Jestřebí (Brtnice)

Název se vyvíjel od varianty Gyestrzyebye (1371), Gestrzeby (1528, Gestržeby (1590), Hasziltz (1678), Hasslitz (1718, 1720), Haslitz (1751), Haszlitz a Gestřeby (1846) až k podobám Haslicht a Jestřebí v roce 1872. Německý název Haslicht je odvozen od slova hasel (německy líska), -icht je německá kolektivní přípona.[2]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1234.[3] Obec leží v údolí, obklopeném lesy, poli a spoustou rybníků. Jestřebí vlastní zámeček Aleje a malou vesničku za Stonařovem Zhorec. Dříve tu byla malotřídka do páté třídy, po ukončení národní školy se dříve chodilo do Kněžic a později do Brtnice. Došlo k přestavbě a z malotřídky se stal kulturní dům. V této vesnici najdete knihovnu založenou v roce 1882, dále malou hasičárnu, a pomník padlým. Nachází se tu i stanice na chování prasat, která však již několik let neplní svou funkci a v podstatě jen chátrá. Každoročně dochází k výlovům několika rybníků. Uprostřed Jestřebí stojí kaplička zasvěcená Panně Marii královně, jejíž základní kámen byl posvěcen papežem při jeho návštěvě v Praze. Kaplička byla vyhodnocena jako nejlepší stavba roku 2000.

V 1869–1880 byla vesnice osadou Brtnice, v letech 1890–1960 byla samostatnou obcí, v roce 1961 se stala místní částí Brtnice.[4]

V červnu roku 2018 se vesnicí prohnala ničivá blesková povodeň. Tato menší přírodní katastrofa měla za následek poničení několika domů a stržení části silnice vedoucí na Uhřínovice.[5]

Jestřebí leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 3,5 km jihozápadně od Brtnice, 6 km severozápadně od Kněžic a 4,5 km východně od Stonařova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[6] Nadmořská výška kolísá mezi 587 metry na západě a 572 metry na východě. Nejvyšší bod, Roviny (658 m n. m.), leží východně od Stonařova.[7] V jižní části pramení potok Bělohlávek a Kněžický potok. Přímo Jestřebím prochází Jestřebský potok. Na návsi se nachází Návesní rybník a na Kněžském potoce leží rybník Ovčák. Před samotou Zhorec u zdi hospodářského stavení roste památný strom, javor klen.[8]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 60 domech 284 obyvatel. 282 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 2 k německé. Žilo zde 283 římských katolíků a 1 příslušník Církve československé husitské.[9]

Obcí prochází silnice II. třídy č. 403 do Brtnice.[11] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Kněžice, Předín, Želetava, Třebíč a Třešť.[12] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5111 z Brtnice do Opatova. Ve vesnici se nachází firma Kůže a kožešiny Petr Kousal.

Zdejší děti dojíždění do základní školy v Brtnici.[13] Pobočku tu má Městská knihovna v Brtnici.[14] Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Jestřebí.[15] Nachází se zde i menší fotbalové hřiště určené pro malou kopanou.