Studénky
Studénky (německy Klein Studnitz)[2] je malá vesnice, část obce Puklice v okrese Jihlava. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od Puklic. V roce 2009 zde bylo evidováno 50 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 151 obyvatel.[4]
Studénky | |
---|---|
Kaple na návsi | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Puklice |
Okres | Jihlava |
Kraj | Kraj Vysočina |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°21′58″ s. š., 15°38′6″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 152 (2011)[1] |
Katastrální území | Studénky (4,56 km²) |
PSČ | 588 31 |
Počet domů | 51 (2011)[1] |
Studénky | |
Další údaje | |
Web | www |
Kód části obce | 136778 |
Kód k. ú. | 736775 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Studénky je také název katastrálního území o rozloze 4,56 km2.[5]
Název
Název se vyvíjel od varianty Studenka (1369), Parva Studnitz (1386), Klein Studnicz (1419), Klein Studnitz (1479), Studenky (1497), Klein Studnitz (1718), Studinky (1720), Studnitz (1751), Studnitz, Klein Stunitz a Studinky (1798), Klein Studnitz a Studinka (1846), Klein Studnitz a malá Studnice (1850), Klein Studnitz, Malá Studnice a Studénka (1872), Studénky (1881), Kleinstudnitz, Malá Studnice, Studničky (1906), Kleinstudnitz (1915) až k podobám Studénky a Klein Studnitzz v roce 1924. Množné číslo v názvu je z pozdější doby. Místní jméno vzniklo zdrobnělinou ke slovu studně.[6]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359.[7]
V letech 1869–1920 byly osadou Kosova, od roku 1921 přísluší k Puklicím.[8]
Přírodní poměry
Studénky leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 2 km severozápadně od Puklic a 6 km jihovýchodně od Jihlavy. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[9] Nadmořská výška ve Studénkách naproti rybníku činí 573 metrů, na okrajích vesnice 580 metrů.[10] Nejvyšší bod, Holý vrch (660 m n. m.), leží na západní hranici katastru. V severní části stojí Cahův vrch (592 m).[11] Ve vsi se nachází rybník.
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 24 domech 156 obyvatel. 102 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 54 k německé. Žilo zde 155 římských katolíků.[12]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 135 | 143 | 135 | 130 | 120 | 113 | 156 | 137 | 170 | 158 | 154 | 150 | 151 | 152 |
Hospodářství a doprava
V obci sídlí firmy ORTEC ČR, s.r.o. a F & J, výrobní a obchodní společnost, spol. s r.o.[13] Obcí prochází silnice III. třídy č. 4051 do Puklic.[14] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Třebíč, Brtnice, Jihlava, Přímělkov, Puklice, Kamenice, Řehořov, Měřín, Velké Meziříčí, Dolní Smrčné, Želetava, Předín a Kněžice.[15] Obcí prochází žlutě značená turistická trasa.
Pamětihodnosti
- Kaple na návsi
- Smírčí kříž se nachází cca 1,2 km Z od obce, u silnice Jihlava - Příseka
- Krucifix při čp. 21
- Boží muka leží SZ od obce, vpravo při silnici na Jihlavu
- Smírčí kámen stojí cca 1,2 km Z od obce, u silnice Jihlava - Příseka
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 12.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-24.
- HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 512–513.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 74-3. Dostupné online.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 504.
- Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
- Studénky [online]. Mapy.cz, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
- Studénky [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
- Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56.
- Studénky [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
- Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- Studénky [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
Literatura
- Historie obcí Puklice, Studénky, Petrovice. Publice: MNV, 1989. 16 s.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Studénky na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Studničky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa katastru Studénky na webu ČÚZK