Niue

Ostrov byl objeven britským mořeplavcem Jamesem Cookem v roce 1774, který jej kvůli nepřátelským obyvatelům pojmenoval Savage Island (Divošský ostrov). Od roku 1846 byl pod správou Londýnské misionářské společnosti. Roku 1900 se ostrov stal britským územím, o rok později byl přičleněn k britskému závislému území Nový Zéland. Po osamostatnění Nového Zélandu roku 1907 zůstal pod jeho správou, od roku 1946 jako součást Cookových ostrovů, tehdy rovněž závislých na Novém Zélandu.[1]

Od roku 1974 se ostrov těší nezávislosti, stále však udržuje dobrovolný svazek s Novým Zélandem. Ten spravuje jeho zahraniční záležitosti, zajišťuje jeho vojenské zabezpečení a poskytuje pomoc, podobně jako v případě Cookových ostrovů. Niue nemá vlastní armádu.

Hlavou státu je dle ústavy z roku 1974 britský monacha (tedy Alžběta II.) zastupovaná novozélandským generálním guvernérem (v současnosti Cindy Kiro)

V lednu roku 2004 byl ostrov těžce zasažen cyklónem Heta. Řádění živlu za sebou zanechalo 2 mrtvé a poničený ostrov.

Mapa Niue

Ostrov je vývozcem tropického ovoce, kopry, medu a citrusových plodů. Převážná část populace pracuje v rodinných plantážích. Těžkou ránu zasadil ekonomice ostrova cyklón, který se přehnal přes ostrov v roce 2004.

V srpnu 2005 zveřejnila australská těžební společnost Yamarna Goldfields zprávu, že ostrov má pravděpodobně největší světové zásoby strategické suroviny následujících let – uranu. V září 2005 bylo oznámeno, že společnost ruší své plány, protože průzkumné vrty neidentifikovaly žádné suroviny k průmyslové těžbě. Australská komise pro cenné papíry následně stíhala dva ředitele těžební společnosti po podezření, že oznámení o zásobách bylo součástí jejich insider tradingu.

Investiční mince vydávaná v licenci ostrova Niue

Od října 1891 byl ostrov zařazen v poštovní organizaci UPU nepřímo pod Australasií a přímo od října 1907 pod Novým Zélandem. Od roku 1902 zde platily poštovní známky Nového Zélandu opatřené přetiskem NIUE, od roku 1920 byly užívány známky bez přetisku, s vytištěným názvem NIUE. V období let 1938 až 1945 byly opatřeny doplňkovým označením COOK ISLANDS. Známky a nově i aršíky s exotickými náměty kvůli příjmům od filatelistů vydává ostrov i nadále.[1]

Oficiální měnou je novozélandský dolar. Kromě toho vydává Niue vlastní mince. Niuský dolar ve světě proslul především díky jednodolarové minci z roku 2001, která na sobě má vyobrazeného Pokémona Pikachu a je tak pravděpodobně jedinou mincí na světě s vyraženou anime postavou. V roce 2001 byla vydána série 5 jednodolarových mincí s postavičkami Pokémonů a v roce 2010 ještě jedna desetidolarová[2]. Niuský dolar však není používán v oběhu[3], podobně jako známky jsou mince raženy jako rarity pro sběratele. Licenci ostrova Niue získala také Česká mincovna, která díky tomu razí investiční zlaté a stříbrné mince s motivem českého lva[4] a portrétem a jménem královny Alžběty II. Tyto mince jsou volně k dostání na českém trhu a mají, jako jiné investiční nástroje, sloužit k uchování hodnoty.

Celkem 75 % obyvatel se hlásí k místní protestantské církvi Eklesia Niue (přesněji Congregational Christian Church of Niue, Kongregační církev Niue). Jak název napovídá, jde o církev kongregačního typu. Založena byla misionáři ze Samoy, pracujícími pro Londýnskou misijní společnost. Plně samostatnou církví se stala roku 1970. Členy má i na samotném Novém Zélandu. Hlásí se k ní aktuálně 75 % niuské populace, což činí 1190 členů v 16 samostatných kongregacích (sborech), o něž pečuje celkem 12 pastorů. Hlásí se k ní i zhruba 4,500 Niueanů žijících na Novém Zélandu. Církev je členem Světové rady církví, Pacifické rady církví, Rady světové misie, Světového společenství reformovaných církví, Světové aliance reformovaných církví a Niuského společenství církví.[5]

Zahraniční vztahy Niue:

     Niue

     Státy udržující diplomatické vztahy s Niue