Montserrat (ostrov)
Montserrat je ostrov v Karibském moři, objevený v roce 1493 Kryštofem Kolumbem, který jej pojmenoval podle vápencové hory a katalánské národní svatyně Montserrat. Montserrat je zámořským územím Velké Británie. Jeho hlavní město Plymouth muselo být opuštěno kvůli katastrofální erupci kompozitní sopky Soufrière (18. července 1995).
| Montserrat Montserrat | |||
|---|---|---|---|
| |||
| Geografie | |||
| |||
| Hlavní město | Brades (oficiálně Plymouth) | ||
| Rozloha | 102 km² | ||
| Nejvyšší bod | Chances Peak (914 m n. m.) | ||
| Časové pásmo | −4 | ||
| Poloha | 16°45′ s. š., 62°12′ z. d. | ||
| Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel | 4 488 | ||
| Hustota zalidnění | 44 ob. / km² | ||
| Jazyk | angličtina (úřední) | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | zámořské území Velké Británie | ||
| Guvernér | Andrew Pearce | ||
| Předseda vlády | Donaldson Romeo | ||
| Měna | východokaribský dolar (XCD) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 500 MSR MS | ||
| MPZ | GB | ||
| Telefonní předvolba | +1664 | ||
| Národní TLD | .ms | ||
Historie
V době Kolumbova připlutí byl ostrov obydlen Arawaky a Kariby. Kolumbus na ostrov připlul v roce 1493 a nazval jej Santa María de Montserrat podle kláštera Montserrat v Katalánsku ve Španělsku. Ostrov přešel pod britskou kontrolu v roce 1632, když sem připlula skupina irských katolíků, prchajících před náboženskou persekucí. Během 17. a 18. století byli na ostrov přiváženi otroci (podobně jako na ostatní karibské ostrovy) a základem ekonomiky se stala produkce cukru, rumu a bavlny. V 60. letech 17. století se přes ostrov přehnala anglicko-francouzská válka o vliv v koloniích, která zničila většinu plantáží. K válečné pohromě se navíc přidal silný hurikán, který způsobil další škody. Ekonomika ostrova se zotavila až počátkem 18. století.
V roce 1782, v průběhu Americké války za nezávislost, byl Montserrat krátce obsazen Francouzi, bojujícími proti Velké Británii. V roce 1783 byl ostrov vrácen zpět Británii na základě Pařížské smlouvy, která konflikt urovnala. V roce 1834 bylo na Montserratu zakázáno otroctví.
Během 19. století měly klesající ceny cukru negativní dopad na místní ekonomiku. Velké statky přestaly být rentabilní, půda přecházela mezi drobné vlastníky a důležitou plodinou se staly limetky.
V 70. letech 20. století se ostrov stal oblíbenou destinací světových hudebníků a zpěváků, kteří si zde při natáčení užívali teplé klima. Slibný rozvoj cestovního ruchu byl přerušen dvěma katastrofami na přelomu 20. a 21. století.
V říjnu 1989 udeřil na ostrov hurikán Hugo, který zničil drtivou většinu infrastruktury na ostrově; během několika let byly škody opraveny a počet turistů opět narůstal, avšak přišla další katastrofa. V červenci roku 1995 se sopka Soufrière, která byla považována za nečinnou, probudila k životu. Erupce pohřbila hlavní město Plymouth vrstvou bahna více než jeden metr silnou. Letiště a přístav byly zničeny, jižní polovina ostrova se stala neobyvatelnou a polovina obyvatel byla nucena Montserrat opustit. Občasné erupce sopky nadále pokračují, většinou se však omezují pouze na sopečný popel postihující nyní již neobydlenou jižní část. Některé erupce však zasahují i na sever.
V únoru 2005 bylo otevřeno nové letiště a v zátoce Little Bay, mimo dosah erupcí, je budováno nové hlavní město a přístav.
Geografie
Plocha ostrova je asi 104 km² a nadále se zvětšuje díky přemisťování materiálu sopečnou činností z nitra ostrova na pobřeží. Montserrat je asi 16 km dlouhý a přibližně 11 km široký. Pobřeží je tvořeno dramatickými útesy vysokými 15 až 30 m, mezi nimiž jsou rozesety písečné pláže. K Montserratu patří dva ostrůvky: Little Redonda a Virgin.
Související články
- Klášter Montserrat - katalánský klášter
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Montserrat na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Montserrat ve Wikislovníku
