Toe Blake

Hector „Toe“ Blake (21. srpna 1912, Victoria Mines – 17. května 1995, Montreal) byl kanadský hokejista a trenér. Montreal Canadiens, který trénoval, vyhrál pod jeho vedením celkem osm Stanley Cupů.

Toe Blake
Narození	21. srpna 1912 Ontario
Úmrtí	17. května 1995 (ve věku 82 let) Montréal
Příčina úmrtí	Alzheimerova choroba
Povolání	hokejista
Ocenění	Hart Memorial Trophy (1939) Lady Byng Memorial Trophy (1946) Quebec Sports Hall of Fame Člen Řádu Kanady Kanadská sportovní síň slávy … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jako hráč působil v NHL v Montrealu Maroons a Montrealu Canadiens ve slavné Punch Line s Elmerem Lachem a Mauricem Richardem. V sezóně 1938–39 získal Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče a Art Ross Trophy pro vítěze kanadského bodování. Vyhrál tři Stanley Cupy – v roce 1935 s Maroons a dvakrát jako kapitán Canadiens v letech 1944 a 1946. Hráčskou kariéru mu ukončilo zranění kotníku v roce 1948. V odehraných 577 zápasech v NHL zaznamenal 527 bodů za 235 branek a 292 přihrávek.

Trenérem Canadiens se stal v roce 1955 a tehdy stále ještě vedl i bývalého spoluhráče Maurice Richarda. Na lavičce zůstal do roku 1968 a za tu dobu osmkrát s týmem vyhrál Stanley Cup (1956–1960, 1965, 1966 a 1968).

Přezdívka „Toe“ pochází z jeho dětství, kdy jeho sestra nebyla schopná vyslovit jeho jméno Hector a to z jejích úst často znělo jako Hec-toe. Jako hráč měl i přezdívku Old Lamplighter (Starý lampář), protože častými góly rozsvěcoval brankové světlo.

Byl uveden do hokejové síně slávy a v roce 1982 se stal členem Řádu Kanady. U příležitosti 100. výročí NHL byl v lednu 2017 vybrán jako jeden ze sta nejlepších hráčů historie ligy.[1]

Zemřel na komplikace spojené s Alzheimerovou nemocí.