Nová Ves (Batelov)

Nová Ves (původně Rittendorf, německy: Neudorf) je místní část městyse Batelov, v okrese Jihlava a kraji Vysočina. Spadá do katastrálního území Nová Ves u Třešti.

Nová Ves
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBatelov
OkresJihlava
KrajKraj Vysočina
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°16′56″ s. š., 15°21′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel157 (2011)[1]
Katastrální územíNová Ves u Třešti (13,75 km²)
Nadmořská výška630 m n. m.
PSČ588 51
Počet domů86 (2011)[1]
Nová Ves
Další údaje
Kód části obce105678
Kód k. ú.705675
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název se vyvíjel od varianty Rittendorf (1383), Nowawes (1386), Newdorff (1678), Neudorff (1718), Nuedorf (1720, 1751), Neudorf a Nowá Wes (1846), Neudorf a Nová Ves (1872) až k podobě Nová Ves v letech 1881 a 1924. Původní německý název Rittendorf znamenal ves rytířů, kteří byli ve službách hradu Janštejna.[2]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1383.[3]

1. července 1989 se vesnice stala místní částí Batelova.[4]

Přírodní poměry

Nová Ves leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 4,5 km jihozápadně od Batelova, 7,2 km severozápadně od Řídelova, 4 km severovýchodně od Horních Dubenek a 5 km jihovýchodně od Horní Cerekve. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně na rozmezí Křižanovské vrchoviny a Javořické vrchoviny a jejich podcelků Brtnická vrchovina a Jihlavské vrchy, v jejichž rámci spadá pod geomorfologické okrsky Třešťská pahorkatina a Řásenská vrchovina.[5] Průměrná nadmořská výška činí 630 metrů. Ves se rozprostírá v údolí Batelovského potoka, svažujícího se mírně k severovýchodu, na křižovatce cest Telč-Pelhřimov a Batelov-Strmilov. Údolí v němž vesnice leží, je ze všech stran ohraničeno zalesněnými pahorky ve výšce kolem 700 m n. m. Na jednom z nich, jihozápadně od vsi, se nachází zřícenina středověkého hradu Janštejn.

Nejvyšší bod, Rovina (761 m n. m.), leží v jižní části katastru. V jižním cípu katastru stojí Řídelovský kopec (713 m n. m.), a Kozí hřbet (755 m n. m.), jihozápadně Kamenný vrch (710 m n. m.), západně Strahovice (701 m n. m.), východně Šimečkův vrch (636 m n. m.) a severně pak Zedník (654 m n. m.). Novou Vsí protéká Batelovský potok, na němž se jižně od vsi rozkládá rybník Kotrba a východně od vsi Nový rybník. Jižní hranici katastru tvoří Třešťský potok a západní Švábovský potok.[6]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 90 domech 479 obyvatel. 479 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 358 římských katolíků, 112 evangelíků a 4 příslušníci Církve československé husitské.[7]

Vývoj počtu obyvatel Nové Vsi[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 427 441 484 494 525 498 479 315 333 265 220 207 184 157

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firma FARMA Nová Ves, spol. s r.o. Obec je křižovatkou silnice II. třídy č. 112 z Benešova u Prahy do Želetavy a silnice II. třídy č. 134 z Batelova do Jarošova nad Nežárkou. [9] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Počátky, Třešť, Jihlava, Rohozná, Jihlávka, Batelov a Lovětín.[10] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5128 z Janštejna do Batelova.

Školství, kultura a sport
Jeden z lochů ve vesnici

Děti dojíždějí do základní školy v Batelově.[11] Sbor dobrovolných hasičů Nová Ves byl založen roku 1895.[12]

Pamětihodnosti
  • Zřícenina středověkého hradu Janštejn
  • Lochy
  • Kříž u vsi
  • Boží muka při cestě k Batelovu
  • Cihelna (technická památka)

Zajímavosti
  • Obec podle pověstí vznikla po poboření hradu Janštýna Janem Žižkou i se třemi původními osadami; Bražkou, Kuhlinkou (či Kovářkou) a Lhotkou.

Další fotografie
  • Silnice II/112
  • Bývalá škola, dnes sídlo knihovny a místo kulturních a společenských akcí

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 683.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2012-07-21]. S. 564, 565, záznam 2-4. Dostupné online.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 352.
  5. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-12-13]. Dostupné online.
  6. Nová Ves [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-12-13]. Dostupné online.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 57.
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-02-28]. S. 564, 565, záznam 2-4. Dostupné online.
  9. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
  10. Nová Ves [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online.
  11. O škole [online]. ZŠ Batelov, 2014-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27.
  12. KOSOVÁ, Katka. Pár slov z historie. [online]. SDH Nová Ves, 2011-07-31 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-22.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.