Střítež (okres Jihlava)

Střítež (německy Schritenz) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Leží zhruba 9 km severovýchodně od Jihlavy v průměrné nadmořské výšce 483 metrů. Katastrální území nese název Střítež u Jihlavy. Žije zde 457[1] obyvatel. První zmínka pochází z roku 1347, obec je však pravděpodobně starší. Majitelé vesnice se často střídali, ves patřila například městu Jihlava, dále Lichtenburkům, Trčkům z Lípy a dalším šlechtickým rodům. Na přelomu 20. a 21. století začala výstavba průmyslové zóny směrem na Jihlavu a přímo v obci vznikají nové rodinné domy.

Střítež
Vjezd do obce od Ždírce, na pozadí komplex průmyslové zóny
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0632 587958
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíJihlava
Okres (LAU 1)Jihlava (CZ0632)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°27′23″ s. š., 15°37′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel457 (2022)[1]
Rozloha7,46 km²
Katastrální územíStřítež u Jihlavy
Nadmořská výška483 m n. m.
PSČ588 11
Počet domů177 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduStřítež 1
588 11 Střítež u Jihlavy
[email protected]
StarostkaJana Novotná
Oficiální web: www.stritez-ji.cz
Střítež
Další údaje
Kód obce587958
Kód části obce157911
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nachází se v kotlině Hornosázavské pahorkatiny na soutoku Měšínského a Zlatého potoka. Na území obce se rozkládají čtyři velké rybníky (Pivovarský, Mlýnský, Cihlářský a Obecní). Stříteží prochází silnice třetí třídy č. 3525 a železniční trať číslo 225. Dopravu v obci ovlivňuje severovýchodně ležící komunikace I/38 s nedalekým exitem 112 dálnice D1. V obci sídlí mateřská škola, veřejná knihovna a úřadovna České pošty. Na návrší nad Obecním rybníkem stojí kostel svatého Floriána. Dále se tu nachází židovský hřbitov a kaple Panny Marie.

Název

Původ názvu obce není příliš jasný. Nejspíš souvisí s českým výrazem střežiti, což naznačuje, že Střítež původně vznikla jako strážní osada. Jméno se však podle jiných zdrojů mohlo také vyvinout z českého slovního základu čert, z něhož byl odvozen název Čertež a zkomolením vznikl konečný název Střítež.[3] Vývoj názvu přechází od označení Schritiz, které se objevuje v první zmínce o obci roku 1347, přes Strzitez (1353), Strzetez (1380), Schrites (1493), Strzitez (1536, 1544), Strzitezh (Komenského mapa Moravy, 1624)[3], Stryttnsdorf (1626), Schrittens, Sssritenicze (1787), Schrittens, Stříteř (1843, 1854) a Stříteř, Schrittenz (1893).[4] V letech 1869–1921 název obce kolísal mezi Střítež a Stříteř, avšak převažovala varianta Stříteř.[5]

Historie

Střítež vznikla pravděpodobně v polovině 13. století na soutoku Zlatého a Měšínského potoka na významné středověké komunikaci z Jihlavy přes Havlíčkův Brod do Prahy.[6] Osídlení zdejšího území však může být starší, neboť zde bylo nalezeno kamenné kladívko z mladší doby kamenné, což by dokládalo dávné osídlení tohoto místa či přechod skupiny osob (pravděpodobně lovců).[3] První písemná zmínka o obci pod názvem Schritis pochází z 22. července 1347.[7] Téhož roku při dělení rodového majetku pánů z Lípy získal Jindřich jako jeden ze čtyř bratrů Humpolec, Rataje a právě Střítež.[8] Rovněž v roce 1347 je poprvé písemně popsáno zdejší hradiště pojmenované Munitio Schritys,[6] které se objevuje v pověsti o dvou bratrech z hradu Šacberk.[pozn. 1] Taktéž ze 14. století pochází pověst o hraběti, jenž zde nechal postavit zámek a nazval jej Střítež podle slova střežiti.[9] Z tohoto hradiště ve středověku vznikla vodní tvrz na břehu Pivovarského rybníka. Po smrti Jindřicha z Lípy se v roce 1353 majetku ujala jeho žena Škonka.[8]

Od roku 1365 Střítež vlastnili Lichtenburkové, kteří statek pronajímali lennímu pánovi Janu Štěrbovi ze Stříteže. V roce 1410 přešel majetek na Jana z Leskovce, jenž místním v roce 1412 udělili právo odúmrti. Jan z Leskovce bojující na straně katolíků padl v bitvě u Želiva v roce 1424.[8] Dědictví se ujal jeho bratr Arnošt z Leskovce, jenž se během husitských válek přidal ke straně podobojí. Dne 10. prosince 1425 Střítež i zdejší tvrz poškodila protihusitská výprava jihlavské posádky pod velením hejtmana Hrocha z Mezilesic.[10] V roce 1436 majetek přešel na Trčky z Lípy.[7] Roku 1493 Mikuláš Trčka z Lípy obnovil hrad poničený husity.[6] O sedm let později Střítež s tvrzí přešla na Mikulášova bratra Buriana Trčku z Lípy a Lipnice,[3] ten v roce 1522 zemřel a dědictví se ujal jeho syn Jan.[8] Dne 28. dubna 1536 Jan Trčka z Lípy majetek prodal Jihlavě, která tak jako moravské město mohla hlasovat v českém sněmu. Ve stejném roce tu začal fungovat pivovar.[11] Dne 15. srpna 1612 v obci kvůli neopatrnosti místního kováře propukl požár,[3] který zničil 27 domů, mlýn a valchu. Jihlava poškozeným přispěla částkou 300 tolarů.[8]

Mapa Stříteže z Prvního vojenského mapování

Dne 21. června 1625 Střítež koupil Jan Heidler z Bukové. Po smrti jeho syna Arnošta Ferdinanda Heidlera roku 1683 majetek přešel na rod Pachtů z Rájova.[8] Ti zde o dva roky později nechali postavit lovecký zámeček Karlswald. Roku 1725 majetek získal Ludvík Filip ze Sitzendorfu výměnou za Hlohov a přídavek 300 000 zlatých,[12] o deset let později panství přešlo na litoměřického biskupa Mořice Adolfa, vévodu ze Sachsen-Zeits. V roce 1748 majetek zakoupili hrabata z Palmů. Od 40. let 18. století význam obce upadal. Střítež minula nově stavěná císařská silnice, ve stejné době pravděpodobně zanikla i zdejší tvrz a roku 1760 byla správa panství přesunuta do Štoků. V roce 1808 vyhořel zdejší filiální kostel,[13] který byl obnoven až v roce 1848. Roku 1840 od zadlužených Palmů panství koupil kníže Karel Hohenzollern Sigmaringen.[7] Téhož roku tu začala fungovat německá škola.[3]

Od roku 1869 vesnice spadala pod okres Polná, roku 1880 přešla pod okres Německý Brod (později Havlíčkův).[5] V roce 1878 měla Střítež čtyři místní části, Červený Kříž, Antonínův Důl, Pávov a již neexistující Karlův Les.[3][14] Roku 1886 byl založen hřbitov, o šest let později zřízena fara.[9] V roce 1871 byla vystavěna železniční trať z Jihlavy na Havlíčkův Brod se stanicí ve Stříteži.[7] Roku 1919 v této převážně německé obci Národní jednota pošumavská zřídila českou knihovnu,[3] o deset let později tu byl zaveden elektrický proud. V roce 1937 čeští obyvatelé založili český sbor dobrovolných hasičů.[9]

Nová výstavba za nádražím

Po roce 1945 došlo k odsunu obyvatelstva německé národnosti,[7] prázdná stavení po vysídlených rodinách přidělovala osidlovací komise zájemcům z řad českých občanů.[3] V roce 1959 byla založena Tělovýchovná jednota Střítež.[15] V roce 1961 Střítež přešla pod okres Jihlava.[5] Kulturní dům byl slavnostně otevřen 27. dubna 1970. Provoz základní školy byl ukončen ve školním roce 1978/1979. V roce 1998 byla obec plynofikována.[9] Téhož roku se u místní železniční stanice čelně srazily dva vlaky, nehoda si vyžádala osm těžce zraněných.[16] Na začátku 21. století se začal rozvíjet zdejší průmysl, za obcí u silnice III/3525 vznikl komplex průmyslové zóny. V letech 2001–2009 zde lidé postavili dvacet nových rodinných domů,[9] pro něž byla v roce 2005 vystavěna v lokalitě u hřiště čistírna odpadních vod. Obec má vlastní vodárnu a jednou za týden zde ordinuje praktický lékař pro dospělé.[17] Od roku 2011 tu stojí 58. zastávka turistické trasy Stříbrné pomezí.[18]

Přírodní poměry

Obec Střítež leží v okresu Jihlava v Kraji Vysočina devět kilometrů severovýchodně od krajského města Jihlava, tři kilometry východně od Ždírce a tři kilometry severovýchodně od Dobronína. Je situována na české straně bývalé zemské hranice. Rozloha katastru obce činí 7,46 km2, z toho zaujímá orná půda 4,53 km2, zahrady 0,14 km2, trvalé travní porosty 0,73 km2, lesní půda 1,15 km2, vodní plochy 0,26 km2, zastavěné plochy 0,17 km2 a ostatní plochy 0,5 km2.[19] Obec má jedno katastrální území s názvem Střítež u Jihlavy.

Geologická stavba, reliéf a půdy

Z geologického hlediska je území součástí Českého masivu. Z hornin převažuje pararula a migmatit.[20] Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Hornosázavské pahorkatiny a jejího podcelku Jihlavsko-sázavské brázdy, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Dobronínská pánev.[21] Průměrná nadmořská výška činí 483 metrů.[22] Nejvyšší bod, Zahradníkův kopec (508 m n. m.), leží u silnice na Dobronín. Nejnižší bod se nachází nedaleko Mlýnského rybníka v nadmořské výšce 492,7 m.[23]

Na převážné části území se vyskytuje pseudoglejová půda, Zahradníkův kopec tvoří kambizemě, které pokrývají rovněž území jihovýchodně od Pivovarského rybníka a západní okraj katastru.[24]

Vodstvo a podnebí

Obecní rybník

Střítež ležící v kotlině na soutoku Měšínského a Zlatého potoka patří k úmoří Severního moře. Celkově se na katastru obce vyskytují čtyři velké rybníky. Obecní rybník o výměře 2,4 hektaru se nachází na návsi a protéká jím Měšínský potok. Pivovarský rybník (dle jiných zdrojů Zámecký)[25] s výměrou 10 hektarů leží na Zlatém potoce, do nějž se posléze zprava vlévá Měšínský potok. Zesílený tok následně protéká dalším rybníkem v katastru, Mlýnským. Poslední z rybníků, Písařský (někdy též Cihlářský, 4,8 ha), se rozkládá směrem k hotelu Tři věžičky u silnice I/38. Rybníky vzhledem ke své rozloze a poloze u hlavních cest dříve sloužily k obraně obce.[7]

V rámci Quittovy klimatické klasifikace se řadí do mírně teplé oblasti MT3, podle Atlasu podnebí ČSR z roku 1958 do okrsku B5 a dle Köppenovy klasifikace podnebí k vlhkému kontinentálnímu podnebí.[26] Dle údajů z nejbližší meteorologické stanice v Přibyslavi činí průměrná roční teplota 6,8 °C a průměrné srážkový úhrn dosahuje hodnoty 692 mm/rok. Průměrný roční sluneční svit je 1613 hodin.[27]

Flora a fauna

V rámci biogeografického členění se řadí k provincii středoevropských listnatých lesů, Hercynské podprovincii, Havlíčkobrodskému bioregionu.[28] Území se nalézá ve fytogeografickém obvodu Českomoravského mezofytika, v okrese 67 Českomoravská vrchovina.[29] Lesy v katastrálním území obce Střítež náleží do přírodní lesní oblasti 16 – Českomoravská vrchovina. Obec obklopují jehličnaté, místy také smíšené lesy. Dříve převažovaly buky a jedle, avšak vlivem lesního hospodářství převládá smrk ztepilý. Na severním okraji katastru se rozkládá les Obora, mezi silnicemi na Dobronín a Ždírec je les pojmenovaný Holotympl a mezi komunikací na Ždírec a Měšínským potokem leží Panský les. Za Cihlářským potokem se jihozápadním směrem stojí les Bažantnice.[30] Potenciálně přirozenou vegetací je bučina s kyčelnicí devítilistou.[31] Severozápadně od logistického centra stojí Krajcův les se smíšeným porostem.[32] Krajinu tvoří pole a louky s trvalým travním porostem. Podél vodních toků rostou olšiny (Alnus) s bledulemi jarními (Leucojum vernum). V lesích se vyskytují borůvky (Vaccinium myrtillus), violky lesní (Viola reichenbachiana) či kapraď samec (Dryopteris filix-mas).[33]

V okolních lesích se vyskytují srnci obecní (Capreolus capreolus) či divočáci (Sus scrofa), z šelem pak kuny lesní (Martes martes) a lišky obecné (Vulpes vulpes). V lesích hnízdí datli černí (Dryocopus martius), žluny šedé (Picus canus), sýkory (Parus), pěnice (Sylvia) či drozdi zpěvní (Turdus philomelos), z dravých ptáků se objevují káně lesní (Buteo buteo). Na komíně varny bývalého pivovaru hnízdí čáp bílý (Ciconia ciconia).[11] Na vlhkých loukách jsou zastoupeny běžné druhy plazů a obojživelníků, např. zmije obecné (Vipera berus), ještěrky živorodé (Zootoca vivipara), skokani (Rana), ropuchy obecné (Bufo bufo) či čolci (Triturus). U vodních toků žijí typické druhy ryb a rovněž skokani hnědí (Rana temporaria) a mloci skvrnití (Salamandra salamandra). Na rybnících sídlí kachny divoké (Anas platyrhynchos) či lysky černé (Fulica atra).[33] Na katastrálním území Stříteže se nenachází žádné zvláště chráněné území ani památný strom.

Obyvatelstvo

Struktura

Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo ve Stříteži trvale 390 osob, z toho 178 žen. Celkem 253 občanů se hlásilo k české národnosti, tři ke slovenské, tři k moravské a jeden k ukrajinské.[34] V roce 1787 tu stálo 47 domů, roku 1924 již 123. Koncem 19. století Češi tvořili pětinu obyvatel. Roku 1900 tu žilo 496 Němců a 95 Čechů, o deset let později 393 Němců a 144 Čechů.[7] Podle zápisu v obecní kronice tu v roce 1930 stálo 156 domů, v nichž žilo 628 Čechů, 425 Němců, 6 Židů, 10 Romů a také jeden Maďar.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[35]
Počet18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
obyvatel95080186191790610101070844841489338319332390
domů9499102112131127153191169139106124131152

Náboženský život

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Střítež, která náleží do děkanství polenského a královéhradecké diecéze. Farnost nemá kněze, duchovní správu vykonává děkan polenské farnosti Zdeněk Krček. Farním kostelem je kostel svatého Floriána.[36] Podle cenzu z roku 2011 se k víře hlásí 72 z 390 osob, z toho se 48 lidí hlásilo k římskokatolické církvi a dva k Církvi československé husitské. Sedmnáct věřících své vyznání neuvedlo, 121 osob bylo bez náboženské víry.[34] Dříve tu žila židovská komunita, která byla nejpočetnější pravděpodobně v 17. století. Postupně však židů ubývalo, neboť dávali přednost podnikání ve městech.[6]

Obecní správa a politika

Víceúčelová budova s obecním úřadem

Zastupitelstvo a starosta

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starostka Jana Novotná.

ObdobíVoličiÚčast v %MandátyVýsledkyStarosta
2002–200628674,4874 SNK II.
3 SNK I.
Pavel Koudela
2006–201029666,2274 SNK I
3 SNK II
Pavel Koudela
2010–201431764,6773 PRO OBEC
2 NEZÁVISLÍ PRO STŘÍTEŽ I.
2 Pro rozvoj obce
Pavel Koudela
2014–201833160,4277 PRO OBECJana Novotná

Znak a vlajka

Obecní znak a prapor byl Stříteži udělen usnesením Poslanecké sněmovny ze dne 30. listopadu 2007.[37] Znak a vlajku navrhl heraldik Jan Tejkal. Zastupitelstvo vybíralo ze šesti návrhů. Námět znaku vychází z pečeti z 1. poloviny 18. století, lví hlava odkazuje na vazby k Jihlavě a na erb rodu Pachtů z Rájova.[38] Ve znaku se nachází v červeno–stříbrně štítě šikmý orobinec s listy přirozené barvy provázený v prvním poli stříbrnou korunovanou lví hlavou s krkem a zlatým jazykem, ve čtvrtém poli stříbrným vozovým kolem se čtyřmi rameny. Vlajku tvoří červeno–bíle čtvrcený list, na němž jsou totožné obrazce jako na znaku a liší se jen jejich barva; na vlajce bílá a žlutá nahrazují stříbrnou a zlatou barvu. Vlajka má rozměr šířky ku délce v poměru 2:3.[37]

Hospodářství a doprava

Logistické centrum společnosti Jipocar

Hospodářství

Ve Stříteži působí několik obchodních společností, drobných podnikatelů a Celní úřad pro Kraj Vysočina.[39] K roku 2011 zde mělo sídlo 73 podnikatelských subjektů.[40] V obci se nachází pohostinství Pivovarská restaurace, obchod se smíšeným zbožím U Miloše a úřadovna České pošty.[41] Působí zde tříhvězdičkový hotel s restaurací Tři věžičky,[42] čerpací stanice pohonných hmot Agip, reklamní tiskárna Sedmík, společnost DOUCHA specializující se na výrobu elektrorozvaděčů a zpracování plechů,[43] firma nabízející ručně broušené sklo Jaroslav Horr – Sklotex,[44] výrobce a dodavatel betonových produktů venkovní architektury DITON[45] a logistické centrum společnosti Jipocar o velikosti 81 200 m² výrobních, skladových a administrativních prostor.[46] Budova haly C této firmy se stala Prestižní stavbou Vysočiny pro rok 2005.[47] V těchto firmách pracují převážně obyvatelé Jihlavy a okolních obcí. Dříve tu fungovaly mlýn, pila[12] a pivovar.[11] Roku 1949 tu bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které se v roce 1974 sloučilo s JZD Dobronín a vzniklo tak JZD Budovatel.[48] Po roce 1989 byla půda navrácena původním vlastníkům.

Doprava

Na území obce zasahuje krátký úsek dálnice D1 a silnice I/38 mezi Štoky a Jihlavou. Přímo obcí prochází silnice třetí třídy III/3525 ze silnice I/38 přes Střítež na Ždírec, po níž dle Celostátního sčítání dopravy provedeného v roce 2010 jezdilo celkem 1 463 motorových vozidel za den ve skladbě 1 316 osobních automobilů, 136 těžkých automobilů a 11 jednostopých vozidel.[49] Tato silnice vychází ze silnice I/38, po které v tomto úseku denně projede celkem 12 740 motorových vozidel ve skladbě 9 893 osobních automobilů, 2 789 těžkých automobilů a 58 jednostopých vozidel.[50] Na této křižovatce silnic I/38 a III/3525, nazývané u Tří věžiček, se stalo několik vážných nehod a během dopravní špičky se zde tvoří kolony. Na přelomu let 2013/2014 má dojít ke stavebním úpravám, provoz budou řídit semafory.[51] Ve vzdálenosti 720 metrů od křižovatky u Tří věžiček se nachází exit 112 dálnice D1. Přímo v obci se kříží komunikace III/3525 se silnicí III/34819, která vede do Dobronína.

Vesnicí prochází železniční trať číslo 225 spojující Havlíčkův Brod s Jihlavou. Železniční zastávka stojí u silnice třetí třídy 3525 na 21. kilometru této tratě.[52] Dopravní obslužnost obce je zajišťována silniční autobusovou dopravou dvou dopravců, ICOM Transport Jihlava a ZDAR; a železniční dopravou. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Polnou a Žďár nad Sázavou.[17]

Školství, kultura a sport

Mateřská škola Střítež v budově bývalé fary

Německá škola v obci vznikla v roce 1840.[3] V roce 1900 tu byly školy dvě – jednotřídní česká a dvoutřídní německá.[12] Základní škola zde byla zrušena ve školním roce 1978/1979, kdy ji navštěvovalo 17 žáků. Děti od té doby dojíždějí do základních škol v Dobroníně a Jihlavě. V budově bývalé fary na levé straně silnice do Ždírce sídlí Mateřská škola Střítež s kapacitou dvacet dětí.[53] V centru obce stojí víceúčelová budova z roku 1970. Nachází se zde obecní úřad, pobočka České pošty,[40] veřejná knihovna a sál, který slouží ke kulturnímu vyžití obyvatel obce. Každoročně se tu začátkem května koná pouť, která připadá na patrona zdejšího kostela, svatého Floriána. Místnímu sboru dobrovolných hasičů slouží hasičská zbrojnice. V jižním cípu obce leží fotbalové hřiště, kde místní fotbalový klub TJ Střítež[54] hraje třetí třídu mužů v okrese Jihlava.[55] U hřiště se rozkládá tenisový kurt s antukovým povrchem určený pro tenis a nohejbal.[15]

Pamětihodnosti

Kostel svatého Floriána
  • Kostel svatého Floriána stojí u zdi hřbitova na částečně zalesněném návrší východně nad obcí. Pozdně barokní stavba byla vybudována roku 1848 na místě ruin původního filiálního kostela, který zde stával již v polovině 18. století.[3] Ten však v noci z 30. dubna na 1. května 1808 vyhořel, zůstaly pouze obvodové zdi.[13] Kulturní památkou se stal před rokem 1988.
  • Kaple Panny Marie stojí na návsi v parku se vzrostlými lípami. Novogotická obdélná stavba s neodsazeným polygonálním závěrem má na hřebeni střechy sanktusník.[16] Ve štítu se nachází nika se sochou Panny Marie.[13] Před kapličkou se tyčí kamenná poklona – kříž z roku 1817.[56] Kulturní památkou se stala před rokem 1988.
  • Židovský hřbitov byl založen v 18. století. Rozkládá se za objekty zemědělského družstva přibližně půl kilometru jihovýchodně od Pivovarského rybníka. Polozbořená zeď ohrazuje několik desítek většinou již povalených náhrobních kamenů.[6] Nejstarší z nich pochází z roku 1834, nejmladší z 18. března 1939[7] patří Hugovi a Bertě Koblicovým.[57] Hřbitov byl prohlášen kulturní památkou před rokem 1988.
  • Kamenný kříž s litinovým reliéfem svaté Trojice stojí u silnice k železniční zastávce.[7] Kulturní památkou se stal před rokem 1988.
  • Lidová kaplička stojí u cesty v jižním cípu obce před domem čp. 111.
  • Lovecký zámeček Karlswald (Karlov, Karlův zámeček) stával v bažantnici asi kilometr od Stříteže směrem na Pávov. V barokním slohu jej nechal vystavět v roce 1685 hrabě František Antonín Pachta. Stavba s půdorysem osmicípé hvězdy stála uprostřed parku, který byl obehnán příkopem a valem. Od zámečku vedlo paprsčitě osm alejí ke stejnému počtu obdélníkovým domků. Název nese na památku dne, kdy tu v září 1723 po korunovaci českým králem při zpáteční cestě do Vídně přenocoval Karel VI. Od roku 1805 budova chátrala. V roce 1850 tu Karel Antonín z Hohenzollern-Sigmaringen nechal zřídit hospodářský dvůr, pavilony tak sloužily jako byty, stodoly a chlévy. Dále objekty vlastnil Alfred Lauer, následně Antonín Fišer. Ve 20. letech 20. století místo sloužilo jako hájovna. Na konci 40. let byl statek znárodněn a poté sloužil jako budovy místního JZD. Fišerovi Karlův dvůr získali v restituci po roce 1989 zpět a pronajali jej řezníku Slámovi z Dobronína, který zde hospodařil. Na konci 90. let 20. století stavby zakoupilo město Jihlava a prodalo jej firmě Bosch Diesel,[58] která objekt strhla a vystavěla zde továrnu na čerpadla, Závod III – Pávov.[59]
  • Kaple Panny Marie u Antonínova Dolu, vystavěná v letech 2009–2010 se nachází východně od Antonínova Dolu, u silnice I/38.

Odkazy

Poznámky

  1. Hrad Šacberk stával u města Jihlava. Bratři, kteří ho obývali, se neměli příliš v lásce. Po vzájemné dohodě musel druhý ze sourozenců rodné sídlo opustit a vystavět si vlastní hradiště, které bylo nejméně sedm tisíc kroků vzdálené. Rozhodl se proto pro Střítež.

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. KUBA, Walter. Střítež. Polensko. 2002, čís. 2, s. 1–3.
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 4. S–Ž. Praha: Československá akademie věd, 1957. 864 s. Kapitola 14. Střítež, s. 207.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 502.
  6. VILÍMEK, Ladislav. Židé ve Stříteži. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 95–98.
  7. JAROŠ, Zdeněk. Střítež = Neznámé známé Jihlavsko – zastavení 48.. Jihlavské listy. 2005-06-17, roč. 16, čís. 48, s. 18.
  8. HOLÝ, Ivan. Kdo žil v tvrzích na Jihlavsku. Brno: Ivan Holý, 2012. 73 s. ISBN 978-80-260-1786-8. Kapitola Střítež, s. 56–58.
  9. KRATOCHVÍL, David. Hledáme nej... UDÁLOSTI NAŠICH MĚST A OBCÍ. Jihlavské listy. 2009-03-27, roč. 20, čís. 25, s. 27.
  10. HOFFMANN, František. Jihlava v husitské revoluci. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství, 1961. 251 s. S. 160.
  11. VRÁNA, Filip. Pivovary na Vysočině Střítež. Jihlavské listy. 2011-02-01, roč. 22, čís. 9, s. 13.
  12. Ottův slovník naučný, díl 24, s. 253–254, heslo Střítež.
  13. KLIMENTOVÁ-REPASKÁ, Eva. Mgr. Brno, 2012 [cit. 2013-04-20]. Magisterská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Ing. arch. Lea Vojtová, Ph.D.. Dostupné online.
  14. KRATOCHVÍL, David. Starosti a radosti vašeho starosty. Jihlavské listy. 2011-04-22, roč. 22, čís. 32, s. 17.
  15. Fotbalový klub TJ Střítež u Jihlavy [online]. TJ Střítež u Jihlavy [cit. 2013-04-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  16. DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Kraj Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Střítež, s. 267.
  17. O obci [online]. Obecní úřad Střítež [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
  18. Mapa Stříbrné pomezí [online]. Stříbrné pomezí [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
  19. Veřejná databáze ČSÚ, obec Střítež (okres Jihlava) [online]. Český statistický úřad [cit. 2013-04-18]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  20. BORK, Pavel. Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 [online]. České geologické služby [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.
  21. DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. S. 43.
  22. NOVÁKOVÁ, Božena. Zeměpisný lexikon ČSR : Obce a sídla N–Ž. Praha: Československá akademie věd, 1991. 1225 s. ISBN 80-200-0317-7. Kapitola Střítež, s. 891.
  23. Katastrální území Střítež u Jihlavy [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2004–2013 [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.
  24. Statistická ročenka půdní služby [online]. VÚMOP, v.v.i., Půdní služba, 2015, rev. 2015-10-21 [cit. 2015-10-21]. Dostupné online.
  25. VLČEK, Vladimír. Zeměpisný lexikon ČSR : Vodní toky a nádrže. Praha: Československá akademie věd, 1984. 315 s. Kapitola Zámecký rybník, s. 307.
  26. TOLASZ, Radim. Atlas podnebí Česka. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2007. 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1.
  27. CHALUPSKÝ, Antonín. Meteorologická stanice Přibyslav [online]. Český hydrometeorologický ústav, rev. leden 1996 [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  28. II.5 biogeografické členění, územní systém ekologické stability [PDF]. Kraj Vysočina [cit. 2013-04-27]. Dostupné online.
  29. DIVÍŠEK, Jan; CULEK, Martin; JIROUŠEK, Martin. 5.3 Fytogeografické členění České republiky [online]. Brno: Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2013-04-27]. Dostupné online.
  30. Střítež u Jihlavy, mapy.cz [online]. mapy.cz [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.
  31. Potenciálně přirozená vegetace [online]. Česká geologická služba [cit. 2013-04-30]. Dostupné online.
  32. Lesní plochy a jejich změny podle CORINE Land Cover mezi roky 1990 a 2000 [online]. Národní geoportál INSPIRE [cit. 2013-05-03]. Dostupné online.
  33. DAVID, Petr. Jihlavsko a Třebíčsko. Praha: Soukup & David, 2006. 161 s. ISBN 80-86899-99-3. Kapitola Vymezení a charakteristika, s. 9–11.
  34. Sčítání lidu 2011 Střítež [online]. Český statistický úřad, 2011 [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
  35. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 – 2005 – 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-04-14]. S. 568, 569, záznam 91. Dostupné online.
  36. Římskokatolická farnost Střítež - expozitura [online]. Královéhradecká diecéze, 2009, 2010 [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
  37. Udělené symboly – Střítež [online]. 2008-03-11 [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
  38. Nových znaků obce se brzy dočkají Střítež a Ždírec. Jihlavský deník [online]. 2007-12-04 [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
  39. Základní informace o úřadu [online]. Celní úřad pro Kraj Vysočina, 2009 [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
  40. Střítež [online]. Regionální informační servis, 2010 [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
  41. Seznam podnikatelů a služeb [online]. Obecní úřad Střítež [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
  42. Tři věžičky [online]. Restaurant Tři věžičky, 2010 [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
  43. DOUCHA – rozvaděče a zpracování plechů [online]. Doucha [cit. 2013-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-10.
  44. Jaroslav Horr – Sklotex [online]. Jaroslav Horr – Sklotex [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
  45. Profil společnosti [online]. DITON [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
  46. Logistické centrum Jihlava [online]. Jipocar [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
  47. Držitelé ocenění "Prestižní stavba Vysočiny 1992 – 2002", "Prestižní stavba Vysočiny 2005 – logistická hala C" [online]. Jipocar [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
  48. Kamenná historie. Čtyřicet let socialistického zemědělství na Jihlavsku. [s.l.]: Okresní výbor KSČ, 1989. 89 s. Kapitola Jednotné zemědělské družstvo Budovatel Dobronín, s. 38–40.
  49. Intenzity dopravy – kraj Vysočina [online]. Praha: Ředitelství silnic a dálnic České republiky [cit. 2013-04-22]. Kapitola 6-3306. Dostupné online.
  50. Intenzity dopravy – kraj Vysočina [online]. Praha: Ředitelství silnic a dálnic České republiky [cit. 2013-04-22]. Kapitola 6-1130. Dostupné online.
  51. BRICHTA, Martin. Tři věžičky: křižovatku budou řídit semafory. Jihlavské listy [online]. 19. března 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
  52. Popis trati 225 Havlíčkův Brod – Jihlava – Veselí nad Lužnicí – Česká republika [online]. ŽelPage [cit. 2013-04-22]. Dostupné online.
  53. KOUDELA, Pavel. Mateřská škola Střítež [doc]. Střítež: Obecní úřad Střítež, 2011-03-16 [cit. 2013-04-21]. Dostupné online.
  54. TJ Střítež [online]. Fotbalová asociace České republiky, rev. 2013-04-09 [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
  55. A2A - III. tř. mužů [online]. Fotbalová asociace České republiky [cit. 2013-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-14.
  56. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 3 (P/Š). Praha: Academia, 1980. 538 s. Kapitola Střítež, s. 457–458.
  57. TEJNECKÁ, Jana. Hrob a kenotaf Obětí holokaustu [online]. Praha: Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-06-25]. Dostupné online.
  58. TVARŮŽKOVÁ, Petra. Letohrádek Karlův zámeček. Brno, 2008 [cit. 2013-04-22]. 37 s. Bakalářská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.
  59. Závody firmy BOSCH DIESEL s.r.o. [online]. Bosch Diesel [cit. 2013-04-22]. Dostupné online.

Literatura

  • KUBA, Walter. Střítež. In: Polensko 11, č. 2. Polná: Klub za historickou Polnou, 2002. S. 1–3.
  • VILÍMEK, Ladislav. Židé ve Stříteži. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 95–98.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.