Kamenná (okres Jihlava)

Původní název by měl znít „Bergmeistersdorf“ (ves důlního mistra), poté byl počeštěn a zkomolen na „Perchmaistersdorf“.[3] Na mapě v pozemkové knize měst z 16. století se vesnice nazývala „Kamenay“. Pod českým názvem Kamenná se poprvé objevuje v roce 1654.[4] Mapa panství z roku 1770 uvádí ves pod jménem „Bergsdorf“, poslední variantou do konce II. světové války byl „Bergersdorf“. Podle sčítání obyvatelstva 1869 a 1880 nesla obec název Kamenné.[5]

Kamennou údajně založili němečtí horníci.[3] Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1308 v souvislosti s těžbou stříbra.[6] V této listině obec s tehdejším názvem Perchmeistersdorf přenechal Raimund z Lichtenburka klášteru v Sedlci.[4] Počátkem 14. století spadala k majetku Lichtenburků, poté k sedleckému klášteru, který je prodal klášteru v Želivu. Ve 14. století tu stál hrádek, jehož majitelem byl v roce 1483 Zich Kobík z Opatova.[4] Toto zaniklé sídlo v současnosti připomíná pouze příkop a val na Žižkově kopci nad vsí, kde je taneční parket.[4] Po husitských válkách se stala součástí polenského panství až do roku 1850.[7] Posledními vlastníky byli Ditrichštejnové.[6] V okolí obce se těžila železná a stříbrná ruda, dolování dosáhlo vrcholu v polovině 16. století, kdy panství držel Karel z Valdštejna, poté upadalo. Na konci 18. století se v obci křížily čtyři udržované cesty (na Polnou, Německý Šicendorf, Dolní Věžnice a Štoky). Pokrokoví zemědělci jako první v okolí roku 1889 založili zemědělský spolek. Po dvou velkých požárech v letech 1886 a 1887, kdy vyhořelo 14 domů,[4] tu vznikl roku 1891 sbor dobrovolných hasičů. V roce 1896 tu občané zřídili Kampeličku. Na přelomu 19. a 20. století tu fungovala výrobna škrobu, mlýn a pila.

Na začátku 20. století tu vystavěli okresní silnici a vlakovou zastávku. Žáci nejprve docházeli do školy v Dolních Věžnic, v roce 1888 tu zřídili německou školu, neboť v obci v té době žilo 90 % německého obyvatelstva. Česká škola tu vznikla v roce 1925 za podpory Národní jednoty pošumavské. Kamenná spadala pod okres Německý Brod, farností do Šlapanova, četnickou stanicí do Německého Šicendorfu a soudním okresem ke Štokám. Ve třicátých letech převažovalo německé obyvatelstvo se 70 %[3] a v roce 1943 dokonce udělil SS-Obergruppenführer Gottlob Berger obci titul „vzorové vesnice SS“ – jako vůbec jediné obci nacistické říše, mj. proto, že z 246 obyvatel Bergersdorfu vstoupilo do jednotek SS 46 osob.[8] Hromadná vražda Němců připravených k odsunu na louce Budínka u obce Kamenná je popsaná v knize Bergersdorf.[9] Po odsunu Němců přišli do obce čeští osídlenci. Roku 1948 zavedli místní rozhlas. Jednotné zemědělské družstvo vzniklo v roce 1950, po rozpadu obnoveno v roce 1957, roku 1964 se sloučilo s Novými Dvory a roku 1976 s Dobronínem. V 60. a 70. letech probíhala modernizace, zbudovali zde kulturní dům, koupaliště a obecní kanalizaci.

V letech 1869–1880 spadala pod okres Polná, v letech 1880–1961 pod okres Německý (r. Havlíčkův) Brod a od roku 1961 pod okres Jihlava.[5] V letech 1961–1980 spadaly pod Kamennou jako místní část Nové Dvory.[10] Od roku 1990 je obec samostatná, dříve patřila k Dobronínu.[3] V roce 1993 byla uzavřena místní mateřská škola, děti začaly dojíždět do Dobronína.[11] V 90. letech 20. století zde zavedli vodovodní řad, plyn, kabelové telefonní linky a kabelovou televizi.

Kamenná leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 5,5 km severozápadně od Polné, 4,5 km severně od Dobronína a 6 km východně od Štoků. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Hornosázavské pahorkatiny a jejího podcelku Jihlavsko-sázavská brázda, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Štocký stupeň.[12] Průměrná nadmořská výška činí 460 metrů.[13] Nejvyšší bod v okolí, Březová výšina s 512 m n. m., stojí 2 km od obce. Kamenná leží v údolí Zlatého potoka mezi Žižkovým a Novodvorským kopcem. Na návsi leží tři menší rybníky.[14] Část území evropsky významné lokality Šlapanka a Zlatý potok zasahuje i do katastru Kamenné.[15]

Stojí tu 72 domů s popisnými čísly, z nichž některé slouží k rekreačním účelům.[3] Podle sčítání 1921 zde žilo v 46 domech 313 obyvatel, z nichž bylo 154 žen. 60 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 249 k německé. Žilo zde 309 římských katolíků a 4 evangelíci.[16]

Okolní hospodářskou půdu obdělává několik rolníků a zemědělské družstvo z Dobroníně, sídlí zde truhlář, kovář. Funguje zde obchod se smíšeným zbožím LAPEK, a.s., a hostinec.

Obcí prochází silnice III. třídy č. 34817 z Pozovic do Nových Dvorů a č. 34815 do Dobronína a železniční trať č. 225 Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí.[19] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Dobronín, Polná, Brzkov, Přibyslav.[20] a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.[21] Obcí prochází cyklistická trasa č. 4335 do Šlapanova a modře značená turistická trasa ze Štoků do Šlapanova.

Děti docházejí do základní školy v Dobroníně. Stojí tu kulturní dům, knihovna a hřiště.[4] Sbor dobrovolných hasičů Kamenná vznikl roku 1891.[22]

V roce 2008 vznikl Klub českých turistů Kamenná.

• Socha sv. Jana Nepomuckého – tyčí se uprostřed návsi, pochází z roku 1748,[3] roku 1997 prošla restaurací. Je v barokním slohu.[4]
• Kaplička svatého Jana Nepomuckého – pochází z roku 1873[3] stojící v horní části obce. Na hřebeni střechy má zvoničku.[4]
• Památník obětem první a druhé světové války z roku 1946[6] – pomníková deska také připomíná odsun německých obyvatel roku 1945
• Křížek s reliéfem nejsvětější Trojice[4] – stojí na silnici k Dobronínu, lidově bývá pojmenováván „Chromů“,[3] patří na seznam státem chráněných památek.