území | Dolní Dvorce u Telče (0,6 km²) |
Nadmořská výška | 519 m n. m. |
PSČ | 588 56 |
Počet domů | 7 (2011)[1] |
Dolní Dvorce | |
Další údaje | |
Kód části obce | 34185 |
Kód k. ú. | 634182 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Název se vyvíjel od varianty Dworcze (1673), Dwortze (1720, 1751), Unter Dwortze a Dolnij Dworce (1846) k podobám Unter Dworze a Dolní Dvorce v roce 1872. Ves název získala podle dvou lánových selských dvorů, které zde stály v roce 1580.[2]
Historie
První písemná zmínka o Dolních Dvorcích pochází z roku 1580.
Z hlediska územní správy byly Dolní Dvorce vedeny v roce 1869–1930 jako osada Dyjice v okrese Dačice, v roce 1950 jako osada Dyjice v okrese Třešť, v letech 1961–1980 jako část Dyjice v okrese Jihlava, v letech 1980–1991 jako část Telče a od roku 1992 opět jako část Dyjice.[3]
Přírodní poměry
Katastrální území Dolních Dvorců leží v kraji Vysočina v okrese Jihlava. Na jihovýchodě sousedí s Dyjičkou, na východě se Strannou, na severovýchodě s Žatcem, na severozápadě s Mysliboří a na západě s Telčí.
Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Dačická kotlina.[4] Dolní Dvorce se rozkládají v jihovýchodní části svého území. Nadmořská výška zastavěné části obce se pohybuje kolem 519 m, nejvýše dosahuje území Dolních Dvorců na severozápadě v kótě Klikův kopec (545 m n. m.). Odtud se území svažuje do údolí Moravské Dyje, která vytváří východní hranice území Dolních Dvorců. Těsnou blízkostí obce prochází silnice č. I/23, která Dolní Dvorce spojuje s Telčí a Starou Říší. S územím mateřské obce je spojena místní komunikací přes Dyjičku.
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 6 domech 35 obyvatel. 35 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 35 římských katolíků.[5] V roce 2001 zde žilo 10 obyvatel.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2010 | 2012 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 25 | 36 | 43 | 42 | 26 | 34 | 35 | 21 | 19 | 12 | 15 | 11 | 10 | 15 | 14 |
Hospodářství a doprava
Obcí prochází silnice II. třídy č. 23 ze Staré Říše do Telče.[7] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, ČSAD Jindřichův Hradec a TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Dačice, Nová Říše, Stará Říše, Telč, Zadní Vydří a Třebíč.[8]
Školství, kultura a sport
Místní děti dojíždějí do základní školy a na gymnázium v Telči.[9]
Osobnosti
- Narodil se zde Antonín Burjan (1841–1919), středoškolský profesor a matematik, průkopník českojazyčného školství v Brně.[10]
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 207.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 105.
- Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-15]. Dostupné online.
- Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 25.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 564–565.
- Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- Dolní Dvorce [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online.
- Historie obce - Dyjice [online]. Obec Dyjice, 2012-01-01 [cit. 2014-11-05]. Dostupné online.
- Antonín Burjan. Moravská orlice. 1901-12-28, roč. 39, čís. 298, s. 1. Dostupné online [cit. 2016-08-13].
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Dvorce na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Dvorce v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Stránky Dolních Dvorců