Heroltice (Jihlava)

Název Heroltice nejspíš vznikl jako označení vsi lidí Heroltových. Jméno Herolt vzniklo z názvu Herold neboli hlasatel.[5] V roce 1411 obec nesla názvy Heroltitz a Herltice, 1543 a 1544 Herolticze.[5]

Po celá staletí patřila ves pod správu rodu Lichtenburků. Tehdy nesla jméno Hylboltisdorf. Roku 1313 Rajmund z Lichtenburku propůjčil obec za 300 marek placených čtvrtletně synům žida Ratmíra, Jakubovi a Ratmírovi. Mezi lety 1325–1376 spadaly Heroltice pod střítežskou tvrz, v letech 1376–1625 patřily městu Jihlava (konkrétně rodinám Zawoziczi a Schonmalzerovým), poté se vrátily až do roku 1850 do vlastnictví Stříteže. V roce 1590 tu měli dva dvory, v roce 1787 tu stálo 20 stavení a roku 1869 tu žilo 258 obyvatel ve 33 domech a staveních.[6] V letech 1869–1921 nesly název Hilbersdorf.[7] V letech 1869–1880 byly osadou obce Ždírec v tehdejším okrese Polná.[7] V letech 1880–1950 se osamostatnily a patřily pod okres Německý Brod, v letech 1950–1961 spadaly pod okres Jihlava-okolí, v letech 1961–1976 pod okres Jihlava.[7] Od 1. srpna 1976 jsou část města Jihlava.[7]Zástavba vsi, jakož i téměř celý její katastr leží v Čechách, ale několik parcel na jižním okraji katastru do roku 1982 náleželo ke k.ú. Hruškové Dvory a tak katastr zasahuje i na Moravu[8].

Podle sčítání 1921 zde žilo v 51 domech 303 obyvatel, z nichž bylo 151 žen. 14 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 289 k německé. 300 občanů se hlásilo k Římskokatolické církvi, 2 byli Židé.[9]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Heroltice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Hilbersdorf v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Heroltice u Jihlavy na webu ČÚZK
• Oficiální web o Herolticích