Angličtina

Angličtina nerozlišuje rod (mužský, ženský a střední). Výjimkou jsou pouze osobní a přivlastňovací zájmena ve 3. osobě jednotného čísla (he – on; she – ona; it – ono; his – jeho; her – její; its – jeho), která se používají na základě přirozeného rodu. Toto nemá žádný vliv na mluvnické tvary slov.

Podstatná jména jsou obvykle determinována členem, který je dvojí:

• neurčitý: a, an [ɘ, ɘn] (původní význam „jeden“), který se používá pouze v jednotném čísle; delší tvar an se používá před slovem začínajícím ve výslovnosti samohláskou, např. an orange, (nějaký) pomeranč;
• určitý: the (původní význam „ten“) se používá v jednotném i množném čísle. Vyslovuje se [ðɘ], před samohláskou [ðiː].

Skloňování podstatných jmen je značně zjednodušené. Z původního systému 4 pádů se zachoval nominativ a genitiv (zakončení -'s, v množném čísle -s'; např. Peter's car, Petrovo auto), který má funkci výlučně přivlastňovací. V ostatních případech je podstatné jméno ve tvaru nominativu. K vyjádření větných vztahů se používají předložky a pevný slovosled.

Množné číslo se tvoří pomocí koncovky -(e)s (výslovnost [-s, -z, ɪz] dle předcházející hlásky), např. cars, auta. Malé množství podstatných jmen tvoří množné číslo nepravidelně, např. man – men, muž – muži.

Přídavná jména jsou nesklonná. Mohou se odvozovat od jiných slovních druhů příponami, např. hunger, hlad –> hungry, hladový. Často se však přídavným jménem stává podstatné jméno v přívlastkové pozici, tj. před jiným podstatným jménem, např. horse, kůň –> horse mane, koňská hříva.

Přídavná jména se stupňují některá analyticky (složenými tvary s more, více, most, nejvíce), jiná synteticky koncovkami -er, -est. Superlativ (3. stupeň) se obvykle pojí se členem určitým.

Osobní zájmena se skloňují, mají zvláštní tvary pro podmět (nominativ) a předmět (dativ/akuzativ), např. she, ona –> her, jí/ji. Přivlastňovací zájmena mají odlišné tvary, pokud nestojí bezprostředně před podstatným jménem, např. my house, můj dům × this house is mine, tento dům je můj.

Chybí tvar zvratných osobních a přivlastňovacích zájmen, používaný v ostatních germánských jazycích ve 3. osobě, např. he saw his car může znamenat „on viděl své auto“ i „on viděl jeho auto“. Naopak existují zvláštní tvary osobních zvratných zájmen, např. I can see myself in the mirror, vidím se v zrcadle, tyto tvary mohou též sloužit jako zájmena zdůrazňovací (např. Já sám jsem to udělal, I myself did it).

Zástupné zájmeno one slouží k nahrazení již zmíněného počitatelného podstatného jména, které nechceme opakovat.

Systém sloves má, stejně jako i v ostatních germánských jazycích, jednoduché tvary v přítomném a minulém čase. Ostatní časy se tvoří pomocnými slovesy. Slovesa se neobejdou bez osobních zájmen, protože pozbyla skoro všech odlišujících osobních koncovek. V přítomném čase se zachovala pouze koncovka -s ve 3. osobě jednotného čísla, např. he works, on pracuje.

Infinitiv zvláštní zakončení nemá a je často používán s částicí to, např. I want to be, chci být.

Trpný rod se tvoří opisně pomocí slovesa be (být) a příčestí trpného.

Jako všechny germánské jazyky rozlišuje i angličtina slabá a silná slovesa. Silná slovesa (obvykle uváděná jako nepravidelná) mají v minulém čase a příčestí trpném přehlásku, např. sing – sang – sung, zpívat. Slabá slovesa (pravidelná) mají v minulém čase a příčestí trpném koncovku -ed, např. work – worked – worked, pracovat.

Zvláštností angličtiny oproti ostatním germánským jazykům je rozlišení aspektu průběhovosti, např. I am going, jdu (právě nyní) × I go, chodím (často, pravidelně).

Tvoří se nejčastěji od přídavných jmen příponou -ly (beautiful, krásný – beautifully, krásně), existují ale i příslovce tvořená jinými způsoby: předponou a (aboard, abroad), složením slov (American-style, clockwise). Některá se tvarem shodují s přídavnými jmény (fast, hard, low, straight a další). Od některých přídavných jmen lze vytvořit dvě odpovídající příslovce, jejichž tvary se ale významově liší: hard (tvrdý) může mít příslovce hard (tvrdě) ale i hardly (stěží, stova, skoro ne), podobně near (blízký) může mít příslovce near (blízko) ale i nearly (téměř). Stupňování příslovců se provádí stejně jako u přídavných jmen, mají-li stejný tvar jako přídavná jména, příponou -ly odvozené tvary se pak stupňují analytickým způsobem (angrily, more angrily, most angrily).

Angličtina má pevný slovosled typu SVO (podmět (S) – přísudek (V) – předmět (O)). Na rozdíl od jiných germánských jazyků neplatí zásada, že sloveso v určitém tvaru stojí zpravidla na druhém místě ve větě. I v případě přesunutí příslovečného určení na začátek věty zůstává uvedené pořadí podmětu a přísudku.

Otázka se obvykle tvoří pomocným slovesem, v přítomném a minulém čase specificky pomocí slovesa do (dělat), např. do you know?, víš? Slovesa be, have got a modální slovesa však používají k vytvoření otázky inverzi: I have got – Have I got?; I must -Must I? Otázky na podmět však nepoužívají ani pomocná slovesa ani inverzi a mají přímý slovosled (What eats the dog? – Co žere psa? na rozdíl od What does the dog eat – Co žere pes?). Záporné otázky vyjadřují zpravidla citové zbravení (Don't you speak English? – Copak ty nemluvíš anglicky?).

Slovesný zápor se tvoří přidáním pomocného slovesa a záporky not, např. I do not know, nevím. U některých sloves ale pouhým přidáním not – I cannot, nemohu.

V anglické větě zpravidla bývá ve standardní angličtině jediný záporný výraz (např. I have nothing, [ne]mám nic). Zápor sloves se tvoří částicí not (viz výše), zkráceně n't.

Přívlastky vyjádřené přídavnými jmény, číslovkami, ukazovacími a přivlastňovacími zájmeny a genitivem stojí před podstatným jménem.

Angličtina má bohatou slovní zásobu a schopnost přijímat nová slova. Jelikož však na rozdíl od ostatních velkých jazyků neexistuje žádný regulační úřad, jež by nová slova „přijímal“, je velmi problematické určit jejich počet. Novotvary vznikají především v lékařství, vědě a technologiích, ale i v dalších oblastech. Jednotlivé slangy se neustále vyvíjejí. Často se navíc uplatňují slova přinesená komunitami přistěhovalců.

Druhá editace Oxford English Dictionary, zahrnuje 600 000 slov, ale editoři Merriam Webster's Third New International Dictionary, Unabridged předpokládají, že celkový počet je mnohem vyšší. Global Language Monitor po zkombinování oxfordského slovníku a dalších slovníkových zdrojů odhadl, že angličtina v současnosti obsahuje přibližně 990 000 slov.

Jedním z důsledků normanskofrancouzského vlivu je, že anglická slovní zásoba je poměrně rovnoměrně rozdělena mezi slova germánská (většinou staroanglická) a slova latinská (resp. starofrancouzská, resp. anglonormanská). Bylo vytvořeno již mnoho statistických průzkumů zachycující vzájemné poměry, žádný z nich však nebyl všemi lingvisty zcela přijat.^[zdroj?]

Počítačový průzkum 80 000 slov ze staršího Shorter Oxford Dictionary uveřejněný v Ordered Profusion Thomasem Finkenstaedtem a Dieterem Wolffem v roce 1973 například uvádí původ z oblastí langues d'oïl včetně francouzštiny a staronormanštiny 28,3 %, z latiny včetně latiny moderní vědecké a technické 28,24 %, z ostatních germánských jazyků (včetně slov přímo převzatých ze staroangličtiny) 25 %, z řečtiny 5,32 %, z ostatních jazyků méně než 1 %.^[zdroj?]

Jiný průzkum Josepha M. Williamse v Origins of the English Language mezi deseti tisíci slov převzatých z několika tisíců obchodních dopisů nalézá francouzštinu (langue d'oïl) 41 %, „původní“ angličtinu 33 %, latinu 15 %, dánštinu 2 %, nizozemštinu 1 % a ostatní 10 %.^[zdroj?]

Jisté však je, že 83 % z jednoho tisíce nejčastějších anglických slov má anglosaský původ.^[zdroj?]

• BERKOV, Valerij Pavlovič. Současné germánské jazyky = Sovremennyje germanskije jazyki. Překlad Renata Blatná. 1. čes. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0268-7.
• FRONEK, Josef. Velký anglicko-český slovník = Comprehensive English-Czech dictionary. Voznice: Leda, 2006. ISBN 80-7335-071-8.
• FRONEK, Josef. Velký česko-anglický slovník = Comprehensive Czech-English dictionary. Voznice: Leda, 2000. ISBN 80-85927-54-3.
• KOLLMANNOVÁ, Ludmila. Angličtina nejen pro samouky. Voznice: Leda, 2000. ISBN 80-85927-54-3.

• Anglická gramatika
• Seznam jazyků
• Seznam písem
• Speciální angličtina

• Obrázky, zvuky či videa k tématu angličtina na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo angličtina ve Wikislovníku
• Kategorie Angličtina ve Wikislovníku
• Kniha Angličtina ve Wikiknihách

• The Story of English
• The Adventure of English