Cookovy ostrovy

Cookovy ostrovy (anglicky Cook Islands, maorsky Kūki 'Āirani, v češtině také Mangaiské ostrovy či Herveyovy ostrovy) je svrchovaný stát volně přidružený k Novému Zélandu, který zodpovídá za jeho zahraniční politiku a obranu.

Cookovy ostrovy
Cook Islands
Kūki 'Āirani
vlajka

znak
Hymna
Te Atua Mou E
Geografie


Poloha Cookových ostrovů

Hlavní městoAvarua
Rozloha240 km²
Časové pásmo−10
Poloha21°14′ j. š., 159°47′ z. d.
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel21 388
Hustota zalidnění87 os./km² ob. / km²
Jazykangličtina (úř. j.), maorština,
Národnostní složeníPolynésané (Maoři, 81,4 %), míšenci (15,1 %), Evropané aj.
Náboženstvíkřesťané
Státní útvar
KrálovnaAlžběta II. zastoupená svým představitelem Tomem Marstersem
Měnanovozélandský dolar (Dolar Cookových ostrovů) (NZD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1184 COK CK
Telefonní předvolba+682
multimediální obsah na Commons
Mapa Cookových ostrovů

Leží na stejnojmenné skupině ostrovů v Tichém oceánu v oblasti měřící asi 1500 km ze severu na jih a 900 km ze západu na východ. Na severovýchodě sousedí se souostrovím Kiribati (asi 400 km), na východě leží Společenské ostrovy a souostroví Tufuai (300 až 500 km), obojí patřící pod Francouzskou Polynésii. Nejbližšími ostrovy na západě jsou Niue (asi 700 km), Tonga (asi 1100 km) a Samoa (asi 500 km). Ostrovy tvoří severní skupina (největších ostrovů je 7), má celkem 28 km čtverečních a jižní skupina – 212 km čtverečních (8 největších ostrovů).

Souhrnná plocha ostrovů je 240 km² a žije zde 21 000 obyvatel, z nichž většina jsou Maorové, kteří byli postupně, počínaje rokem 1823 obráceni evropskými misionáři na křesťanství. Hlavní město je Avarua a leží na ostrově Rarotonga.

Dějiny a politika

Cookovy ostrovy osídlili polynéští Maorové v 6. století.[1] První evropský kontakt s Cookovými ostrovy je datován do roku 1595, kdy Španěl Alvaro de Mendaña de Neyra přistál na severním ostrově Pukapuka. V roce 1606 přistáli Španělé pod portugalskou vlajkou vedení kapitánem Pedrem Fernandezem de Quiros na ostrově Rakahanga. Britové přistáli poprvé v roce 1764 na ostrově Pukapuka a pojmenovali jej Danger Island, protože se jim nedařilo na něm přistát. Mezi roky 1773 a 1779 byly jižní ostrovy souostroví Jamesem Cookem vícekrát navštíveny, přitom byla Rarotonga, hlavní ostrov souostroví, spatřena poprvé. Slavný kapitán William Bligh přistál s Bounty 1789 na Aitutaki. Přitom přivezl na ostrovy chlebovník. James Cook dal prvnímu ostrovu, na kterém přistál, Manuae, jméno Hervey Islands. Jméno Cookovy ostrovy dali ostrovům Rusové na počest Jamese Cooka. Poprvé se objevilo na ruských mapách. V září/říjnu roku 1813 přistáli na Cookových ostrovech první evropští úředníci s lodí Endeavour. Potom, v roce 1814, přistála Cumberland s obchodníky z Nového Zélandu a Austrálie, kteří hledali santálové dřevo. Na Rarotonze nenašli žádné, ale vypukly spory mezi námořníky a ostrovany. Mnozí byli zabiti, mezi nimi také přítelkyně kapitána Ann Butchers. Byla snědena a její kosti byly vystaveny. Je to jediná známá evropská žena, která byla kanibaly na Cookových ostrovech zabita a snědena.

Zdejší polynéské království bylo roku 1888 Velkou Británií „vzato pod ochranu“ , tj. byl vyhlášen protektorát (jako federace Rarotongy, Penrhynu=Tongarevy, Aitutaki a Niue). A roku 1900 byly anektovány, přičemž v roce 1901 byly předány Novému Zélandu jako jeho dependence. Politicky jsou od roku 1965 samosprávným územím Nového Zélandu, který má na starosti obranu a zahraniční politiku. Status Cookových ostrovů je zvláštní. Cookovy ostrovy jsou samosprávné území volně přidružené k Novému Zélandu. Tento status byl Cookovými ostrovy zvolen v referendu, které bylo kontrolováno OSN a schváleno rezolucí 1514 (XV), jednomyslně přijatou Valným shromážděním OSN.

Cookovy ostrovy se spravují samy. Jejich zákony jsou na Novém Zélandu nezávislé. Zákonná a výkonná moc nemá žádná omezení od Nového Zélandu. Státní příslušnost Cookových ostrovů ale neexistuje, obyvatelé Cookových ostrovů jsou občané Nového Zélandu. 81 % obyv. jsou místní Maoři a přistěhovalci ze sousedních polynéských ostrovů. 16 % jsou míšenci, malou minoritou jsou běloši - Novozélanďané a Evropané. Většina obyv.(asi 70%) se hlásí k místní Křesťanské církvi Cookových ostrovů, další jsou římští katolíci.

Zahraniční vztahy Cookových ostrovů:
     Cookovy ostrovy
     Státy udržující diplomatické vztahy s Cookovými ostrovy
     Diplomatické vztahy s Evropskou unií (členové EU neudržující vztahy individuálně)
     Státy udržující konzulární vztahy s Cookovými ostrovy


Řada států s Cookovými ostrovy udržuje diplomatické styky jako s nezávislým státem (např. většina zemí západní a jižní Evropy, Indie, Čína a Austrálie). Česká republika navázala s Cookovými ostrovy diplomatické styky a uznala de iure jejich nezávislost 12. května 2008.

Na základě dohody z roku 1973 převzal Nový Zéland zahraniční zastoupení a obranu Cookových ostrovů. Dnes mají Cookovy ostrovy vlastní nezávislou zahraniční politiku.

Oficiálním platidlem je na Cookových ostrovech novozélandský dolar, jehož ISO 4217 kód je NZD. Kromě novozélandského dolaru je používán i dolar Cookových ostrovů, což je místní verze novozélandského dolaru, která je pevně navázána na mateřskou měnu a je platná pouze na ostrovech.

Geografie

Cookovy ostrovy se dělí na jižní skupinu Rarotonga (hlavní ostrov), Aitutaki, Atiu, Mangaia, Manuae, Mauke, Mitiaro, Palmerston a Takutea a severní skupinu s ostrovy Manihiki, Nassau, Penrhyn (Tongareva), Pukapuka, Rakahanga a Suwarrow. Některé jsou velmi nízké, díky korálovým útesům velmi těžko přístupné ostrovy. Nejvyšším bodem je Te Manga 652 m. Ostatní jsou vysoké a porostlé hustou vegetací. Rostou na nich kokosové palmy a chlebovníky. Severní skupina ostrovů se skládá většinou z atolů.

Cookovy ostrovy
Skupina Ostrov Rozloha

[km²]

Počet obyvatel

[2011]

Severní Penrhyn 10 213
Severní Rakahanga 4 77
Severní Manihiki 5 238
Severní Pukapuka 1 451
Severní Tema Reef

(potopen)

0 0
Severní Nassau 1 73
Severní Suwarrow 0 2
Jižní Palmerston 2 60
Jižní Aitutaki 18 1771
Jižní Manuae 6 0
Jižní Takutea 1 0
Jižní Mitiaro 22 189
Jižní Atiu 27 468
Jižní Mauke 18 300
Jižní Winslow Reef

(potopen)

0 0
Jižní Rarotonga 67 10 572
Jižní Mangaia 52 562
Total Total 237 14 976

Politika

Zdejší polynéské království bylo roku 1888 Velkou Británií „vzato pod ochranu“ , tj. byl vyhlášen protektorát (jako federace Rarotongy, Penrhynu=Tongarevy, Aitutaki a Niue). A roku 1900 byly anektovány, přičemž v roce 1901 byly předány Novému Zélandu jako jeho dependence. Politicky jsou od roku 1965 samosprávným územím Nového Zélandu, který má na starosti obranu a zahraniční politiku. Status Cookových ostrovů je zvláštní. Cookovy ostrovy jsou samosprávné území volně přidružené k Novému Zélandu. Tento status byl Cookovými ostrovy zvolen v referendu, které bylo kontrolováno OSN a schváleno rezolucí 1514 (XV), jednomyslně přijatou Valným shromážděním OSN.

Cookovy ostrovy se spravují samy. Jejich zákony jsou na Novém Zélandu nezávislé. Zákonná a výkonná moc nemá žádná omezení od Nového Zélandu. Státní příslušnost Cookových ostrovů ale neexistuje, obyvatelé Cookových ostrovů jsou občané Nového Zélandu. 81 % obyv. jsou místní Maoři a přistěhovalci ze sousedních polynéských ostrovů. 16 % jsou míšenci, malou minoritou jsou běloši - Novozélanďané a Evropané. Většina obyv.(asi 70%) se hlásí k místní Křesťanské církvi Cookových ostrovů, další jsou římští katolíci.

Zahraniční vztahy Cookových ostrovů:
     Cookovy ostrovy
     Státy udržující diplomatické vztahy s Cookovými ostrovy
     Diplomatické vztahy s Evropskou unií (členové EU neudržující vztahy individuálně)
     Státy udržující konzulární vztahy s Cookovými ostrovy


Řada států s Cookovými ostrovy udržuje diplomatické styky jako s nezávislým státem (např. většina zemí západní a jižní Evropy, Indie, Čína a Austrálie). Česká republika navázala s Cookovými ostrovy diplomatické styky a uznala de iure jejich nezávislost 12. května 2008.

Na základě dohody z roku 1973 převzal Nový Zéland zahraniční zastoupení a obranu Cookových ostrovů. Dnes mají Cookovy ostrovy vlastní nezávislou zahraniční politiku.

Oficiálním platidlem je na Cookových ostrovech novozélandský dolar, jehož ISO 4217 kód je NZD. Kromě novozélandského dolaru je používán i dolar Cookových ostrovů, což je místní verze novozélandského dolaru, která je pevně navázána na mateřskou měnu a je platná pouze na ostrovech.

Hlavy státu

Doba vlády Jméno Dynastie Data
18371901 Viktorie Hannoverská 18191901
19011910 Eduard VII. Sasko-koburská 18411910
19101936 Jiří V. Windsorská 18641936
1936 Eduard VIII. Windsorská 18941972
19361952 Jiří VI. Windsorská 18951952
od 1952 Alžběta II. Windsorská od 1952

V Commonwealthu je přidruženým členem.

Správní členění

Na všech obydlených vnějších ostrovech jsou ostrovní rady (zákon o místní vládě na vnějších ostrovech z roku 1987 s pozměňovacími návrhy do roku 2004 a zákon o místní správě ostrova Palmerston 1993) s výjimkou Nassau, který se řídí Pukapukou (Suwarrow, kde žije jediný správce, je řízený Pukapukou, není v tomto kontextu započítán s obydlenými ostrovy). Každá rada je vedena starostou.

Deset rad vnějších ostrovů
Aitutaki (včetně neobydleného Manuae)
Atiu (včetně neobydleného Takutea)
Mangaia
Manihiki
Ma'uke
Mitiaro
Palmerston
Penrhyn
Pukapuka (včetně Nassau a Suwarrow)
Rakahanga

Tři Vaka rady Rarotongy zřízené v roce 1997 (Rarotonga Local Government Act 1997), jsou také vedené starosty, byly i přes velkou diskusi zrušeny v únoru 2008.[2]

Obvod na Rataronga
Tři Vaka rady na Rarotonga
Te-Au-O-Tonga (ekvivalent Avarua, hlavního města Cookových ostrovů)
Puaikura Arorangi
Takitumu Matavera, Ngatangiia, Takitumu

Na nejnižší úrovni existují vesnické výbory. Nassau, který je řízen Pukapukou, má ostrovní výbor (Nassau Island Committee), který řídí Pukapuka ostrovní radu ve věcech týkajících se vlastního ostrova.

Související články

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cook Islands na anglické Wikipedii.

  1. History of the Native Americans | Treasures of Our Heritage. American Indian [online]. [cit. 2018-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-19. (anglicky)
  2. Welcome to the Cook Islands Herald. www.ciherald.co.ck [online]. 2009-01-02 [cit. 2018-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.