Vílanec

Obec Vílanec (německy Willenz[3]) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 317[1] obyvatel.

Vílanec
Střed obce
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0632 588156
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíJihlava
Okres (LAU 1)Jihlava (CZ0632)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°20′4″ s. š., 15°34′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel317 (2022)[1]
Rozloha13,58 km²
Nadmořská výška535 m n. m.
PSČ588 33, 588 35
Počet domů107 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduVílanec 43
588 35 Vílanec
[email protected]
StarostkaMarcela Zelená
Oficiální web: www.obec-vilanec.cz
Vílanec
Další údaje
Kód obce588156
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Jméno vesnice znělo zprvu Wielands ("Wielandův", tj. majetek) a bylo odvozeno od osobního jména Wieland. Do češtiny bylo místní jméno přejato nejprve jako Vílanc, z nepřímých pádů (např. Vílance) vznikl nový první pád Vílanec. Vývoj jména v písemných záznamech: Byelandes (1327), Wylancz (1335), Wylands (1363), Wylantcz (1365), Wylancz, Wylans, Byelancz a Wilancz (1376), Wylanku (1501), Bielaincz (1529), Wiellantz (1678), Wielentz (1718), Willantz (1720), Willentz (1751), Wilenz, Wilanz, Bielands, Wylánec, Wylanka (1846), Willenz a Vílanec (1872), Vilánec (1881), Willenz a Vilance (1885), Vílanec (1924).[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1327. V letech 1869–1889 pod Vílanec jako osady patřily Cerekvička[5] a Loučky.[6]

V letech 1961–1988 sem jako místní část příslušel Čížov[7] a zase Loučky.[6] V letech 1989 až 1990 byl Vílanec součástí města Jihlava,[8] poté se od 1. srpna 1990 osamostatnil a Loučky se staly opět jeho místní částí.[6]

Přírodní poměry

Vílanec leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 7 km jižně od Jihlavy a 6 km severně od Stonařova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 535 metrů.[10] Nejvyšší bod obce, V Klučí (683 m n. m.), leží v jižním cípu území obce na katastru místní části Loučky. Na území Vílance se nachází Okrouhlík (622 m) a Vraní kopec (607 m).[11]

Obcí protéká řeka Jihlávka, do níž se na severním okraji katastru zleva vlévá Popický potok, na němž leží Starý rybník. Na katastrálním území Vílanec se nachází přírodní rezervace Vílanecké rašeliniště, ochrana byla zřízena v souvislosti se zachováním přirozeného fytocenologického typu. Rezervace se nachází v západní části na Popickém potoce.[12] Na katastrálním území Loučky se dále nachází 2 přírodní rezervace Rašeliniště Loučky a V Klučí a evropsky významná lokalita Velký Špičák.[13]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 45 domech 249 obyvatel. 29 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 218 k německé. Žilo zde 247 římských katolíků.[14]

Vývoj počtu obyvatel Vílance[15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 441 499 548 450 420 393 380 310 299 227 203 219 259 295
Vývoj počtu obyvatel místní části Vílanec[16]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 247 291 351 287 269 249 249 198 210 179 163 185 222 268

Obecní správa a politika
Obecní úřad

Členění, členství ve sdruženích

Obec má dvě místní části Loučky a Vílanec, které leží na 2 stejnojmenných katastrálních územích („Loučky u Jihlavy“ a „Vílanec“) a má dvě stejnojmenné základní sídelní jednotky.[17]

Vílanec je členem místní akční skupiny Třešťsko a od 31. 5. 2018 i Mikroregionu Třešťsko.

Zastupitelstvo a starosta

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starostka Lenka Pernová.

ObdobíVoličiÚčast v %MandátyVýsledkyStarosta
2002–200620559,5174 SNK I.
3 SNK II.		Bohumila Pípová
2006–201022460,2774 SNK II.
3 SNK I.		Bohumila Pípová
2010–201425661,7274 SNK I.
3 SNK II.		Bohumila Pípová
2014–201825763,8174 SNK I.
2 Občané Vílanci - Vílanec obč.
1 SNK VÍLANEC		Lenka Maršánová

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firmy AMT SERVIS s.r.o., KK sped s.r.o., Losinet s.r.o., EUROFARMS, s.r.o., EuroAuto Partner, s.r.o., ČTYŘKOLKY VYSOČINA, s.r.o., JIVAS PLUS s.r.o., VILANA, s.r.o., BROJAN, spol. s r.o. a pobočka České pošty.[18] Ubytování nabízí Mlýnhotel Vílanec u Jihlavy. Obcí prochází silnice I. třídy č. 38 z Jihlavy do Stonařova a komunikace III. třídy č. 03830 do Louček a č. 03828 do Cerekvičky.[19] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, TRADO-BUS a Radek Čech - Autobusová doprava. Autobusy jezdí ve směrech Znojmo, Moravské Budějovice, Jihlava, Hrotovice, Želetava, Telč, Loučky, Stonařov, Opatov, Stará Říše, Nová Říše a Dačice.[20] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5215 z Popic do Uhřínovic.

Školství, kultura a sport

Místní děti dojíždějí do základní školy ve Stonařově. Sídlí zde knihovna. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Vílanec.

Pamětihodnosti

Galerie
  • Park pod kostelem
  • Motoprodejna
  • Malý rybník na západě vesnice

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 12.
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 708.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 73.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 291.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 88.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.
  9. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
  10. Vílanec [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
  11. Vílanec [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
  12. Vílanecké rašeliniště [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
  13. Vílanec [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
  14. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56.
  15. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 108. Dostupné online.
  16. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 108-2. Dostupné online.
  17. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-09-12]. Dostupné online.
  18. Vílanec [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-25]. Dostupné online.
  19. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
  20. Vílanec [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-25]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.