Honduras

Jméno Honduras, jež zemi dali Španělé, znamená ve španělštině hluboký záliv. Vychází z podoby zálivu u města Trujillo, které bylo prvním hlavním městem v Hondurasu. Je však možné, že název pochází z citátu Kryštofa Kolumba „Gracias a Dios que hemos salido de estas honduras!“ (česky Díky bohu, že jsme unikli z těch zrádných hlubin!), který Kolumbus pronesl poté, co přistál během tropické bouře na výběžku, jenž byl podle toho pak pojmenován Gracias a Dios.[3]

Aztékové jej ovšem nazývali v jazyce Nahuatl Zollan - Lugar de codornices - Místo křepelek a v nahuatlu se tento název dodnes používá.^[zdroj?!] Jméno pro křepelku - codorniz - převzali Aztékové z jazyku Pipil, příbuznému Nahuatlu, kde má podobu sula (v Pipil) a zolli(v Nahuatlu).^[zdroj?!] Jazykem Pipil se hovoří na území dnešního El Salvadoru, který s Hondurasem sousedí na jihozápadě.

V západní části Hondurasu nedaleko hranice s Guatemalou se nacházelo v předkolumbovské době město Copán, které bylo jedním z center Mayské kultury. Město pocházelo z doby přelomu letopočtu, což ukazuje na staré osídlení oblasti a na vysoký stupeň civilizace v oblasti.

Pro západní civilizaci byla země objevena Kryštofem Kolumbem, který spatřil břehy Hondurasu v roce 1502 během jedné ze svých objevitelských cest. Po španělském objevení oblasti se země brzy stala součástí španělského impéria jako součást generálního kapitanátu Guatemala.

Honduras vyhlásil nezávislost na Španělsku 15. září 1821. O rok později byl vzniklý stát podroben Mexikem. Mezi roku 1823 a 1839 byl součástí Spojených středoamerických provincií. Během 19. století proběhlo několik dalších nepříliš úspěšných pokusů o vytvoření federace středoamerických států.

Po získání nezávislosti se Honduras dostal pod vliv amerických společností jako United Fruit Company, byl řazen mezi „banánové republiky“. V roce 1969 vyvrcholilo dlouhodobé napětí mezi Hondurasem a Salvadorem v několikadenní Fotbalové válce.

V 80. letech do země uprchlo mnoho válečných uprchlíků ze Salvadoru a Nikaragui, kteří utíkali před salvadorskou občanskou válkou resp. nikaragujskou revolucí.

V roce 1998 zemi těžce postihl hurikán Mitch.

V roce 2009 došlo k převratu, při kterém byl armádou svržen prezident Manuel Zelaya, který se snažil prosadit referendum o změně ústavy, povolující mu se znovu ucházet o post prezidenta v nadcházejících volbách. Novým prezidentem se de facto stal tehdejší předseda parlamentu (prezident Národního Kongresu), Roberto Micheletti.

V prezidentských volbách 29. listopadu 2009 zvítězil kandidát opoziční Národní strany Hondurasu Porfirio Lobo Sosa, který získal více hlasů (56 %) než vládní kandidát Liberální strany Hondurasu Elvin Ernesto Santos Ordóñez. Do úřadu nastoupil na konci ledna 2010. V červnu 2009 svržený prezident José Manuel Zelaya Rosales výsledky voleb odmítá, společně s ním výsledky voleb též neuznala Venezuela, Argentina a Brazílie.[4]

Více než 65 % povrchu země má horský charakter s průměrnou nadmořskou výškou 1000 m n. m. Toto pohoří se směrem ke karibskému pobřeží na severu země snižuje a přechází do nížinných údolí (např. Valle de Sula, kde se nachází město San Pedro Sula a další města, která spolu vytváří důležitou aglomeraci a představují průmyslové centrum státu). Území Hondurasu je z 46 % pokryto lesními porosty, zemědělská půda zaujímá 15 % rozlohy státu.[5] V zemi se nachází 91 chráněných území (rok 2014) o souhrnné rozloze více než 40 000 km².[6]

Honduras má přístup k dvěma světovým oceánům – Tichý oceán se dotýká honduraského pobřeží na jihu země svým zálivem Fonseca, Atlantik u honduraského pobřeží vybíhá do Honduraského zálivu. Významnější řeky odvádějící vodu do Atlantiku jsou Coco, Patuca a Ulúa, do Pacifiku se vlévá např. řeka Choluteca. Největší přírodní jezero v zemi je Yojoa.

K Hondurasu patří několik menších ostrovů. Jedná se zejména o souostroví Islas de la Bahía (česky Ostrovy zálivu) s ostrovy Roatán, Utila a Guanaja. Na ostrově Roatán vznikla z iniciativy brněnského podnikatele Jiřího Černého malá československá komunita.[7]

Honduras patří k chudším státům Latinské Ameriky. HDP počítaný v paritě kupní síly na obyvatele v roce 2018 dosáhl hodnoty 5 138 mezinárodních dolarů.[2] Honduras je členským státem DR-CAFTA. Většinu honduraského exportu tvoří zemědělské produkty - káva, mořské plody, palmový olej a banány. Dalším významným vývozním artiklem jsou izolované vodiče a kabely.[8]

Honduras je členem několika globálních organizací např. Organizace pro výživu a zemědělství, Organizace spojených národů, UNESCO nebo Světová obchodní organizace. Zároveň je členem regionálních organizací působících na americkém kontinentu jako např. Společenství latinskoamerických a karibských států, Latinskoamerický hospodářský systém, Sdružení karibských států, Středoamerický integrační systém, Organizace amerických států, Petrocaribe.

Obyvatelstvo se skládá zejména z mesticů a indiánů. Toto složení obyvatelstva výrazně přispívá k politické nestabilitě v zemi.