Lesotho

Původními obyvateli území dnešního Lesotha byli Křováci. Objevili se zde v 1. tisíciletí př. n. l. V 8. století Křováky vytlačily bantuské kmeny, patřili mezi ně Zulové, Matabeleové a Ngunové. V 19. století se zde objevil bojovný kmen Sothů.

Království Lesotho bylo vytvořeno Mošešem, jedním ze sothských náčelníků. V roce 1824 založil v Thaba Bosiu pevnost, pomocí které chtěl čelit nájezdům Griků (míšenci Afrikánců a Khoinů), kteří v oblasti hledali otroky, dobytek a slonovinu. Počet jeho poddaných se mezi lety 1835 a 1848 rozšířil z 25 000 na 80 000 (v roce 1904 mělo Lesotho 347 731 obyvatel). Mošeše vytvořil dobře vyzbrojenou jízdu; v roce 1833 pozval do země misionáře, aby mu pomohli vzděláváním pozvednout úroveň státní správy a umožnit tak účinnou diplomacii.

Na Mošešeho podnět převzali nad královstvím v roce 1868 ochranu Britové. V roce 1884 ze sothského území vytvořili protektorát Basutsko (angl. Basutoland). V roce 1966 vzniklo nezávislé Lesothské království. Od té doby se odehrálo několik státních převratů a krizí. V roce 1970 zvítězila ve volbách Kongresová strana. Tehdejší premiér Leabua Joseph Jonathan vyhlásil výjimečný stav a sesadil krále Mošeše II. K znovunastolení monarchie došlo roku 1986, kdy proběhl vojenský převrat.

Lesothské království je enklávou v území Jihoafrické republiky. Lesotho je jedinou zemí na světě, jejíž celé území leží výše než 1000 m nad mořem. Nejnižší bod má nadmořskou výšku 1400 m, což je nejvíce na světě. Povrch země je tvořen náhorní plošinou z čediče, jejíž výška v některých místech dosahuje až 3000 m n. m. Na východě a jihu země se zvedají Dračí hory s nejvyšším vrcholem Lesotha, který je zároveň nejvyšším vrcholem jižní Afriky. Jeho jméno je Thabana Ntlenyana, měří 3482 m n. m. Na severu státu se rozkládá pásmo Maloti, v němž se nachází pramen nejdelší lesothské řeky Orange. V této zemi je mnoho jezer, která slouží jako zásobárna vody.

Díky hornatému povrchu s říčními údolími se někdy Lesothu přezdívá „africké Švýcarsko".

Lesotho je jedním z nejchudších států světa. Udržuje hospodářské styky se svým velkým vyspělým sousedem – Jihoafrickou republikou. Lesotho je důležitou zásobárnou pitné vody pro JAR, která zde vybudovala mnoho velkých přehrad. Mnoho Lesothanů nachází práci v jihoafrických dolech. K obdělávání se hodí jen malá část půdy. I přes tento nedostatek zemědělských ploch se více než polovina obyvatel země živí zemědělstvím. Pěstuje se hlavně kukuřice, čirok, pšenice a fazole. Chovají se ovce, skot a pro mohér angorské kozy. Lesotho má větší vývoz než dovoz.

V zemi se nacházejí ložiska uhlí, zlata, drahých kamenů a nevyužívaná ložiska uranové rudy. Diamanty se hledají i ve vodách řeky Orange.

V Lesothu jsou města neobvyklým jevem. Drtivá většina obyvatel žije v malých vesnicích. Města vznikla pouze jako obchodní faktorie a obranné pevnosti. Jediným velkým lesothským městem je hlavní město Maseru. Žije v něm zhruba 330 000 obyvatel.

Do Lesotha jezdí čím dál tím více turistů, které láká především krásná příroda. Nejvíce jich sem přijíždí v zimě, tedy v období sucha, a tak nehrozí záplavy a cesty jsou průjezdné. Nejkrásnějším místem země je příroda Dračích hor, kde byl zřízen Národní park Sehlabathebe.

Lesotho je světově známé také svým paleontologickým bohatstvím v podobě cenných zkamenělin, zejména pak druhohorních dinosaurů. Na území Lesotha bylo objeveno několik druhů dinosaurů a množství fosilních otisků stop z období rané jury.[2]