Knínice (okres Jihlava)

Obec Knínice (německy Kinitz, dříve Kynice[3]) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 191[1] obyvatel.

Knínice
Centrum obce Knínice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0632 587389
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTelč
Okres (LAU 1)Jihlava (CZ0632)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°5′39″ s. š., 15°36′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel191 (2022)[1]
Rozloha10,67 km²
Katastrální územíKnínice
Nadmořská výška541 m n. m.
PSČ586 02 až 588 56
Počet domů108 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKnínice 2
58856 Telč
[email protected]
StarostaStanislav Veselý
Oficiální web: www.obec-kninice.cz
Knínice
Další údaje
Kód obce587389
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Lomy, Hříšice, Horní Slatina, Budeč, Červený Hrádek, Krasonice a Radkovice u Budče.

Název

Název se vyvíjel od varianty z Kneniz (1262, 1268), z Knehniz (1301), z Knyenitz (1310), Knehnicz (1322, 1364), Knyhnicz (1371), Knyehnicz (1385), Kniehnicz (1390), Knihnicze (1512), z Kyhnicz (1581), Khünitz (1672), Künitz (1718), Kinitz (1720), Künitz (1751), Kinitz a Kjnice (1846), Kinitz a Knínice (1872), Kinitz, Kynice a Knínice (1885), Kynitz a Kynice (1893) až k podobám Kinitz a Knínice v roce 1915. Místní jméno znamenalo ves lidí poddaných knieni, což je staročeské slovo odvozené od slova kněhyně (kněžna či abatyše ženského kláštera).[4] Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného a genitiv zní Knínic.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1262.[5][pozn. 1] Od roku 1869 pod Knínice přísluší vesnice Bohusoudov.[6]

Správní začlenění obce od roku 1850

Do roku 1849 byly Knínice samostatným statkem náležejícím k panství Budeč ve Znojemském kraji. V letech 1850 až 1855 byla vesnice podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy dačickému okresnímu soudu. V roce 1855 byly zřízeny smíšené okresní úřady s politickou a soudní pravomocí, a proto byla v letech 1855 až 1868 vesnice podřízena Okresnímu úřadu v Dačicích. V roce 1868, když byly veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se vesnice pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích. Po vzniku Československé republiky patřila od roku 1919 pod nově vzniklou Okresní správu politickou v Dačicích. Od roku 1928, po vzniku Okresního úřadu v Dačicích, náležela pod jeho správu až do roku 1945. Po osvobození Rudou armádou v květnu roku 1945 náležela vesnice pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1948 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. V polovině roku 1960 došlo k rozsáhlé územní reorganizaci a po ní byla vesnice začleněna pod správní okres Jihlava v Jihomoravském kraji. Toto začlenění trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. Od roku 2003 spadá vesnice pod Městský úřad v Telči v samosprávném kraji Vysočina.[7]

Přírodní poměry

Knínice leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 2,5 km jižně od Krasonic, 8 km jihozápadně od Želetavy a 6 km od Meziříčka, 2,5 km severozápadně od Radkovic u Budče, 1,5 km severovýchodně od Budče, 6 km jihovýchodně od Nové Říše a 3 km od Bohusoudova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Jevišovické pahorkatiny a jejího podcelku Jemnická kotlina.[8] Průměrná nadmořská výška činí 541 metrů.[9] Nejvyšší bod, V Lípí (647 m n. m.), leží severozápadně od obce za Bohusoudovem. Severně od Knínic stojí vrchy Skříp (570 m n. m.) a Manda (546 m n. m.). Obcí protéká Prokopka, na níž severně od Knínic leží rybník Husinec, přímo v obci Návesní rybník a jižně od Knínic Šmahlův rybník. Východní hranici tvoří řeka Želetavka.[10]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo ve 101 domech 452 obyvatel. 451 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 444 římských katolíků a 5 evangelíků.[11]

Vývoj počtu obyvatel Knínice[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 670 662 620 645 654 647 582 458 428 361 296 215 206 186
Vývoj počtu obyvatel místní části Knínice[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 588 555 515 532 531 530 452 373 362 311 253 195 196 178

Obecní správa a politika

Místní části, členství ve sdruženích

Obec je rozdělena na dvě místní části (Bohusoudov a Knínice),[13] které leží na jednom katastrální území Knínice[14] a má dvě základní sídelní jednotky – Bohusoudov a Knínice.[15]

Knínice jsou členem Mikroregionu Telčsko a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Zastupitelstvo a starosta

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Stanislav Veselý.

ObdobíVoličiÚčast v %MandátyVýsledkyStarosta
2002–200616769,4677 US-DEUStanislav Veselý
2006–201015453,2577 KDU-ČSLStanislav Veselý
2010–201415156,9577 KDU-ČSLStanislav Veselý
2014–201815555,4877 KDU-ČSLStanislav Veselý

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firmy Lihovar Budeč spol. s r.o., Kyprův mlýn s.r.o. chovající obce, AVANT-OKNA s.r.o., R. V. Lex s.r.o., Filter-Technics CZ, s.r.o.[16] a Truhlářství Puchner. Obcí prochází silnice II. třídy č. 410 z Budče do Krasonic a komunikace III. třídy č. 41012 do Bohusoudova.[17] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, Josef Štefl - tour, BK BUS, TRADO-BUS a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Dačice, Budeč, Želetava, Markvartice, Jemnice, Třebelovice, Nová Říše, Telč, Řásná, Krasonice, Jihlava a Moravské Budějovice.[18] Obcí prochází cyklistické trasy č. 5124 z Bohusoudova do Radkovic u Budče a č. 5092 do Krasonic.

Školství, kultura a sport

Místní děti dojíždějí do školy v Želetavě.[19] Sbor dobrovolných hasičů Knínice byl založen v roce 1924.[20]

Pamětihodnosti
Kostel Povýšení svatého Kříže

Odkazy

Poznámky
  1. Tento letopočet je uváděn také s Miroslavskými Knínicemi, v listině z roku 1262 je zmíněn Jaroslav z Knínic, podle literatury asociován právě s touto obcí.

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 22.02.15. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2022-02-15]. Dostupné online.
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 403.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 44-2. Dostupné online.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 46.
  7. NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 639–642.
  8. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
  9. Knínice [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
  10. Knínice [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
  11. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 23.
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 44. Dostupné online.
  13. Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-18]. Dostupné online.
  14. Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-18]. Dostupné online.
  15. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-18]. Dostupné online.
  16. Knínice [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online.
  17. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
  18. Knínice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online.
  19. Výroční zpráva 2011/2012 [online]. ZŠ a MŠ Želetava, 2012-09-01 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online.
  20. SDH Knínice [online]. OSH Jihlava, 2014-11-15 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.