Bezděčín (Batelov)

Bezděčín (německy Besdietschin) je malá vesnice, část městyse Batelov v okrese Jihlava. Nachází se asi 2 km na severozápad od Batelova. Prochází zde silnice II/639. V roce 2009 zde bylo evidováno 40 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 99 obyvatel.[4]

Bezděčín
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBatelov
OkresJihlava
KrajKraj Vysočina
Historická zeměČechy + Morava
Zeměpisné souřadnice49°19′15″ s. š., 15°22′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel89 (2011)[1]
Katastrální územíBezděčín na Moravě (3,53 km²)
Nadmořská výška552[2] m n. m.
PSČ588 51
Počet domů39 (2011)[1]
Bezděčín
Další údaje
Kód části obce3433
Kód k. ú.603431
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katastrální území vsi má rozlohu 3,53 km2 [5] a má poněkud zavádějící název Bezděčín na Moravě. Katastrální území ve svých původních hranicích leželo na české straně historické zemské hranice Čech a Moravy. Původně neslo katastrální území vsi jen název Bezděčín [6]. K 15. prosinci 2011[7] vstoupila v platnost úprava hranice tohoto katastru a Bezděčín od té doby mírně přesahuje na Moravu.

Název

Název se vyvíjel od varianty na Bezdieczinie (1590), Bezdiecžin (1654, 1790). Místní jméno vzniklo přidáním přivlastňovací přípony -ín k osobnímu jménu Bezděka a znamenalo Bezděkův dvůr či Bezděkova ves.[8]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1400.[4] Byl součástí panství Horní Cerekev.[9] V roce 1911 tu tehdejší řídící učitel bezděčínské školy Karel Havelka založil sbor dobrovolných hasičů, který má k roku 2013 19 členů.[2]

V letech 1869–1890 příslušela k obci Horní Cerekev, v letech 1900–1989 byla samostatnou obcí, od 1. července 1989 spadá jako místní část pod městys Batelov.[10]

Přírodní poměry

Bezděčín leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Ve středu se rozkládá oválná náves s rybníkem, která je obestavěná zemědělskými usedlostmi se štítově řazenými obytnými domy.[9] Nachází se 1,5 km západně od Batelova, 2 km severovýchodně od Švábova a 3,5 km východně od Horní Cerekve. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Pacovská pahorkatina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Rohozenská kotlina.[11] Průměrná nadmořská výška činí 552 metrů. Nejvyšší bod, Na Kopci (630 m n. m.), leží severozápadně od vsi. Severní hranici tvoří Hraniční potok, jižní pak Škrobárenský rybník na řece Jihlavě. Severně od vsi stojí Parkanovský rybník.[12]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 33 domech 186 obyvatel. 186 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 182 římských katolíků, 3 evangelíci a 1 žid.[13]

Vývoj počtu obyvatel Bezděčína[14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 220 171 183 199 198 206 186 133 154 145 135 120 99 89

Hospodářství a doprava

Dřevěná zvonice na návsi

V obci sídlí firma Škrobárny Pelhřimov, a.s. Místní zemědělec Vladimír Kameník poskytuje ubytování na své farmě v jedné z usedlostí.[15] Obcí prochází silnice II. třídy č. 639 z Horní Cerekve do Batelova.[16] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, AZ BUS & TIR PRAHA a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Dačice, Telč, Pelhřimov, Praha, Kamenice nad Lipou, Počátky, Jihlava, Batelov, Lovětín, Jindřichův Hradec a Jemnice.[17] Obcí prochází cyklistická trasa Greenway ŘV z Řeženčic do Batelova.

Školství, kultura a sport

Děti dojíždějí do základní školy v Batelově.[18] Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Bezděčín.[19]

Pamětihodnosti

  • Boží muka stojí na západním kraji vsi. Barokní toskánský sloup s plnou hranolovou kaplicí pochází z roku 1727.[9]
  • Pamětní kámen se nachází v lese nad vsí
  • Kaplička z 20. století[20]

Další fotografie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. KRATOCHVÍL, David. U vás to žije dobrovolnými hasiči/19. Jihlavské listy. 1. únor 2013, roč. 24, čís. 9, s. 19. ISSN 1212-740X.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  4. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online.
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  6. http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/_cio_vp/c0138-1VP_025.jpg%5B%5D
  7. http://www.batelov.cz/ Oficiální web obce Batelova
  8. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 64.
  9. DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Bezděčín, s. 12.
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 37.
  11. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-12-13]. Dostupné online.
  12. Bezděčín [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-12-13]. Dostupné online.
  13. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 136.
  14. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-02-28]. S. 564, 565, záznam 2-2. Dostupné online.
  15. Kameníkova [online]. Vladimír Kameník, 2014-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné online.
  16. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
  17. Bezděčín [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online.
  18. O škole [online]. ZŠ Batelov, 2014-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27.
  19. Historie [online]. SDH Bezděčín, 2013-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné online.
  20. KRATOCHVÍL, David. Nejzajímavější místa měst a obcí. 33, Batelov. Jihlavské listy. 27. srpna 2010, roč. 21, čís. 67, s. 2. ISSN 1212-740X.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.