Arnolec

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Arnold a znamenalo "Arnoldův majetek" (nositelem jména nejspíš byl opat třebíčského kláštera Arnold doložený v letech 1228-1239). V němčině se jméno psalo vždy Arnoletz, což svědčí, že německé jméno vzniklo z českého, nikoli naopak (ačkoli samo základové osobní jméno Arnold je německého původu).[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1407. Po vzniku patřila k měřínskému proboštství a k majetku třebíčského kláštera, který kraj kolonizoval. Pod Měřín spadal až do 2. poloviny 15. století, poté ho do roku 1491 vlastnil Jan z Lomnice a krátce se hlásil k panství Pernštejnů. Arnolcem vedla stará obchodní stezka nazývaná Uherská, 11. března 1522 právě zde pražská šlechta vítala krále Ludvíka Jagellonského.[5] Od počátku 16. století se počítal k rudoleckému panství, jenž zdědila Anna z Rudolce s manželem Janem z Vranova, jehož poručník Beneš Krčma z Koněpas dal Arnolci v roce 1544 odúmrť. V roce 1552 se majitelem stal Václav Chroustenský z Malovar a Chroustenic. V období 1622–1919 byli vlastníky Collaltové. Dne 26. prosince 1897 tu založil sbor dobrovolných hasičů nadučitel Petr Kuta.[6] V letech 1869-1930 spadala obec pod okres Jihlava, v letech 1950-1961 pod okres Jihlava-okolí a od roku 1961 znovu pod okres Jihlava.[7]

V roce 1955 tady vzniklo Jednotné zemědělské družstvo, postupně se slučovalo s ostatními menšími JZD, až se v roce 1976 přeměnilo v JZD Mír se sídlem ve Zhoři. V roce 1992 se družstvo transformovalo a majetek byl navrácen původním vlastníkům.[5]

Arnolec leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se v mírné kotlině 10 km jižně od Bohdalova, 3,5 km západně od Černé, 7,5 km severozápadně od Měřína, 2 km severozápadně od Jersína, 11 km jihovýchodně od Polné a 3 km jihovýchodně od Stáje. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a na rozhraní dvou jejích podcelků Brtnická vrchovina a Bítešská vrchovina, v jejichž rámci spadá pod tři geomorfologické okrsky Měřínská kotlina, Arnolecké hory a Řehořovská pahorkatina.[8] Průměrná nadmořská výška činí 540 metrů.[9] Nejvyšším okolním bodem je kopec Havlina s 706 m n. m., dále tu stojí 2 km od obce vzdálený vrch Na Horách (700 m n. m.).[10] Pramení zde řeka Balinka. V katastru obec se nacházejí 3 rybníky, Mlýnský, Rychtářský a Nikl. Katastrem obce prochází evropské rozvodí Labe-Dunaj.[11] V katastru obce se nachází přírodní památka Rychtářský rybník.[12]

V roce 1880 zde v 53 domech žilo 393 obyvatel, kteří se hlásili k české národnosti.[13] Podle sčítání 1930 zde žilo v 59 domech 354 obyvatel. 353 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 352 římských katolíků.[14]

Funguje tu obchod se smíšeným zbožím a hostinec. V obci má provozovnu pekárna Lapek.[17] Arnolec stojí podél silnice II. třídy č. 348 (Polná–Měřín). Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Jamné, Nadějov, Bohdalov, Žďár nad Sázavou, Měřín, Velké Meziříčí a Polnou.[18]

Již na počátku 19. století se v obci vyučovalo, ovšem první stálou školní budovu místní vystavěli až v roce 1814. Nová školní budova vznikla v roce 1881 a roku 1937 byla výuka rozdělena do dvou tříd. Školu zrušili v roce 1976 kvůli nedostatku žáků, děti dojíždějí do základních škol ve Zhoři či Měříně.[5] V roce 2002 u příležitosti stého výročí narození Josefa Toufara obecní úřad vydal knihu Arnolec 1407 – 2002. Stojí zde kulturní dům a sportoviště s hřišti určenými na kopanou, volejbal a tenis.

• Kaple svatého Vendelína na uprostřed návsi – postavena v rustikálním novorománském (též pseudorománském)[11] sakrálním stylu roku 1874.[5] V kapli visí dva zvony vysvěcené roku 2007, z nichž jeden nese jméno Vendelín. Věž je zastřešena cibulí a makovicí s dvojramenným křížem. Vysvěcena byla roku 1875 měřínským děkanem. Na oltáři je obraz svatého Vendelína od A. Thořové z Prahy. Na místě dnešní kaple stála dříve malá kaplička s věžičkou a zvonem z roku 1848 o váze 70 kg. V roce 1908 byl zakoupen ještě jeden větší zvon. Oba zvony byl 18. dubna 1942 zrekvírovány.[19]
• Kaplička svaté Anny stojí v polích asi půl kilometru na východ od obce. V roce 1734 ji nechal postavit tehdejší majitel brtnického a černického panství Antonín Rombald, hrabě z Collalto et St. Salvatore. Má obdélníkový tvar. Je v barokním stylu rustikálního charakteru. Hladkou fasádu člení v rozích pilastry s římskou hlavicí, vršek kryje valbová střecha.[20]
• Smírčí kříž zvaný „Baba“ – tyčí se v polovině cesty (cca 1 km od Arnolce) mezi Stájí a Arnolcem, měl by to být nejvyšší kamenný kříž na Vysočině,[5] rozměry 143-98-30,[11] pravděpodobně pochází z období křižáckých válek, stojí pod lesem „Řezníkovo boroví“, připomíná násilnou smrt pěšího posla na tehdejší cestě z Čech na Moravu, tato frekventovaná trasa se také jmenovala podle této památky „U kamenného kříže“. Nejpravděpodobnější varianta je, že kříž připomíná setkání krále Ludvíka Jagellonského s českými stavy 11. března 1522. Monolitický kříž s okosenými hranami, ramena i tělo se postupně rozšiřuje
• Pamětní deska připomínající zdejšího rodáka Josefa Toufara – nachází se na jeho rodném domě čp. 1, je to nízký domek naproti autobusové zastávce, deska je zde umístěna od roku 1992.[11][21] Na jeho počest se zde v roce 2002 konala mše.[11]
• Obrázek svaté Trojice – nachází se při cestě do zdejších hor, vyobrazení má připomínat nehodu s jelenem

V roce 1902 (14. července) se zde narodil P. Josef Toufar, kněz známý v souvislosti s tzv. Číhošťským zázrakem. Byl komunisty neprávem obviňován, že tento zázrak připravil on, byl v souvislosti s ním zatčen a po krátké době zemřel na následky krutého mučení při výsleších.