Rybné

Název se vyvíjel od varianty Rybne (1356), z Rybnyho (1548), Rybne (1556), Rybny (1590, 1601, 1678), Rubny (1718), Ribny (1720), Ribni (1751), Rybnj (1846), Rybny a Rybné (1872) až k podobě Rybné v letech 1811 a 1924. Místní jméno je odvozeno od přídavného jména rybné a znamenalo místo, kde jsou ryby.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356, kdy tehdejší majitel Ješek z Horek přepisuje část podílu na své tvrzi v Horkách své ženě Markétě z Rybného.[5] Historie Rybného je spojena se sousedním Jamném, obě vsi pravděpodobně vznikly ve stejnou dobu. V letech 1376–1399 v tvrzi bydlel vladyka Jan z Rybného, vlastník zdejšího dvora i celé vsi. Od roku 1484 drželi Rybné stejní majitelé jako Jamné. V roce 1741 obec měla svůj pečetní znak zobrazující dvě ryby.[5]

Přes obec vedla stará silnice z Čech na Moravu, tzv. „královská cesta“, po které 2. února 1620 tudy projížděl český král Bedřich Falcký.[5] V letech 1850–1867 spadalo Rybné pod správu obce Jamné.[3] Roku 1866 tudy táhlo pruské vojsko, které do obce zaneslo epidemii cholery, na kterou zemřelo 23 obyvatel vsi. V letech 1869–1950 spadala obec pod okres Jihlava, v letech 1950–1961 pod okres Jihlava-okolí a od roku 1961 opět pod okres Jihlava.[6]

Rybné leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 8 km jižně od Polné, 2,5 km západně od Nadějova, 2,5 km severozápadně od Věžnic, 13 km severovýchodně od Jihlavy a 1,5 km jihovýchodně od Jamného. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina.[8] Průměrná nadmořská výška činí 565 metrů.[9] Obcí protéká Rybenský potok, na němž se nachází řada rybníků,[10] tři z nich jsou pojmenované – Horní, Dolní a Nový.[11] V polích jižně od obce vedle kříže z roku 1898 roste památná patnáctimetrová lípa srdčitá, jejíž stáří bylo roku 2009 odhadováno na sto let.[12]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 46 domech 270 obyvatel. 254 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 256 římských katolíků.[13]

Okolní půdu obdělává zemědělské družstvo ze Zhoře. Roku 2002 tu dokončili plynofikaci. K zábavě slouží místní fotbalové hřiště. Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Arnolec, Věžnice, Kamenice, Jamné, Bohdalov, Žďár nad Sázavou, Nadějov, Polná a Měřín.[16]

Jižní částí katastru prochází dálnice D1. Obcí prochází silnice II/351 Polná – Rybné – Kamenice. Dále jsou zde silnice III. třídy:

• III/3533 Jamné – Rybné
• III/3515 Rybné – Nadějov

Děti dojíždějí především do základní školy v Jamném a Velkém Beranově. Působí zde občanské sdružení Sportovní Klub Přátelé Fotbalu Rybné a Sbor dobrovolných hasičů.[17]

Do roku 1558 osada patřila pod Zhoř, poté ji přifařili do Měřína. V období 1667–1768 spadala k Bohdalovu. Mezi lety 1765–1824 připadla k nově zřízené lokálii ve Zhoři. Od roku 1824 se připojila k farnosti v Jamném.

• Pomník sv. Jana Nepomuckého – pochází z počátku 18. století, dílo V. V. Morávka
• Pomník oběhem první světové války – obnoven v roce 1984
• Návesní zvonice – z roku 1732, zvon uvnitř je ozdoben plastikami sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána
• Boží muka
• Pamětní kámen – původně stojící na křižovatce cest Rybné – Lipina – Nadějov asi 1,5 km severně od vsi, tato kamenná deska o velikosti 90–43–14 cm a s reliéfem dvojramenného kříže, v současnosti byl přemístěn doprostřed obce kvůli možnému odcizení. Podle pověstí by měl pocházet z období Cyrila a Metoděje

• Římskokatolická farnost Jamné u Jihlavy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rybné na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Rybné v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Rybné v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)