Usain Bolt

Usain St. Leo Bolt (* 21. srpna 1986 Sherwood Content) je bývalý[1] jamajský sportovec, atlet-sprinter, v současnosti držitel tří atletických světových rekordů. Svoji kariéru ukončil v roce 2017, na světovém šampionátu v Londýně.

Usain Bolt
Osobní informace
Rodné jménoUsain St. Leo Bolt
Narození21. srpna 1986 (35 let)
Sherwood Content, Trelawny Parish
Stát Jamajka
Výška195 cm
Hmotnost94 kg
Kariéra
Disciplína100 m, 200 m
Účasti na LOH4
Účasti na MS7
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Atletika na LOH
zlato LOH 2008 běh na 100 m
zlato LOH 2008 běh na 200 m
zlato LOH 2012 běh na 100 m
zlato LOH 2012 běh na 200 m
zlato LOH 2012 štafeta 4 × 100 m
zlato LOH 2016 běh na 100 m
zlato LOH 2016 běh na 200 m
zlato LOH 2016 štafeta 4 × 100 m
Mistrovství světa v atletice
stříbro MS 2007 běh na 200 m
stříbro MS 2007 štafeta 4 × 100 m
zlato MS 2009 běh na 100 m
zlato MS 2009 běh na 200 m
zlato MS 2009 štafeta 4 × 100 m
zlato MS 2011 běh na 200 m
zlato MS 2011 štafeta 4 × 100 m
zlato MS 2013 běh na 100 m
zlato MS 2013 běh na 200 m
zlato MS 2013 štafeta 4 × 100 m
zlato MS 2015 běh na 100 m
zlato MS 2015 běh na 200 m
zlato MS 2015 štafeta 4 × 100 m
bronz MS 2017 běh na 100 m
Mistrovství světa v atletice do 17 let
zlato Sherbrooke 2003 běh na 200 m

Sportovní kariéra

Usain Bolt je prvním člověkem v historii, který dokázal zaběhnout nejkratší trať regulérně pod hranicí 9,70 sekund i 9,60 sekund. Na atletickém MS 2009 v Berlíně byla provedena vědecká analýza Boltova běhu, která ukázala, že ve finále stometrové trati dosáhl maximální rychlosti 44,72 km/h (letmých 20 metrů za 1,61 s) a průměrné rychlosti 37,58 km/h.[2] V souvislosti s analýzou na OH v Pekingu proběhly spekulace o možném Boltově času na 100 metrů, pokud by závěr stovky nevypustil. Některé odhady hovořily již tehdy o čase 9,64 s, ten však Bolt výrazně překonal v Berlíně[3]. Sám Bolt dal na zmíněném MS v atletice 2009 nejlepší odpověď, když jeho průběhem cíle stometrové tratě byly výrazně překonány dosavadní předpokládané hranice lidských možností časem 9,58 s (překonal svůj vlastní rekord o 0,11 s).

V běhu na 200 metrů dosáhl také velmi výrazného výkonu, když již v Pekingu překonal o 0,02 s famózní rekord Michaela Johnsona z finále OH v Atlantě 1996 časem 19,30 s při průměrné rychlosti 37,30 km/h[4]. Na MS v Berlíně o rok později pak ubral ještě dalších 0,11 s a famózním časem 19,19 s opět překonal světový rekord (přestože běžel do protivětru −0,3 m/s; průměrná rychlost činí 37,52 km/h). První stovku běžel Bolt za 9,92 s, druhou údajně za 9,27 s. Všechny ostatní výkony jsou až na výjimky o zhruba 0,4 sekundy pomalejší (19,58 s a výše). Jamajská štafeta s Boltem na třetím úseku na olympiádě v Pekingu roku 2008 překonala předchozí světový rekord také na trati štafetového běhu 4 × 100 m časem 37,10 s. Bolt výrazně přispěl nejrychlejším časem na svém (3.) úseku za 8,94 s. Pro doping kolegy Nesty Cartera byla tato zlatá medaile v r. 2017 odebrána.

Bolt je jedním z nejmladších světových rekordmanů na těchto tratích v historii. Při jejich vytvoření v roce 2008 mu ještě nebylo ani 22 let (s výjimkou štafety).

Dne 29. dubna 2009 Bolt havaroval se svým BMW, ale nic vážného se mu nestalo a byl po ošetření v místní nemocnici propuštěn domů. V květnu roku 2009 se však znovu představil v oslnivé formě a v britském Manchesteru zaběhl opět nejrychlejší čas všech dob na méně vypisované trati 150 metrů časem 14,35 s. Dne 17. června 2009 pak zaběhl při mítinku Zlatá tretra Ostrava skvělý čas 9,77 sekundy, který však byl znehodnocen větrem v zádech těsně nad povolenou hodnotou – 2,1 m/s)[5].

27. května roku 2010 se na mítinku Zlaté Tretry v Ostravě stal druhým člověkem v historii, který dokázal běžet netradiční trať 300 metrů pod 31 sekund. Časem 30,97 s. v těžkém dešti zaostal jen o 12 setin za světovým rekordem Michaela Johnsona z roku 2000.

Na MS v korejském Tegu 28. srpna roku 2011 neobhájil titul Mistra světa na 100 metrů z důvodu diskvalifikace po brzkém startu z bloků. Na trati 200 metrů však s převahou zvítězil v pátém nejrychlejším čase historie 19,40 s. Běžel tak již potřetí regulérně pod 19,5 sekundy, což se zatím se dvěma výjimkami (Michael Johnson v Atlantě 1996 a Yohan Blake v roce 2011) nepovedlo nikomu jinému. Na témže šampionátu dovedl v posledním úseku na trati 4×100m jamajskou štafetu k novému světovému rekordu 37,04 s.

V roce 2012 vyhrál Diamantovou ligu v závodech na 100 metrů a na dvojnásobné trati mu k vítězství chyběl jeden bod. Bolt zvítězil také na MS v Pekingu 2015, kde porazil svého velkého soupeře Justina Gatlina v bězích na 100 i 200 metrů.

V roce 2016 získal další 3 zlaté olympijské medaile (běh na 100 m, běh na 200 m a štafeta 4 × 100 m), čímž definitivně vstoupil do sportovní historie.

V roce 2017, na MS 2017 v Londýně doběhl ke zklamání fanoušků až třetí v běhu na 100 metrů, a to v čase 9,95 s. Ve svém posledním závodě, ve štafetovém běhu na 4 × 100 m, přebíral na posledním úseku na třetím místě, ale zranil se a k velkému zklamání obecenstva svůj poslední velký závod nedokončil. Na této akci definitivně ukončil svoji závodní atletickou kariéru.

Nejrychlejší atlet historie

Usain Bolt je nejrychlejším člověkem zaznamenané historie, neboť mu byla přímo změřena maximální rychlost 44,72 km/h (při světovém rekordu na 100 metrů v roce 2009 zaběhl letmý 20 metrů dlouhý úsek za 1,61 sekundy).[6] Bolt je také držitelem světových rekordů v nejkratších sprintech i na posledním úseku štafety na 4 × 100 metrů.[7] V letmé fázi rekordního běhu na 100 metrů dokonce Bolt údajně na okamžik „letěl“ vpřed rychlostí až 47,56 km/h (13,21 m/s).[8][9]

Ankety

Osobní rekordy

  • Neoficiálně – letmých 100 metrů za 8,65 sekundy (Nassau, 2015) a dosud nejvyšší změřená rychlost, dosažená člověkem (44,72 km/h[10][11]; při SR 9,58 s v Berlíně).

Odkazy

Reference

  1. Konec kariéry Usaina Bolta. Na rodné Jamajce bude mít sochu v nadživotní velikosti - Info.cz. Info.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-13. (česky)
  2. Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2018-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-11.
  3. ČTK. I kdyby Bolt závěr nevypustil, o moc rychleji by neběžel. Týden [online]. 2008-08-19 [cit. 2008-09-02]. Dostupné online.
  4. Jak je to s nejvyšší rychlostí člověka [online]. 20080831 [cit. 2008-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-29.
  5. http://www.sport.cz/ostatni/atletika/151824-bolt-nadchl-ostravu-casem-9-77-pomohl-mu-ale-vitr.html
  6. SOCHA, Vladimír. Předběhl by dilofosaurus Usaina Bolta?. OSEL.cz [online]. 13. dubna 2022. Dostupné online. (česky)
  7. http://dinosaurusblog.com/2016/12/09/je-usain-bolt-skutecne-nejrychlejsi/
  8. Biomechanical Analysis of the Sprint and Hurdles events at the 2009 IAAF World Championships in Athletics (Rolf Graubner & Eberhard Nixdorf. New Studies in Athletics (2011). 26: 1/2.
  9. SOCHA, Vladimír. Vývoj rychlosti lidského sprintu. Dinosaurusblog.com [online]. 20. července 2018 [cit. 2018-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-20. (česky)
  10. Archivovaná kopie. www.sportsscientists.com [online]. [cit. 12-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-08-2009.
  11. http://www.osel.cz/9532-louceni-nejrychlejsiho-muze-sveta.html

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.