Bohusoudov

Bohusoudov (dříve Osoudov[2] nebo Vosoudov, německy Etmannsdorf)[3] je malá vesnice, část obce Knínice v okrese Jihlava. Nachází se asi 2,5 km na západ od Knínice. V roce 2009 zde bylo evidováno 19 adres.[4] V roce 2001 zde trvale žilo 10 obyvatel.[5]

Bohusoudov
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKnínice
OkresJihlava
KrajKraj Vysočina
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°6′25″ s. š., 15°34′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel8 (2011)[1]
Katastrální územíKnínice (10,67 km²)
PSČ586 02
Počet domů19 (2011)[1]
Bohusoudov
Další údaje
Kód části obce67121
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohusoudov leží v katastrálním území Knínice o výměře 10,67 km2.[6]

Název

Název se vyvíjel od varianty Bossudow (1371, 1385), Osawdow (1512), Endmannsdorf a Wosaudow (1846), Etmannsdorf a Vosoudov (1885), Ettmannsdorf a Vosoudov (1893), Osoudov (1924) až k podobě Bohusoudov v roce 1949. Původní a současné místní jméno vzniklo přidáním přivlastňovací přípony -ov k osobnímu jménu Bohosud. Německý název Endmansdorf vznikl při obnovení osady v roce 1786 podle jména soudce Endmanna, která řídil parcelaci.[7]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371.[8] Během česko-uherských válek v 15. století byla zničena. Poté zde jezuité postavili dvůr, ten byl roku 1786 rozparcelován. Na jeho místě tak vzniklo sídlo Endmannsdorf.[9] Za severovýchodním okrajem vsi vznikla v rámci josefinských reforem jedna z největších romských osad na Moravě, která zanikla v roce 1941 v důsledku romského holokaustu.[10]

Od roku 1869 přísluší Bohusoudov k obci Knínice.[11]

Přírodní poměry
Silnice ke Kninicím

Bohusoudov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 4 km jižně od Nové Říše, 3 km jihozápadně od Krasonic, 2,5 km severozápadně od Knínic, 2,5 km severně od Budče a 3,5 km východně od Jersic. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Jevišovické pahorkatiny a jejího podcelku Jemnická kotlina.[12] Průměrná nadmořská výška činí 550 metrů. Nejvyšší bod, V Lípí (647 m n. m.), leží severozápadně od vsi. Východně od Bohusoudova stojí vrch Skříp (570 m n. m.). Severní částí vsi protéká bezejmenný potok, který se jihovýchodně vlévá do Prokopky.[13]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo ve 32 domech 130 obyvatel. 130 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 130 římských katolíků.[14]

Vývoj počtu obyvatel Bohusoudova[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 82 107 105 113 123 117 130 85 66 50 43 20 10 8

Hospodářství a doprava

Obcí prochází silnice III. třídy č. 41012 do Knínic.[15] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5124 z Červeného Hrádku do Knínic a modře značená turistická trasa z Dačic k Nové Říši.

Školství, kultura a sport

Místní děti dojíždějí do školy v Želetavě.[16]

Pamětihodnosti
  • Kaplička stojí na rozcestí pod dvěma lipami.[9]
  • Dřevěná vidlicová zvonička pochází z roku 1899. Visí v ní zvonek z roku 1822, který je reliéfně nazdoben.[9]

Další fotografie
  • křížek na západě vesnice
  • dřevěná zvonička
  • bývalá hasičská zbrojnice
  • rybníček u zbrojnice

Odkazy

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  5. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online.
  6. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
  7. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 199.
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 44-1. Dostupné online.
  9. DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Bohusoudov, s. 17.
  10. Po někdejší největší romské osadě zbyla jen pamětní deska pod stromem Zdroj: https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/cikan-rom-osada-integrace-historie-valka-bohusoudov-kninice-vysocina.A180521_402662_jihlava-zpravy_Mv [online]. [cit. 2021-07-20]. Dostupné online.
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 46.
  12. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
  13. Knínice [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
  14. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 23.
  15. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
  16. Výroční zpráva 2011/2012 [online]. ZŠ a MŠ Želetava, 2012-09-01 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online.

Literatura
  • Nečas, Ctibor : Bohusoudovští Romové (1784-1945). SPFFBU(C) 49, 2000 [vyd. 2001], č. 47, s. 211-222

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.