Dobroutov

Název Dobroutov nejspíš vznikl přivlastňovacím jménem od osobního srbského jména Dobrút.[3] V roce 1356 obec nesla název Dobrutow, 1547 Dobrautow, 1597 Daubrotow a roku 1654 Dobrautow.[3]

Nejstarší písemná zmínka pochází z listiny Čeňka z Lipé z roku 1356.[4] Obec patřila po staletí až do roku 1850 pod polenské panství.[4] V roce 1620 projížděl na Moravu tehdejší král Bedřich Falcký, jel po obchodní stezce tehdy zvané „Královská“, v jejíž stopách dnes stojí silnice z Polné do Třebíče.[5] V západní části obce dříve stávala tvrz, kde se před dobyvačnými nájezdníky ukryl Jiří z Poděbrad.[5] V 19. století byla ves třetím největším sídlem na Polensku, po Polné a Nížkově.[4] V roce 1826 zřídili v Dobroutově školu, roku 1903 místní občané založili sbor dobrovolných hasičů. Mlýn zvaný „Krcálek“ tu pracoval od nepaměti až do roku 1960,[4] kdy byl uzavřen. O mlýnu se traduje pověst spojená s hastrmanem.

Po druhé světové válce se tu usídlil rumunský prapor, který spolu s Rudou armádou osvobozoval kraj[5] a který po svém odchodu v obci zanechal památný rumunský kříž.[4] Po únoru 1948 se muselo několik selských rodin z vesnice vystěhovat na rozkaz akčního výboru KSČ.[4] Roku 1958 místní založili Jednotné zemědělské družstvo, jenž se v roce 1974 sloučilo s polenským JZD Vysočina. K obci ještě nedávno náležely dva domy v osadě Lipině (č. p. 9, nesoucí původně č.p. 60 a zadní polovina domu 1), které nyní náleží ke katastrálnímu území Jamné u Jihlavy. V letech 2001–2002 v obci zavedli plyn.

Dobroutov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se v hlubokém údolí 5,5 km jižně od Záborné, 5 km jihozápadně od Janovic, 4,5 km severozápadně od Zhoře, 2 km severně od Lipiny a 3,5 km jižně od Polné. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Havlíčkobrodské pahorkatiny a jejího podcelku Hornosázavská pahorkatina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Přibyslavská pahorkatina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 517 metrů.[7] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 583 metrů leží východně od obce na okraji lesu Ochoz.[8] Katastr obce zahrnuje největší lesní komplex na Polensku, Ochoz.[4] Vsí se vine Zhořský potok, další potok, Ochozský, vytváří hranici mezi Dobroutovem a Zábornou. Na území obce se rozkládají čtyři rybníky, jeden z nich byl vybudován na návsi, další jsou v Ochozském lese, Horní Ochoz (též Prohled), Dolní Ochoz a Čihadlo. K obci náleží také hájenka v Ochozi čp. 74.[4]

Stojí zde 82 obytných domů,[4] 70 z nich je trvale obydleno, ostatní slouží k rekreačním účelům. Podle sčítání 1921 zde žilo v 81 domech 467 obyvatel, z nichž bylo 227 žen. 464 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 464 římských katolíků a 2 příslušníci Církve československé husitské.[9]

Funguje tu obchod se smíšeným zbožím Jednota, hostinec a společenský sál. Sídlí zde truhláři, zedníci, tesaři, kovoobráběči a stavební firma. Okolní půdu obdělává 6 soukromých rolníků a zemědělské družstvo z Polné. Dále zde sídlí firmy STROM-SPECI, s.r.o. a DOBROSOL družstvo.[12] Škola se tady provozovala do roku 1978, teď v ní sídlí obecní úřad. Obec se nachází podél silnice II. třídy č. 351.[13] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Polná, Arnolec a Měřín.[14] Do katastru obce zasahuje plocha sportovního letiště Zhoř u Polné.[4]

Místní děti dojíždějí do základní školy v Polné. V roce 2002 obecní úřad vydal dvě emise barevných pohlednic. K Dobroutovu se váže několik pověstí, jejichž zápis je uložen v archivu Klubu za historickou Polnou.[4] Místní knihovna spadá pod Městskou knihovnu v Jihlavě.[15] Sbor dobrovolných hasičů Dobroutov má tři družstva – muži, ženy a děti.[16] V bývalém lomu na okraji vsi, kde se těžil durbachit a v 18. století údajně grafit, se nalézá sportovní střelnice Klubu vojáků v záloze.[17]

• Rumunský kříž – stojí uprostřed návsi, byl vystavěn rumunskými vojáky při jejich odchodu v roce 1945 jako připomínka jejich padlých spolubojovníků. Původní březový kříž nahradili trvalou imitací z ocelových trubek.
• Smírčí kámen – tyčí se ve středu návsi u potoka, pochází z 19. století, rozměry 75–55–18 cm, na kameni je vytesán kříž údajně na památku dvou francouzských vojáků zahynuvších při souboji o krásnou dívku.[4]
• dva lochy – nacházejí se na okraji obce ve stráni u lesa.
• Socha sv. Jana Křtitele – postavili ji na místě bývalé selské usedlosti u mostu přes Zhořský potok u silnice do Polné, vytvořil ji z pískovce v první polovině 18. století[5] polenský sochař Václav Viktor Morávek.
• Malby na splavu návesního rybníka – vytvořil je polenský výtvarník a učitel Josef Kos[4]
• Smírčí kámen nemá žádný určitý tvar, ale zarovnanou plochu, na níž je vyryt jetelový kříž. Tento kříž vyrobil bratr chlapce, který se v 60. letech 20. století utopil v místním potoce.[17]

Žil zde lesní inženýr a publicista František Kratochvíl (1906–1994).[17]

• Splav
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

• Další významná místa v Dobroutově
• 
  Mlýn
• 
  Rybník na návsi
• 
  Čapí hnízdo
• 
  Hasičská zbrojnice
• 
  Nový rybník nad Dobroutovem
• 
  Rumunský kříž (pohled z druhé strany)