Svazijsko

Začátkem 19. století vznikl svazijský stát spojením několika bantuských kmenů. Ve 40. letech 19. století začali pronikat do oblasti Búrové. V roce 1894 bylo území anektováno Transvaalem. Mnoho farem, lesů a dolů vlastní zahraniční společnosti. Tento stav vznikal od 19. století, kdy britští a nizozemští osadníci donutili podvodem Svazijce, aby se vzdali svých těžebních práv. Následkem toho zabrali zemi bílí prospektoři. V 19. století spojil Svazijské království král Sobhuza I. V roce 1890 zaútočila na zemi Jihoafrická republika, ale nezvítězila. Po jihoafrické válce (1899–1902) se Svazijsko stalo britským protektorátem. Spojené království ovládalo Svazijsko až do získání jeho nezávislosti.

V dubnu 1967 získala země omezenou samosprávu a 6. září 1968 bylo vyhlášeno nezávislé království v rámci britského Commonwealthu.

V roce 2018, král Mswati III. změnil koloniální název Svazijska na původní název Umbuso weSwatini, krátká forma eSwatini (dříve také kaNgwane), v překladu: „země Swazi“[4] nebo „země Svazijců“[5], v druhém úředním jazyce Kingdom of Eswatini; učinil tak během 50. oslav nezávislosti od britského protektorátu.[6]

Mapa Svazijska

Povrch tvoří náhorní plošina s nejvyšší horou státu Emlembe (1862 m) svažující se od západu k východu a příkře spadající k Mosambické nížině. Největšími řekami jsou Komati a Usutu. Podnebí je subtropické, poměrně vlhké a teplé. Srážky přicházejí především v létě. Ročně jich spadne mezi 500 až 1 400 mm.

Hlavním a zároveň největším městem v zemi je Mbabane s více než 100 000 obyvateli. Dalšími velkými městy jsou Manzini, Lobamba a Siteki. U hranic s Mosambikem jsou pohoří a na severozápadě země je deštný prales. Zbytek země pokrývají savany.

Hlavní článek: Ekonomika Svazijska
Svazijsko je rozvojový stát s převahou zemědělství. Z nerostných surovin se těží černé uhlí, následují diamanty, železná ruda, zlato, cín a azbest. Význam má výroba cukru a produkce dřeva. Pěstuje se cukrová třtina, tabák, kukuřice, rýže, bavlna a citrusy. Chová se skot, kozy a drůbež. Velké množství Svazijců pracuje ve zlatonosných dolech za hranicemi v Jihoafrické republice.

V čele země oficiálně stojí král a královna-matka, ačkoliv fakticky většina moci připadá králi. Od roku 1986 to je Mswati III., který nahradil svého předchůdce Sobhuzu II. Když se v roce 1986 stal králem Mswati III., ležela před ním země rozdělená mezi bělošskou menšinu, která si chtěla podržet nadvládu, a černošskou většinu, která chtěla rozšířit svá práva. Budoucnost Svazijska značně ovlivnily historické změny odehrávající se za hranicemi v Jihoafrické republice, jejíž lid si roku 1994 zvolil svého prvního černošského prezidenta Nelsona Mandelu. Přestože oficiálně existuje senát o počtu 30 členů, Svazijsko je absolutistickou diarchií.

Svazijsko se dělí do čtyř provincií:

1. Hhohho
2. Lubombo
3. Manzini
4. Shiselweni